21 listopadu 2007

Takový vcelku obyčejný úterní večer

pracovní nasazení 1
Úterní večery bývají dost nabité. Ve středu totiž máme atelier. Jako všichni Erasmáci, i já se děsim, co z toho našeho kokota zase zejtra vypadne, tak už radši makám a hodně kreslím, bleju půdorysy a řezy a doufám, že mi zítra zase neřekne, že se mnou odmítá konzultovat, protože není co :)

Taky celý týden nadáváme na to, že nevíme, co máme na atelier dělat, těsíme se na středu večer (to to bude na týden za námi) a stejně tak všichni pilně děláme maquette (model) a croquis (skici).
No...ale dnešní den byl krapet zajímavější, na atelieru makám už od čtvrtka, včera jsem nad tím seděla celé odpoledne a večer, dneska dopoledne, tak jsem si večer dovolila ten přepych a dělala věci, které mě baví.
takhle mě včera demotivoval Youness když jsem makala na aťák
Odpoledne jsme měli předmět Lumiere - to je ten Svátek světla. Předělávali jsme plachty, co jsme odevzdali, na nějaké jiné... Pan učitel nám vysvětloval, jak se dělá layout (mise en page), že když umístím titulek a vedle obrázek, že to musím zarovnat... Že když mám šest obrázků na tři strány, že je tam musím umístit tak, aby to vypadalo... A náš Cyrill to doslova žral....oni jsou fakt nějaký pozadu! Nejtechničtější předmět mají ve čtvrťáku a učí se tam, jak se spočítá plošné zatížení kN/m2. Vysvětloval jim to asi hodinu. Tenhle předmět jsem si nevzala, nemám zájem absolvovat znova statiku a nosný konstrukce, doma mi to stačilo.... Se vší úctou k panu Lorenzovi i Holickému.
Dneska se mi nechtělo na volejbal, trochu mě pobolívá v krku, tak jsem se zašila do školního klubu hodně blízko repráků a asi hodinu si četla, čekala na orchestr, když najednou přilítla flétnistka (doteď netuším, jak mě tam našla a jak mě poznala :) ), že venku je sraz a jde se někam hrát. Odjeli jsme autem asi 1km do místní École des Musiques, kde se v sále začalo scházet podezřele moc podezřele starých lidí, mezi nimi asi 5 mladých plus nás 10, co jsme přijeli. Mám štěstí, že hraju na ságo, byl to jen dechový orchestr. Ostatní (co hrajou na klavír, kytaru, housle...) tam hodinu a půl seděli a poslouchali....to bych se sebrala dom hned.
Co jsem vybalila nástroj, hned si pro mě přišel nějakej děda, co mi byl povědomej, že prej tenory hrajou tamhle... fajn.... altek tam bylo vážně požehnaně, tak on byl rád, že jednou nehraje sám :-D Nic proti, dědo, ale hraješ pěkně blbě a to syčení, co se z tebe line...no hrůůůůza!
Hráli jsme cca hodinu a půl šlágry od Haendela, Strausse, Bílé Vánoce a možná ještě něco. Kdo slyšel Příliš mnoho saxofonů, tak pro informaci, tohle bylo ještě víc falešný, než naše pražské těleso :-D
14. prosince maj nějakej vánoční koncert, asi si přijdu zahrát, mezi tím jsou asi 4 zkoušky, na dvě z nich nejdu, máme voyage d'études (studijní cesta - option thématique - volitelný předmět), ale myslim si, že o nic nepřijdu, těžký to nebylo.
Jo...a proč mi byl děda tak povědomej...vylezlo z něj, že učí na architektuře. Mám pocit, že to byl "ujo rozmatlávač"...máme ho na akvarel a chodí a rozmazává "ošklivý okraje" :) Uvidíme ve škole...asi mě pozná, když hrál hodinu a půl vedle mě :-D
Ve čtvrtek je tamtéž nějaké jazzové uskupení, zajdu se tam podívat...chci hlavně hrát, co naši dovezli ságo, moc jsem se k tomu nedostala, ale už vím, že mi za tu dobu docela slušně odešel nátisk, po 20ti minutách mám hubu jak dřevěnou...achichjo, to bude tvrdá dřina to zas nějak rozehrát!
pracovní nasazení 2
Cesta dom byla klasika...z tý naší prdele jet dom v deset večer je porod. Čekání na autobus 10 minut, čekání na metro 10 minut, jedna stanice VeloV neměla kartičky (jsou jen na tejden, musela jsem si udělat další - než si vyřídím tu roční), tak jsem šla na další. Pak jsem myslela, že na tom bajku nedošlapu domů...ve předním košíku těžkej baťoh, na zádech pověšený ságo. Uf uf domů jsem se doslova doplazila. Udělala jsem si něco k jídlu a můžete hádat, co dělám celý večer (krom toho, že mě to nebavilo a začala jsem psát tenhle zážitek) - ano, atelier. Jestli mě zejtra zase zjebe, tak asi zjebu já jeho! Jednu velkou výhodu to má, bejt tu cizincem...můžu klidně o učiteli za jeho zády říct, že je to kokot. Taky to s Andreou dost děláme!

19 listopadu 2007

Cesta do školy - voyage a l'école

pátek 16.11.
9.15 Dneska jsem nějaká líná, je zima a nechce se mi jet na kole, vezmu to tramvají
9.35
Hmmm, tak si teda vezmu to velo a dojedu na metro jako obvykle
9.37 No, takže velo si nevezmu, páč někdo roztřískal obrazovku a nejde mi vyťukat kód mojí karty. Půjdu směrem na metro a zkusim najít jinou velo station
9.50
Došla jsem pěšky až na stanici metra Foch, po pěti minutách přijelo metro! Hurááá!
10.02 Předposlední stanice metra, než vystupuju, Cusset: stojíme už 10 minut, když se z rozhlasu ozve hrozný skřípot a do toho jakýsi hlas. Nerozumněla jsem ani hovno, ale bylo mi vysvětleno, že čekáme dalších pět minut.
10.09
Naprosto nečekaně jsem na Laurent Bonnevay [loro bonvé] chytila naši slavnou Cétrojku, neujela mi před nosem, neupadlo nám cestou kolo, prostě nic se nestalo a já jsem za nějakých pět minut stála na zastávce u naší školy!
10.14
Ještě dojít od busu ke škole...
10.20
Sláva, jsem ve škole. Dneska jsme začínali od 8.30 :-D No už vím, že nesmím dát na svou lenost. No ale tak jsem se pořádně prošla a namísto obvyklých 35 minut jela do školy přes hodinu :-P

Světe div se, já bydlím!!!

postýlka
Tak jo, je na čase, abych se konečně zmínila o tom, jak a kde bydlím. A taky jak jsem se k tomu dostala.

