12 září 2008

Bienvenue en France

No málem bych za těch pár týdnů pozapomněla, co je to Francie. Jako jo, mám to tady ráda (to bych se asi nevracela jinak), ale nějak jsem si prostě odvykla na jejich naprostej bordel ve všem a hroznou rozvláčnost a pohodlnost. Už jsem i zaplašila první zaječí myšlenky ještě na tejden zdrhnout domů do Prahy. Ale jenom díky tomu, že jsem v autobuse potkala pár Čechů a potom i na ké a taky jsem tam už pokecala se dvěma lidima, co jsem znala z loňska. Oba jsem ten den chtěla vidět, tak mě to potěšilo. Ve škole jsem zapsaná, ale oběhat všechny ty lidi, že mě maj zapsat do páťáku, to nebyl zrovna nejsnadnější úkol.


Jo a taky na mě vybalili takovou sympatickou maličkost: zápisné činí 400 Eur. No nic, tak to budu muset fakt pilně studovat, když už to stojí ty prachy. Ještě bych někde ráda zjistila, jestli se tu dělají státnice nebo jak, protože jestli jo a ve fránině, to teprvá bude ta pravá sranda.
Co tu tak celý dny dělám? No buď se nudím, nebo uklízím. To je tak, když má někdo za spolubydlícího prase. Jela jsem sem připravená na hodně, ale asi ne na všechno. Včera jsem věnovala asi tak 10 hodin úklidu především kuchyně: počet octomilek se zmenšil asi na půlku, už jsou jen skoro všude, tedy ne všude. A taky jsem si udělala radost a vyházela papíry z loňských projektů do školy. Ještě to vyhážu z disku a bude mi úplně skvěle. Zapomenout na nějakýho Filipa Meiera a pošahaný Švýcary, stejně tak jako na Fort L'Ecluse (sakra, ještě ji nemám v portfliu). No ne, že bych tu jako neměla co dělat...ale mě se věci typu úklid, škola či administrativa nechtějí dělat. Ještě pořád se nacházím v prázdninovém módu. Jen by to chtělo více akcí s lidma, nějak jich tu je stále moc málo.

O víkendu jsme chtěli vyrazit s nově nabytou c-s partou třeba do Annecy, jenže už druhej den pekelně lije. Což o to, včera začalo až někdy kolem desáté večer a do tý doby bylo vcelku teplo, ale co dneska, když je nějakých 15°? Byla jsem se chvíli projít ven, že zajdu do banky, ale tam byla dost fronta, tak jsem se jen prošla....a taky využila deštník. Musím Jonesovi znova připomenout, že je mi můj krásný zelený deštník Graphisoft houby platnej v jeho autě...jestli má celej podzim takhle chcát. A taky si budu muset koupit pláštěnku na kolo, nehodlám jezdit do školky metrem, ale taky nehodlám vždycky dorazit úplně mokrá. Četla jsem ale, že v celý Evropě je teďka takhle hnusně, takže co se dá dělat. V hospodě neprší. Škoda jen, že tady jsou tak drahý a hnusný. Fňuk.

Dneska jsem vyřizovala nějaký emaily kvůli práci a kapele, někdo už se mi i ozval, tak uvidíme, co bude dál. Zatím si chci najít dost nabitej program, sportovní i hudební, a bohužel i pracovní, abych neměla čas si stejskat a smutnit, že se nudím.
JM zrušil ten tejden u moře, protože má moc práce, shání si svou první práci a bere to hrozně vážně (no ji, chápu). Akorát mě docela naprd, že se nemůže pořádně ozvat. No jo, chlapi...co má člověk s nima dělat ;)

Venku pořád prší, kámoš se neozývá a já bych někam docela ráda vypadla, nehodlám páteční večer prosedět u počítače tak, jako celé dny a večery ostatně. Grrh, občas si říkám, že to mohla bejt fajn doba bez počítače a internetu. A bez televize. Pořádnou knížku už jsem nečetla ani nepamatuju.... Joooo, koupila jsem si novou literaturu na záchod: a to francouzskou, abych se začala učit číst. Jmenuje se to Biba a je to něco jako Cosmopolitan, ale narozdíl od něj mi to přišlo krapítko zajímavější, aspoň podle nakouknutí. Učebnice francouzštiny za euro šedesát, to docela jde, ne? Myslím, že tam mám čtení minimálně na měsíc. Jo a vlastně...taky bych se zas měla kouknout do tý Němčiny. Začínám trošku chápat ty jejich 4 pády, ale pořád mi uchází jejich význam :)

Jdu zavolat týpkovi, jak to bude s tím večerem, chci někam vypadnout!!!

Žádné komentáře:

Okomentovat