13 března 2008

Trochu netradiční článek


No a to by tak bylo všechno. Psala jsem to včera ve škole, ale nestihla jsem to večer nahrát sem. Dneska jsme byli ve škole a dopoledne bylo docela dobrý, dělali jsme ty výkresy ze zaměření, ale odpoledne zase začali hledat program pro ten náš objekt, tak jsme se radši ve 4 zdekovali. Pak nám volal Maďar, že se tam dělí do nějakých šílených skupin, tak jsme nejspíše vytvořili samostatnou skupinu, která bude dělat nezávislý program.
Jean-Marie mi dneska poslal super smsku, protože si ji nechal v bubblefishi přeložit do češtiny. Tak vtipnej text jsem ještě nečetla... "já líbá na pysk" například :-D Andrea řekla, že Francouzi nejspíše bozkávají jinak, než jsme si doposud mysleli.

Dneska má Maťo narozeniny, tak jsme mu upekly dort a koupily tričko a vínko. Andrea měla narozeniny včera, takže ona pekla dort a já jsem zatím vyráběla dáreček. Ostuda, no...já vim! :)
Tak já se jdu pilně věnovat chlastání, už mám černý puntík, protože tady píšu, místo abych pořádně popíjela! Jo a kdyby jste našli někde místo ř ť a místo ě ľ, tak je to tím, že jsem na slovenské klávesnici :)

03 března 2008

Máme nový kola!!!

nový kolo
Po cca měsíčním chození po obchodech a hledání velo d'occasion (staré kolo) jsme dospěly k názoru, že bude jednodušší si koupit bycikel nový.

Jeden týpek s docela ucházejícím obchodem nás tam honil asi tři tejdny, nakonec pro nás sehnal (někde ukradl) dvě skládačky, na kterých se ovšem nedalo jezdit. A chtěl za to pravděpodobně 40 Eur (cenu nám ani neřekl, jen pořád tvrdil, že nám ji udělá...hahaha).

Na nedělním trhu - blešáku - ve Vaulx-en-Velin jsme byly dvakrát a moc jsme nepochodily. Kola byla drahá a docela zrezivělá. Ostatní místa, která jsme navštívili, dopadla podobně.

Tak jsme se tedy dnes vydali všichni tři na nákupy.

V děvět mi zazvonil budík, zase jsem se nebyla schopná vykopat z postele, tak mi v půl desátý volala Andrea a prozváněla mě, dokud jsem nevylezla z postele a neukázala se na icq ;) Před jedenáctou jsme si dali sraza a vyrazili na Part-Dieu do obrovského nechutného obchoďáku, baráku, kterému Andrea říká opakcha (trefné slovo - ach ta slovenština, úžasný to jazyk). Obešli jsme dva velké obchody se sportem a Carreffour a jedno kolo jsme si vybraly. Ale ještě jsme na netu den předem našly kolo v Auchanu, tam jak je IKEA, což znamená úplně mimo Lyon. Tak jsme se tam šli podívat.
Začalo to tím, že jsme šli hledat tramvaj. Měla jsem pocit, že to byla T3, taky jsme cestou potkali T1 a když jsme došli na zastávku, zjistili jsme, že tam jezdí T2 ;) Tak jsme si dali malou procházku přes půl města a pak vyrazili tramvají do polí (doslova). Od zastávky je to ještě dobrej kousek, než jsme tam dorazili.

V Auchanu měli za 80 Eur docela velkej shit, tak jsme ho tam nechali a šli hledat jídlo. Zapadli jsme do takovýho fast-foodu Flinch, kde si člověk za 6,20 koupí nějaký maso a pak si může dle chuti brát přílohy a zeleninu. Takže jsme se dokonale přežrali, každej jsme snědli dva talíře a pak jsme se jen valili. Myslím, že nám to jídlo v žaludku dobře kvasilo, protože jsme byli vysmátí jako bychom byli opilí. Po nějakejch 20ti minutách a spoustě vtipných hlášek a grgů pro uvolnění plynů, jsme se vydali konečně hledat kolo.

Zapadli jsme do nějakýho obchodu Sport et loisirs, abychom tam nic nenašli. Pak nám týpek poradil, že je tam ještě Decathlon (ve kterým jsme už byli ráno na Part-Dieu) a vysvětlil cestu, ovšem pěšo jsme nebyli schopní přejít dálnici, takže jsme se vydali zpátky na Part-Dieu. V tramvajce Slováci pěkně poklimbávali, včera moc nespali. Andrei v noci nějakej Arab štípnul kabelku, takže byli asi ve dvě ráno dvě hoďky na fízlárně... :-O

Vrátily jsme se už bez Maťa do Decathlonu a koupily si docela fajn bajk za 120 euráčů a pak se snažily dojet dom. A tím končí moje dnešní vyprávění...teda ještě jsem si doma přidělala pumpičku a držák na flašku a tím péče o kolo dnes skončila. Zítra pojedeme poprvé do školy na kole, tak to asi bude sranda ;)

Za chvíli maj dorazit Slováci a budeme dodělávat Etude de cas na Projet....ach jo, jak mě se nechce!!!