Po čase jsem začala hledat byty spíše přes soukromé inzeráty, než přes agentury.
O tom, kolik mi toho nevyšlo, jsem už psala, takže když mi vyšlo tohle, tak jsem tomu téměř nevěřila.
Začalo to odpovězením na Younessův inzerát, i když už jsem ani nevěděla, proč píšu toho mejla, už mi to bylo skoro jedno! To bylo někdy v sobotu 27. října. Pak mi zavolal, ať se teda zejtra přijdu podívat. Fakt dobře jsem si s ním popovídala, a to i francouzsky. V tý době měl ještě na hlavě květák (vlasy:). No pohoda, stejný názory na společnost, stejná hudba, taky magor do kompů... Ale říkal mi, že už měl na návštěvě hodně lidí a že už si asi vybral. Nicméně řekl, že bude rád, když někam zajdeme, pokud si vybere někoho jinýho. Že rád sbírá nový známý tváře. Fajn...tak jo, takže jsem měla za sebou další interview. Řekl, že se ozve do středy...neozval se. Tak jsem to hodila za hlavu, odjela jsem do Grenoblu a řekla jsem si, že půjdu do toho bytu ve Villeurbanne, menší centrum, blíž ke škole. (tam jsem to měla jako že domluvený, že tam můžu jít, ale moc mě to tam nenadchlo...).
noční stolek a la erasmus
V pondělí 5.11. odpo mi přišla smska, že je desolé (sorry) a že si vybral někoho jinýho. Fajn, ne že by mě to nějak překvapilo. Tak jsem si řekla, že mu večer odepíšu, že klidně někdy přijdu na návštěvu. Večer jsem šla plavat. Cestou zpátky mi volá...tak mu říkám, že jsem tu sms četla, jen se mi nechtělo odpovídat. No a on mi říká, že se spletl...že mi to poslal omylem. Že si vybral mě! Jsem myslela, že se na místě skácím :-) A prej ať přijedu hned.

Hmno, jsem byla celej den na kole a večer v bazénu...takže tričko solidně smrdělo a po nějaký kultivaci ani vidu ani slechu. Ale každopádně jsme si dobře pokecali, pak jsem pozvala na návštěvu Slováky a dali jsme menší kalbu. Asi ve dvě jsme od něj odjeli na Velu, ještě jsme to projeli přes Vieux Lyon, pak se Andrea koupala ve fontáně a šli jsme spát :-D Ještě stále na zemi.
prázdný
Další den jsme šli do školy a večer na fromage party (za sedm euro jsme dostali asi 0,08l vína a mohli jsme sníst co hrdlo ráčí - brie, ementál, cosi plesnivýho a bageta s paštikou...nic moc...haha, taky to byla poslední párty, nedalo se tam ani hnout, a když jsme si sedli, furt do nás někdo drkal!), takže jsem se stěhovala až ve středu.
Přišla jsem k němu někdy k večeru ve středu 7.11., vzali jsme autíko a jeli jsme ke Slovákům, tam jsem asi 20 minut pakovala všechny věci (a druhej den si šla pro zbytek, co jsem tam nechala) a přestěhovala jsem se. Moc jsem toho neměla, takže v tom velkým prázdným pokoji to vypadalo dost bezútěšně.
stavba postele
Ve čtvrtek večer jsme jeli do IKEA koupit postel, věšák a nějaký další věci. Stálo mě to 300 Euro a v tý posteli jsem spinkala jen třikrát, než přijeli naši :-D A pak zase na zemi, no nic, teď už bude jen a jen moje :-D Taky jsem si ten ve škole vytiskla asi za 4 Eura fotky a různě jsem si tu polepila a ozdobila pokojíček, hned to vypadalo líp :-D
stůl a la DIY - do it yourself
Ještě jsem si taky zašla na trh pro krabice a z nich jsem si udělala noční stolek, z kartonů - odpad z IKEA jsem slepila desku, našla dřevěnou krabici a mám čajový stoleček, jen ho ještě musím něčím natřít, abych ho mohla polejvat čajem. Koupila jsem si taky 4 polštáře, na kterejch se bude sedět. Taky jsem hodila krabice pod okno jako podkladek pod kytky, který naši dovezli. No a hned to tu vypadalo hezčí! Dokonce jsem vysála, než přijeli naši. Ale jak sem dotáhli všechny věci, tak se to tu zase pěkně zasralo :-D Asi to zejtra nebo kdy přeluxuju znova...ach jo, proč se musí uklízet pravidelně?
kytičky
bratr
Jinak v neděli 11.11. dorazili naši se spoustou věcí, akorát, že bratr doma ztopil seznam, takže mi například nepřivezli zimní kabát nebo peřinu. Takže jsme jeli ve středu do IKEA, o cestě už jsem psala, a koupili jsme úúúžasnou peřinku 220*240 a mě tu poprvý v noci nebyla zima! Je tu docela kosa, máme elektrický topení, takže moc netopíme :-D Taky jsme koupili židličky, nějaký další kytičky a pár drobností. Během tejdne bych tu měla mít ještě pohovku klik-klak a stůl...
BYDLÍM!!! PO ŠESTI TÝDNECH!!!

18 listopadu 2007

Prázdniny

sobota 27.10. - neděle 4.11.
pohled na Lyon z Fourviere
Dobrý je, že francouzi maj hodně prázdnin. Měli jsme volno celý týden na konci října. Naštěstí vyšlo počasí, takže jsem si hodně prohlížela město. Vyrobila jsem si kartičku na VeloV, takže jsem si projela město i na kole. Objela jsem celou promenádu kolem řeky ze severu k jihu a zase zpátky na sever, domů ke Slovákům. Myslim, že jsem mezitim byla někde na byt :-D

Tak co bych tak napsala o Lyonu... Je to v zásadě placka, jsou tu dva kopce (kterých si váží) a dvě řeky, (ten) Rhona a (ta) Sâona.
quai bateaux
Promenáda je při Rhoně.
Katedrála na Fouviere
Na kopci Fourviere se nachází katedrála, hlavní dominanta, plus mini Ajfelovka. Je tam taky pěkný starý město. Pod tímto kopcem je původní osídlení a pěkný starý domky připomínajcí Malou Stranu.
Na druhym kopci je Croix-Rousse, taky pěkný, více francouzské. Moc nevím, co bych měla o tom městě psát...spíš připojím fotky s komentáři - na rajčeti.
Na Fourviere je taky starej hřbitov, je to moc pěkný místo... fotky
Druhou půlku prázdniny jsem strávila v Grenoblu. To jsme se takhle ve středu zase se Slováky opili a já jsem cítila, že potřebuju změnit prostředí. Tak jsem napsala Anče - kámoška z naší pražský školy, jestli se taky tak nudí, a že bych přijela. Takže jsem odpoledne sedla na vlak a za hodinu a půl jsem byla v Grenoblu.
sobota 3.11.
anče
"Tak posilam takovej mensi vytah z meho vyletu do Grenoblu.
Je to tady taky pekny, ale uplne jiny, jak v Lyonu. Za prvy spim u ty holky od nas ze skoly (chodila se mnou i na sbor) v obrovskym mezonetovym byte pro sedm lidi, se dvema terasama... V panelaku na okraji Grenoblu, ale maji to blizko do skoly. A je to fajn, jak je tu hodne lidi, ale asi je to zarovej peknej zahul to tu uklizet. No je to uplne jinej zpusob zivota, nez v centru Lyonu v malym bytecku. A taky Anicka ma krapet jinej zpusob zivota, nez Slovaci, coz mi vyhovuje vic... Ale to je jedno.
No takze vylet zacal celkem prijemnou cestou vlakem (opet naprosto nevyhovujici ergonometrii....a to ti francouzi nejsou zas tak maly, jak maly maji dopravni prostredky!!). Jeli jsme a jeli jsme, okolo stromy, lesy, pastvy, sem-tam nejaka vesnice... a najednou se z niceho nic z ty placky vylouply hory, slunicko preslo v opar, zapad slunce pres hory vypadal pekne...
No prisla si me vyzvednout na nadrazi, pak jsme podnikly mensi pesi turu po Grenoblu, ale moc toho nebylo videt. Takze jsme jely tramvaji sem k nim a vecer stravily v koutku rodinnem, v pokoji povidanim, nad cajem a s hudbou.
kopec s bastillou
Druhy den jsme vyrazily na vylet. Sice o nejakou chvilku pozdeji, nez bylo puvodne v planu, ale vzhledem k tomu, ze pocasi se umoudrilo az odpoledne, tak jsme se na zadnou vetsi turu nevydaly. Jen jsme tu vyslaply na kopec s Bastillou (zas tak malej kopecek to neni, jezdi na nej i lanovka!), pokochaly se vyhledem, a pak jsme se vydaly jeste prochazkou po meste. Tam jsme se nejak prosly a pak nasedly na extra-super bajky, na kterejch jsme do centra prijely. Harlej a tak... Ale co by clovek chtel za 40 euro, zejo.
Doma jsme akorat premenily nejaky veci a vyrazily do Careffouru, puvodne jen na nakup jidla, ale cestou jsme to vzaly pres obchody, takze se prihodilo, ze jsem zase o 60 Euro lehci... Ale koupila jsem si super tasku, co jsem chtela, tricko, sacko-bundu a novy plavky (spocitaly jsme, ze ty stary jsem mela 9 let!). Ance si vybrala takovej svetr-deku, jak mam ja to pruhovany, ale nejak si to chtela rozmyslet, takze si to zasla koupit az dneska a pak mela desnou radost, ze ma neco novyho!
No vecer jsme mely veceri s Belgicany, Tartufflette...jo, bylo to dobry...ale nejak se mi tohle jidlo stalo osudnym. Spatne jsem to stravila, takze dneska akorat brkasicku s kuretem a suchou bagetu a caj... Jsou to brambory se smetanou, slaninou a cibuli zapeceny se specialnim sejrem. Pry je to typicke mistni horske jidlo. Asi to par let nebudu chtit ani videt, ale proste to nesedlo akorat me, ostatni byli prej precpani, ale jinak v pohode. Mistni zachod znam z dnesni noci a dne docela dobre
most
No ale k radostnejsim udalostem vcerejsiho vecera! Potom vyrazila ceska sekce na koncert. V tomhle byte bydli jeste jeden kluk z nasi skoly, ktery tu ma na navsteve pritelkyni, takze to jsme byli 4. V centru jsme meli rande s dalsim Cechem, kterej tu loni po Erasmu zustal (taky z architektury). Dorazili jsme do klubu a tam hrala moc prijemna muzika, kytara, zpevy, housle, saxofon, ruzne triskaci nastroje. Bylo to moc fajn na poslouchani, ale styl se da tezko odhadnout. Ten kluk, co hraje na housle, je taky Cech, ten uz tu bydli tri roky, pro zmenu architekt, kterej z Cesky CVUT zdrhnul uz po druhym rocniku a nastoupil tu rovnou do tretaku. Takze to nas uz bylo sest. Kapelku naucil jednu pisnicku, myslim ze byla neco jako Dej mi jednu cigaretu cervenou Marlboro a cerny pivo. A pak jedno pivo, dve piva, tri piva a (pro frantiky nevyrcitelny) ctyri piva. Tot byl cely text, vic asi nebyli schopn pojmout...a rozumnet jim stejne nebylo :-P Z publika se vynoril jeste jeden Cech, kterej tu pracuje nejakej pulrok jak IT, takze nas tam bylo celkem 7! Postupem vecera frantici odchazeli, az nas zustala vetsina v sale, coz jsem jeste tady nezazila!
Domu nas dokonce hodil jeden frantik, kterej bydli na stejnym miste, coz bylo prijemnejsi, nez slapat pres hodinu domu.. Posledni tramvaj jsme prokecali pred klubem, kdyz uz nas vyhodili.
No...a dneska. Tak rano bylo fakt zajimavy, ale kdyz uz jsem se konecne vykopala z postele (ano, z postele! - prej abych si srovnala zada), tak jsme si sly zaplavat, hezky misto to bylo a taky jsem se svezla na toboganu Ted jsem z toho pekne unavena!
Doma jsme si udelaly obed a Anicka sla do prace. Takze ted tu mam jeste par hodin pokoj pro sebe, na pujceni saxik, pocitac, muzu si hovet v posteli... Docela se mi to lenoseni libi
Zejtra jdeme jeste na putovni vystavu francouzskych impresionistu, ktera prave dorazila do Grenoblu, a pak sup na vlak a jede se domu... teda do Lyonu. Ale tesim se, ze tam aspon bude tepleji. Tady teda nic moc to pocasi. Ale kdyz trochu ustoupi mlha, jsou krasne videt hory a musim rict, ze to stoji za to!"
Ještě fotky.
Prázdniny super proflákaný...a v pondělí zase do školy, ještě, že začínáme akvarelem! Aspoň to hupsnutí po víkendu tolik nebolí!