01 března 2008

Prázdniny, Grenoble a hory...paráda!

hory a banán
Zatímco se mi pomalu začíná loupat nos, tak se s vámi musím podělit o svoje nejnovější zážitky. Celkově se prázdniny vyvedly, počasí v Lyonu je nadmíru jarní, v Grenoblu taktéž, na horách sice ne už tolik povedené, ale půl dne nám přeci jen sluníčko svítilo, což stačilo na to, aby na mém obličeji bylo vidět, že jsme byli lyžovat ;)

Víkend jsem strávila převážně v parku, různým procházkováním, piknikem, nebo taky večeří či koukáním na filmy. Jo a taky francouzsko-anglickou konverzací. Rande dopadlo super, takže s náma jel i na ty lyže :)
Na vejlet jsme vyrazili v úterý odpoledne a po hodinovém motání po Lyonu, hodinu a půl cestě po okreskách a dalším hodinovém motání po Grenoblu jsme dorazili do sídla dalších architektů-erasmáků, kteří měli taky smůlu a vybrali si pro svou cestu Francii :-D Večer tradičně patřil povídání a tvrdnutí jater. Je to super, že maj ten byteček pro sedm lidí... Jedna Polka tam měla na návštěvě dva kámoše na lyže, takže jsem po čase i začala rozumnět polsky (a teď mě mrzí, že v Lyonu žádný Poláky na škole nemáme), no bylo nás tam hodně a hodně.
Jogurtová kůra aneb Co je to opalovací krém?
Anička mi půjčila kompletní výbavu na lyže, tzn jsem na sobě měla vlastního akorát spodní prádlo, tričko a mikinu. Byli jsme nakonec lyžovat dvakrát, jednou do Les Deux Alpes, tam jsem se stihla připálit a odpoledne se zvedla mlha. V pátek jsme byli v Alpes d'Huez, kde nás pronásledovala mlha, kam jsme se vrhli, například na druhé straně kopce svítilo sluníčko, ale jen co jsme tam sjeli, tak se tam přestěhovala ta mlha. Naučila jsem se spoustu nových slov, nebo sousloví... Třeba "On ne voit pas plus loin que au bout du trou du cul" (nepřekládám), nebo bylo pěkný, když Jean-Marie pronesl na naše "Nevidím ani hovno" "Putain de brouillard" (opět nepřekládám :-P). Je učenlivej, za pár dní se naučil docela dost českejch slov, sice mu moc nejde výslovnost (H a Ř je pro frantíky krapet složitý, navíc ve vražedné kombinaci "zahřej mě"), ale za to je chytrej a umí ty slova dobře skládat dohromady. Už umí "dobré ráno, dobrou noc, obejmi mě, dáš mi pusu, děkuju, kokot (to má od Maťa, poslouchal ho při řízení) a do píče". A taky ví, co to znamená, že je pěkně vychcanej... Chtěl ode mě vysomrovat chleba, tak se mě zeptal, jak se řekne "koupit chleba" a řekl "dáš mi chleba?" - no řekněte, není to vychcaný?
dobrej výhled, ne?
Ve čtvrtek jsme měli krapet oddechovej den, spinkali jsme do jedenácti, pak jsme si dali obídek a vyrazili na menší výlet na okolní kopce. Nahoru na Bastillu jsme se svezli lanovkou. Slováci měli neustále poznámky na to, co budeme dělat až to spadne.
Grenoble
Andrea: jejda, tam je ale velký cintorín - no ale nechtěla bych být pochovaná v pojebaném Grenoblu.
Maťo: neboj, až to s náma spadne, budeš rozjebaná po celým kopci, takže se tam ani nedostaneš.
(překlad do slovenštiny není přesný, ještě to neumím - za to slova jsou autentická)

Vylezli jsme ještě na jeden kopec, tam jsme dali tři pifka (dva Budvary z Carreffouru za 0,91 Eura a jedno nějaký Tequillový, co chutnalo jako limonáda) a zas šli dolů. Pak jsme ještě trochu prošli centrum města a jeli jsme domů.
mojito
Obecně všechny večery byly zasvěceny povalování se a bumbání :) Dali jsme si jeden tematickej večer, kdy jsme pili Mojito. Akorát jsme měli koupit jinej rum, tenhle byl moc aromatickej. No nevadí...půlka flašky na nás čeká, až přijedem do Grenoblu příště.

Začínám být unavená, byla jsem ještě dneska na bruslích a jinak si celý odpoledne hraju s fotkama. Asi se kouknu na Asterix a Vikingové ve fránině bez titulků (protože k tomu žádný nejsou) a půjdu chrnět. Stále nás ještě čeká udělat tu práci na Projet - Etude des cas na stavbu od Renza Piana. Termín prezentace se blíží a my nejsme schopný začít.
fotečky na rajčeti