Geneve

pátek 12.10.
náš plácek
náš plácek
"Ve stredu jsme byli se skolou v Zeneve prohlidnout si misto naší mega stavby. Autobus me asi tak o pet rad sedadel vic, nez povoluje ergonometrie, takze se z toho jeste dneska moje zada vzpamatovavaji. Vcera jsem byla plavat, tak to krapet polevilo, ale stejne nic moc..

náš plácek
No a cely odpoledne v Zeneve jsme misto poradny prohlidky mesta stravili cekanim a obhlidkou asi tri staveb, jedno byla sklenena krava, dalsi se nam nas Velky Filip musel pochlubit svym nijakym vytvorem, a pak jsme videli dve bytovky, abychom si uvedomili kontrast mezi secesnim a funkcionalistickym stylem. Ti
Francouzi jsou asi fakt blbi. Navic tam vsichni litali s fotakama a nadseny, jen Erasmaci chodili jak mrtvoly s otravenymi xichty Jo a taky jsme kvuli tomu museli vstavat uz v SEST."
náš plácek
náš plácek
náš plácek
náš plácek
náš plácek
náš plácek
Plus poslední dvě fotky z těch úúúžasných staveb, co jsme museli vidět - ani nevim, od koho jsou. Filípkovo
velkodílo jsem ani nefotila.
skelet a sklo...
skelet a sklo...

ještě stále nebydlím, takže hledání pokračuje...

čtvrtek 4.10.
hala
"No taky uz se cejtim lip, ze to konecne mozna vyjde!!! Ted mam jednu holku, ktera tvrdi, ze bude mit zejtra papiry od garanta a chce do toho jit. Tak este musim sehnat jednoho cloveka a v sobotu by se to mohlo podepsat. Byla jsem se tam podivat, koukala jsem na stranky, a zda se, ze je to stale jeste volne (a jsou tam dva byty v tom baraku). Nooo, az budu bydlet, tak se budu cejtit tak o 1000 procent lip!!!

Tak zatim ahoj a doufam, ze brzo prijedete, uz zacinam postradat saxiky ;) No ne, taky je to divny Vas nevidet, ale abych rekla pravdu, tak se mi zas tak nestyska po Praze ani po
obyvak
domove (no po tom mozna jo, kdyz zadnej nemam), protoze na to nemam moc casu...Spis se mi chce nekdy brecet z tyhle debilni situace. No a protoze jsem si zvykla bydlet sama, tak s tim nejak nemam problemy. Mluvila jsem s jednou Italkou, ktera byla zvykla, ze maminka v domacnosti udela vsechno a ona se jen kecne u televize, takze ta je tu nestastna docela dost. A to ji rodice zaplatili byt, vyridili smlouvy, nakoupili nabytek...! Mno nic Uz jsem prece velka holka."
Ano, tenhle byt nevyšel, ale to už jsem psala. Máti se líbilo to, co jsem napsala o tý Italce :-D
pátek 19.10.
obejvak
"Ahoj!
Takze novinky: dalsi byt nam utek, protoze jsme nebyli dost rychli. Super...no ted mame v jednani asi dalsi tri, ale vsechny jsou od listopadu. No nic... zatim to s tema prazdninama moc nevidim :( Jedna moznost by byla, v pripade, ze se nam opravdu povede neco podepsat na zacatek listopadu, ze byste prijeli nekdy v sobotu a par dni pobyli ve Formuli a pak bychom se prestehovali vsichni. Dalsi moznost je, ze byste prijeli pozdeji - treba ve ctvrtek a dalsi moznost je, ze byste neprijeli. No a jestli nic nenajdu a nepodepisu pristi tyden, asi prijedu na ten tyden do Prahy, koupim si notebook a odvezu si veci, ktere nutne potrebuju. Doufam, ze me tu slovaci jeste nejakou dobu nechaji... Uz mi ve srande vyhrozujou, ze me poslou do atria tzn ven do malyho dvorecka. No kdyby tam meli poradnej balkon a neprichazela zima, tak je to docela fajn napad.
...
pokoj
Uz me to tu fakt sere, protoze musim delat veci do skoly, od rana do vecera tam sedet a jeste mezi tim hledat bydleni. Je to docela hodne vycerpavajici a asi se tu z nas stanou alkoholici, protoze chlastame kazdej den, abychom to tu vydrzeli. Neni to tu jako ze spatny, ale Frantici jsou workoholicky byrokraticky paka s prestavkou na obed A to chrochtani uz taky temer nemuzu poslouchat!"
Tenhle byt byl super, byl velkej, asi 20 metrů od slováků, v pohodě pro tři lidi... jen by nebyl zařízenej. No ale než jsem sehnala lidi, byly už v agentruře dva dossier - jakoby složky, prostě dva různý lidi už to měli zamluvený na pronájem. Hahaha.
večer
"Ahoj.
No, nechci to zakriknout, ale mozna jsem konecne nasla. Dneska jsem stravila hodinu a pul povidanim s moc prijemnou holkou. Byt je moc pekny a zarizeny, trosku drahy, ale zas ne tak moc. Stoji 400E, ale s uuplne vsim, vcetne internetu a tak. No ale nemusim platit kauci 2x najem a ani zadny prachy pro agenturu, coz vlastne ve vysledku vyjde, ze to stoji temer normalne (protoze tam neni moznost pomoci CAF 80E). No a hlavne mi ta holka padla do oka a myslim, ze i ja jsem se ji libila.
Vcera tam mela dva lidi, z toho jedna holka se ji moc nelibila a jeden kluk - o tom moc nemluvila. V nedeli ma dalsi dve nastevy, jedna holka pracuje, coz prej moc nechce, a pak nejakej Anglican - ze uvidi.
No ma rada caje a ja jsem ji tam na miste pojmenovala vsechny caje, co mela a nevedela, ktery to jsou "
Jojo, to bylo super, jen mi za pár dní zavolala, že si našla někoho jinýho. No ne, že by mě to překvapilo...
Taky jsem se ještě byla podívat na byt k jednomu Japonci, kousek od toho, kde bydlím teď, ten se taky tvářil, že v pohodě, ale pak se mi ani neozval...kretén
úterý 30.10.
"Uz jsem si podala i zadost na kolej, jakmile budu mit moznost se tam prestehovat, jdu do toho, pac je tam full servis za 100E a menza pod okny, takhle budu bydlet za 400... Mame bourse 483, nasi slibili, ze budou neco posilat, a pak si chci najit praci, nejspis doucovat maly francouzsky fakany anglictinu. No, dokud je to maly a nechrochta to a nekvika to po francouzsku, tak je to roztomily. Francouzstina je prisernej jazyk, naprosto nevhodnej pro chlapy, neni jim moc rozumet, neumi artikulovat ani mluvit pomalu.... No ale po mesici uz clovek preci jen krapet rozumi a mluvi, takze nekdy to jde... Ale jsou lidi, kterejm nerozumim (treba ten typek, u kteryho asi budu bydlet) ani kdybych se pos..., tak si posilame SMSky. No z pocatku to bylo sileny v telefonu...ted uz alespon priblizne tusim, o cem lidi mluvi."
V tomhle bytě nakonec taky nebydlim, ale jsem ráda - tady je to lepší a i krapet levnější. A předevčírem mi volali, že pro mě maj kolej, ale teď už se tam fakt stěhovat nebudu :-D
"Jo a taky si zacinam psat seznam slov ci frazi, ktere naprosto nesnasim. Jako prvni figuruje BA ECOUTE = nooo, poslys....naprosto nemuzu ani slyset. Dale PAR RAPORT = proste, EN EFFET = vlastne, D´ACCORD = jo, DONC = takze, ...no ani si je vsechny nepamatuju, ale je jich uz k deseti! No a co se tyce vyslovnosti, tak nechapu, jak jsou schopny z hrdla vyloudit takovy skreky... Nicmene kdyz se mi nekdo smeje, ze neumim vyslovit six rue Pierre Corneille (momentalne bydlim), tak ho poprosim, at rekne "chtel bych" nebo "ctyri" :-P
...Maťo meje nádobí
Mno...jinak Maťo, to je druhej slovak, se kterym bydlim, a jehoz pocitac prave okupuju, zrovna uz hodinu meje nadobi...vytahali jsme totiz naprosto vsechno, co tu bylo :-P Musim se odsud uz fakt odstehovat, nebo nas s Andreou chytne ponorka....a taky si furt lezu na jeji pocitac... No aspon jsem si zaridila 5Mo za 3E na mesic jako GPRS - mam aspon takhle icq na mobilu. Jo, Mo je Mb, ale furt nevim, co je to "o".
fotky od slováků
...
Zatim s penizkama vychazim, za bydleni jsem platila jen 60E za prvni tyden, od ty doby se furt stehuju a prebyvam po obyvacich a po zemi... takze mam furt rymu a tak. No a ted budu platit 650E kauci plus prvni najem 350...hahaha...sypte se penizky. Nastesti ta nase debilni skola poslala grant aspon na tri mesice dopredu, takze prachy mam. Jo a taky jsem se naucila pocitat v eurech, vsechno stoji Euro...minimalne... Bezne necham za jidlo na tyden 50E a to ne ze bych si toho kupovala nak prehnane moc...
...
Se slovakama v kuse chlastame, po dvou tydnech jsme uz presli na obden... Kazdopadne temer kazdej den, co prijdes domu ze skoly ci z venku, jsi DEPRIMEE...tak chlastame...vino...za dve eura flaska, dame tak 4 ve trech, Mato dycky tak dve sam, my dame dve az tri napul..."

Návštěva banky aneb otevření účtu po francouzsku

úterý 2.10.
"Dneska se mi povedlo otevrit si ucet na adresu, kde snad budu bydlet, ale musim si tam jit vyzvednout dopisy a do konce mesice prinest najemni smlouvu... No takze to bude sranda. Ale ten byt je jeste furt volny a pokud se mi podari co nejdriv shromaydit vsechny papiry (ceska byrokracie je proti tomu tady vazne pohadka!!!) a dva lidi, ktery ty papiry maj taky, pak bude vse v poradku a mozna budu tak za tyden a pul bydlet!!! No ale neradujme se predcasne."

Ano, neradujme se předčasně, byt se mi pronajmout nepovedlo, protože jsem na to nesehnala lidi. Již jsem ve Francii dva týdny.
úterý 30.10.
"Jooo, a taky jsem nepsala o bankach... Ja uz mam ucet mesic, ale pac nemam stalou adresu, nemam to complete a nemuzu mit carte bancaire. A moje sporitelnova mi tu nefunguje, pac na ni neni cip...hehe...takze jen bankomaty a sem-tam par vybranych obchodu. No a furt mi volaj z banky, kdy jim to jako donesu a ja furt tvrdim, ze az budu bydlet No a Slovaci ti sli do jiny banky a tento tyden, po temer mesici, z nich vytriskali sve platebni karty!
Pohadku O kohoutkovi a slepicce nevymysleli Cesi, nybrz Francouzi... Kdyz nemas adresu, nemuzes mit konto...kdyz nemas konto, nemuzes mit adresu. Kdyz nemas adresu, nemuzes mit praci. Kdyz nemas praci, nemuzes mit garanta ze strany statu...atd atd... No proste je to tu zuzo, fakt."

neděle 18.11.

No...takže to shrneme. V bance jsem byla asi 10x. Zhruba tak dvakrát týdně. Po 5 týdnů. Taky jsem si ukládala poctivě do mobilu všechna čísla banky, abych jim to nezvedala a nemusela furt vysvětlovat tu samou pohádku, že ještě nebydlím.
S otevřením ůčtu se to má takto:
  • zajdeš do banky - easy
  • podepíšeš spoustu papírů, necháš si okopírovat občanku a kartu studenta - easy
  • no a teď ten zážitek: pro otevření účtu je třeba někde bydlet a je potřeba to dokázat
    • smlouva od agentury
    • nebo smlouva od majitele bytu plus jeho občanka
    • nebo atestation d'hebergement - potvrzení, že mě někdo ubytovává - vyplněnej papír, kopie jeho občanky, a vzhledem k tomu, že slováci měli doma psanou smlouvu, tak chtěl ještě občanku tý babči, která jim to pronajala, nebo smlouvu o pojištění bytu
    • akorát, že slováci si chtěli udělat to pojištění bytu až s novou bankovní kartou...haha...a na tu čekali měsíc, žejo
    • fajn, takže tyto možnosti zklamaly
    • pak jsem se přestěhovala k sobě, konečně, po měsíci! Youness (můj spolubydla) mi ochotně napsal papír, že u něj bydlím a okopíroval mi svou carte de déjour - něco jako občanka
    • no jo, ale bance nestačí rukou psané potvrzení, maj na to speciální formulář
    • Youness je Maročan, potřebují jeho pas
    • to znamená dvě návštěvy tento týden, a VE ČTVRTEK 15. LISTOPADU JSEM SI ZDE ÚSPĚŠNĚ OTEVŘELA ÚČET!!!
Uvidíme, jak dlouho potrvá, než budu mít bankovní kartu. Od toho se taky odvíjí pár dalších věcí, například zařízení roční kartičky na VeloV...
čtvrtek 6.12.
Dnes jsem si byla konečně vyzvednout svojí zbrusu novou kartu. A trvalo to jen dva měíce, to je super, ne? Šeky mi prej nedaj, takže VeloV si zatim nezařídím... Haha

Naše škola architektury

Kdo viděl budovu architektury CVUT v Praze, tak si zdejší barák musí zamilovat. Dá se to opravdu nazvat ARCHITEKTUROU! Sice je to celý z betonu (a nepůjde to podpálit), ale i tak si mě ten barák získal. Jak řekla máma, je to správně studentsky prdlé a hlavně to má atmosféru a je to prostředí, kde se chce člověku být.

Teda chce být..v rámci možností, jak se člověku chce hnít ve škole. Frantíci rádi tráví ve škole celý dny a pak ještě doma makaj přes noc. Kdy spí, to nevim. Ve čtvrtek, v pátek a v sobotu večer kalí až do rána, způsobem, který jsem již popsala. Nevim, jak pak s opicí ještě makaj do školy. Ale jsou fakt nemocný... když jsme měli prázdniny, tak se všichni Erasmáci flákali, ale frantíci makali. No o to to pak bylo veselejší na poprázdninovým atelieru.
Jinak do školy nakonec chodim každej den v týdnu, pokud možno jen na půlku dne, v úterý odpoledne a ve středu na celej den. Tak stíhám odpoledne ještě něco dělat i pro sebe a trochu i do školy, když se mi chce. Večír tam ještě jezdim na sporty, jak se mi chce, ale vzhledem k tomu, že momentálně cesta do školy znamená půjčit si velo, jet cca 10 minut na metro, pak 20 minut metrem na konečnou a ještě 10 minut autobusem... No ne vždy se mi chce :-D
Jo a taky nám tu jezdily dva autobusy, jednička z centra na tu konečnou metra a padesátjednička do školy. Předtim se čekalo na autobus cca vůbec, teď klidně v ranní špičce 20 minut. Vivat C3 (sé trua :) )
Líbí se mi, že to tu žije, že je ve škole i bar, dá se tam koupit pifko 0,25l za neskutečné euro padesát, mají tam i něco k jídlu... A lidi se po obědě vyvalí ven, teda pokud venku neni taková kosa, jako je teď.
"Jinak ja jsem si vybrala krom atelieru (kteryho ted lituju, velky Phillippe Meier je fakt velky PAKO) predmety jako akvarel (nejlepsi predmet na skole), svatek svetla (delali jsme navrh na svetelnou aplikaci na svatek svetla, co tu maj v prosinci, meli jsme na to jednu konzultaci a pred prazdninama bylo hned rendu - a kdyz se to bude libit - doufame, ze ne - tak to budeme i delat, ve skupine jsem s jednim roztomile natvrdlym workoholickym frantikem a Andreou, u ktery uz spim skoro mesic na zemi...), pak art corporel (znamena nafotit sileny fotky nebo video lidskeho tela v architekture nebo nakou ptakovinu...byly jsme tuhle v pradlence, tak jsme tam natocily video a nafotily serii fotek...fotky na rajčeti!) a pak espace vecu )coz ani nevime, co to je, nebyli jsme ani na jedny hodine a po prazdninach mame neco odevzdat... hehe... jsme prece blbi Erasmaci!). Jo a jeste mame Option thematique, coz znamena dvakrat tyden neceho v kuse. Vybrali jsme si Pamatkovou peci, pac se pri tom jede do nejaky vesnice kus za Lyonem a budeme tam tyden a pak asi tri dny . Jen nas musi vybrat, v pondeli mame odevzdat motivacni dopis. Jsem zvedava, jak to budou porovnavat s frantikama, kteri umi ehm francouzsky krapet lip...!
Jo a taky jsme uz meli dve rendu, jedno z atelieru...skupinova prezentace, prezentovalo se od pul devate rano do sedmi vecer... My jsme byli ta prvni skupina, prisla jsem posledni, nerekla jsem ani slovo a v pul 11 jsem se vyparila a sla shanet byty...
Jo a s tou skolou...mam tu zapsano asi 29 kreditu a doma budu rada, kdyz mi to uznaji za 22...musime posilat papir s tim, co za co chceme uznavat... Jako jedini, zbytek to ma v pohode. To se pak blbe dosahuje 40 kreditu za rok, kdyz nam toho pulku neuznaji..."

Několik slov o dopravě

Že je tu moc moc lidí a moc moc aut už jsem psala. No a doprava... Tak všude jsou tu jednosměrky. I ty velký pětiproudý silnice jsou jednosměrky. Jako chodce či cyklisty se mě to dotýkalo jen v ohledu toho, že jsem musela vysledovat, odkud vlastně jezdí auta, odkud hrozí potenciální nebezpečí, že mě přejedou.

Jo a taky se tu přechází kdykoliv a kdekoliv, jen si musíš dát pozor, jestli něco nejede.
Po čase jsem si zapamatovala určitý silnice, kterým jdou směrem, a taky jsem se naučila poznávat jednosměrky podle zaparkovaných aut, podle šipek či umístění semaforů. Sranda...
No...a pak přijeli naši, a najednou po mě chtěli, abych je někam navedla. A já jako neřidič jsem samozřejmě netušila, kde se kudy dá jezdit, kde ne... Obvykle autobusy jezdí v protisměru, takže tady jsem fakt pohořela.
Naši se jeli podívat na naši školu do Vaulx-en-Velin a jeli tam hodinu a půl, protože je to vždycky těsně před cílem hodilo někam jinam. Já osobně s tím už mám taky zkušenost, ve středu jsme jeli z tý školy do IKEI...tak po hodině a půl jsme dojeli k nám domů vzali podrobnou mapu, a po celkově dvou a půl hodinách se dokodrcali do Bronu do IKEA. Tam jsme byli asi hodinu a půl a cestou zpátky mě naši měli hodit do školy, měla jsem totiž celej den hnít v atelieru a tvořit náš projet... No, takže cestou zpět jsme se ztratili cca po 10ti minutách a nepomohlo ani, že jsme měli super mapu. Po dvou hodinách jsme najednou na dálnici objevili ceduli Vaulx-en-Velin, takže jsem dorazila do školy v šest. Zkonzultovala jsem svůj projet....teda spíš jsem si nechala vysvětlit, že jsem úplnej idiot, a jeli jsme dom. Bratr byl celej den v Musée des Beaux-Arts studovat sochy a obrazy, a pak prej strávil odpoledne se sousedama, páč neměl klíče ;)
Domů jsme jeli, i s mapou, asi 50 minut, protože jsme dvakrát minuli odbočku do centra :-D
Včera jsme byli na vejletě a při návratu, když už jsme byli na tom našem správným nábřeží, domů to bylo asi 5 minut, ...jsme zapomněli podjet most a hodilo nás to na druhej břeh. To by ještě nebylo tak zlý, ale cesta měla jen jeden jedinej směr..a to do tunelu. Takže když jsme po deseti minutách vyjeli z tunelu, byli jsme někde úúúúplně jinde. Tam jsem se ještě trošku orientovala, akorát jsme napoprvý jeli opačným směrem :-D Po cca 10 minutách, kdy jsme se stále neblížili do centra, jsme to otočili a pak jeli po nábřeží až domů téměř bez zaváhání (jen jsem furt myslela, že ten náš správnej most je mnohem blíž). Pak ještě naši absolvovali obvyklou proceduru jezdění kolem bloků a hledání parkovacího místa, a byli jsme doma :-D

No a pak tu ještě taky máme dopravu hromadnou městskou.
Mají na to takové spešl kartičky TCL - jako tramvajenka. Jinak jsou tu taky lístky. V každém dopravním prostředku je takové udělátko, kde si máš valider votre carte técely. Když to neuděláš, tak je nejspíš jedno, že máš zaplaceno, protože Velký Bratr nemůže sledovat, kam se pohybuješ.
Ale buďme rádi, že tato udělátka máme v dopravních prostředcích, protože v Grenoblu se cvakaj lístky na zastávce - dobíhání tramvaje tam neexistuje :-P
Jinak jsou tu tři normální trasy metra, jedna z nich dokonce jezdí bez řidiče, takže je to pěkný scifi se tam koukat. Točila jsem z toho video :-P
Pak je tu jedna další linka metra, která vede na kopec Croix-Rousse, takže je to spíš lanovka. Cris to nazval "the slowest metro in the world". A pak jsou tu dvě lanovky, který jezdí na druhej kopec v Lyonu (Fourviere - tam je katerála), jezdí taky v tunelu, a jsou taky děsně pomalý. Ale aspoň nemaj ambice si říkat metro.
Jo a metro prej stavěli angličané, takže jezdí vlevo :-D Je to dobrý vědět, aspoň se člověk nerozčiluje, že mu to ujíždí, když to jede zprava :)
No a pak tu máme tři linky tramvaje a spoustu autobusů. Autobusy jsou pomalý, protože díky zdejšímu způsobu dopravy stojí pár minut na každý křižovatce. Vyplatí se jezdit na kole nebo metrem!

...a zase hledáme

středa 26.9.
"Zacinam mit vazne problemy komunikovat v jakemkoliv jazyce, protoze kdyz mluvim anglicky, napadaj me fr slova, a obracene (akorat ze v angline jsem schopna vyjadrit cokoliv a mluvim jak mi zobak narost, ve franine je to dycky porod....!) a s cestinou zacinam mit taky vazne problemy Ale mam radost, ze v tom nasem kurzu neni moc lidi, ktery by umeli anglicky, takze se to snad s tou franinou podda."

"Dneska pokracujeme v hledani, mozna zacneme hledat neco jen pro nas dva (jsem v parte s tim cernouskem, ale je fakt milej...chodime spolu kazdej den po agenturach, on se pta a ja posloucham - vetsinou rozumim, ale zatim nemluvim), je to hodne tezky najit byt se trema obyvatelnejma pokojema za rozumnou cenu :(("
čtvrtek 27.9.
"Tak uz zase zevlim na netu... No teda hledam ubytovani. Dneska to zacina vypadat slibneji, ale nechci to zakriknout. Docela by se hodilo bydleni, pac je hnusne zima a sychravo!! Cernousek uz je taky angry, ze furt nic nemame...
No s jazyky je to zajimave, obcas mam pocit, ze jsem zapomnela cestinu, nektery vyrazy uz v anglictine taky neumim a vim je jen ve franine.. zacinam docela obstojne mluvit francais, ale jen s ostatnima cizincema, kdyz mluvi rodili frantici, tak jsem lehce v pr... No i kdyz co chodime do agentur a jenom posloucham, tak to jde...obvykle chytam tak 70%, cislovky teda vubec.
Tak se mej, ja jdu hledat nejakej apartmàn a doufat; ze budu nekdy bydlet!"
pondělí 1.10.
GARANT. To je tady mocný slovo. Když tu chceš bydlet, musíš mít garanta a nebo štěstí. A nebo radši obojí :-D Je to někdo, kdo má trvalý pobyt ve Francii, kdo se za tebe zaručí, že zaplatí nájem, pokud na něj nebudeš mít. Prý je to kvůli tomu, že tu ve Francii platí zákon, díky kterému nemůžeš nájemníka vyhodit na dlažbu, ani když neplatí. Takže je to určitá ochrana majitele bytu, ale neskutečnej voser pro cizince.
Mě se povedlo sehnat garanta, vzpomněla jsem si na pana Kuldu, Zuzčina tátu, kterej bydlí ve Francii. V Grenoblu, což je kousek odsud. No absolvovali jsme spolu mnoho telefonátů, stálo mě to mnoho nervů, a nakonec jsem našla bydlení, kde toho garanta nepotřebuju :-D
Jinak pronájem bytu znamená:
  • najít si byt, zajít do realitky, prohlídnout si ho (výměnou za občanku dostaneš klíče) - to je ta snažsí část... teda sedět furt na netu a hledat, je dost unavující, ale furt ještě míň než následující
  • mít všechny papíry od garanta
  • mít RIB = mít účet v bance - popíšu později
  • mít 1200 EURO v hotovosti (nájem bývá 300 E za měsíc - platí se kauce dva mesíční nájmy, ta se vrací při vystěhování, pak je honoré d'agence cca 300 E plus ještě zaplatit první mesíc) - roztomilé, ne?
  • najít jednoho až tři lidi, kteří budou mít to samé, a to hned
  • a co nejrychleji zajít do agentury a pronajmout si ten byt, protože pronajmutí bytu je tu otázkou několika hodin od uveřejnění inzerátu, taková je tu poptávka (a nabídka mizivá)
Lyon se chlubí tím, že je tu 130 000 studentů, ale už se nechlubí tím, že nemají kde bydlet. Jo, je tu čím dál tím víc studentů, ale je tu čím dál tím stejně málo bytů, koleje se nestaví :-D A navíc všichni erasmáci chtěj bydlet v centru, aby mohli kalit a nemuseli pak chodit dvě hodiny dom... ;)
No a jak je výše popsáno, tak přesně kvůli těmto důvodům jsem propásla asi pět super bytů... Myslím, že už jsem expert na byty.
středa 3.10.
"Cau Verco! (Verča je na erasmu v Nancy)
Myslim, ze bys mela byt rada za tu svoji plesnivou kolej, protoze me nase skola nezaridila nic, takze uz 14 dni prebyvam, kde se da, cely dny litam akorat po ageturach a hledam byt. Akorat ze musim mit francouzsky konto a fr garanta a potvrzeni, ze tu u nekoho bydlim, takze se moc nechytam!!! No byrokracie na n-tou!!! Skola nam zacala dneska a je to peknej voser.
Mej se a bud rada za to, co mas!"
"Ahoj!
Tak mi volal pan Kulda, a v sobotu asi pojede do Lyonu, takze jestli se mi to vse povede, jako ze sehnat zbyly dva lidi pro ten byt, tak to muze bejt nase! No a jinak mam dva dny na to sehnat neco dalsiho, takze to taky jeste zkusim.
Dneska jsem se prestehovala ke Slovakum, sice to tu maj maly, ale je tu vic klidu a nemame jazykove bariery
Tak se mejte a snad se uz brzo uvidime!!!"
Takže hovno :-D Tenhle byt nevyšel, protože do něj nebyli lidi.