Užívám si druhé jaro, když to Lyonské už je odkvetlé. A s tím i moje slzící oči a tekoucí nos, ale stejně to tak nááádherně voníííí, že bych si to za všechny alergie světa nedala vzít.
Rozkvetlá sakura před bývalou čajovnou Pod stříškou...ach ty vzpomínky...
Přilítla jsem ve čtvrtek ráno, už ve čtvrt na devět, protože v Anglii nemají letní čas, tak se neobtěžovali s tím, aby to pro normální smrtelníky posunuli. Budíček tedy ve 4 ráno, odjezd na letiště v pět a odlet v půl sedmé. Hrůza. No a v Praze na letišti jsem pro změnu zase čekala na rodiče, kterým jsem na minutu přesně napsala, v kolik tam budu, takže jako by hrách... Pak jsme zase řešili parkovací automaty, že už zrušili těch prvních 20 minut zdarma. No a až na všude přítomné zácpy jsme v pořádku dojeli domů, dali si snídani a pak jsem si šla hajnout, protože jsem byla naprosto vyřízená. Odpoledne jsem se šla projít s bráchou do Stromajdy a večer jsme byli s našima na véču. Ani ten film jsme potom s bratrem nedokoukali, jak jsme u toho oba dva usínali. V deset večer.
V pátek jsem se šla s Přeslí projít do Botanický v Tróji. Jsem moc ráda, že jsem tam šla, i když už jsem nestihla tu prostřední část volně přístupnou, stala se součástí zahrady. Takže i poslední kousky lesa v Praze mizí. No ale i tak jsme si tam daly skvělý piknik a prohlídly pěkné kytičky.
Sakura II - u horního vstupu do botanické.
Kaktusy v severoamerické pampě
Možná už si někdo všiml, že miluju opuncie, ale tyhle červené jsou fakt unikát.
Mladé šištičky. Malinké jako poslední článek malíčku.
Takové malé mokřadlo a v něm fakt milióny pulců, co se honili tam a zpátky.
Jana donesla hamaku, což je taková indická síť, která se s pomocí dvou lan dá pověsit mezi libovolné dva stromy a unese dva lidi. Tak jsme si našly relativně klidnou a odlehlou část zahrady a tam jsme si daly vynikající piknik se salátkem, čerstvým chlebem, třenou nivou a šunčičkou od kosti. Mňam. A je to skvělá věc k zevlení. Hned bych to chtěla taky!
Jana na houpačce a moje nohy. Trochu nevýhoda je, že je to věc spíše pro páreček, než pro dvě holky...
...zvláště když si v tom sednete napříč a sesunete se pěkně k sobě doprostřed :)
Takhle vypadá správná fialová barva!
Rozkvetlá bonsaj v japonské zahradě
Sněžíííí
Jak raší nové jehličí.
Tulipány
Vypadá jak masožravá, ale myslím, že nebude.
Celkový pohled na kvetoucí zahradu.
Zajímavá "stavba" z proutí, a už se dokonce začala i zelenat. Tak uvidíme, jestli si to tam nechají, nebo to zase rozpletou. Osobně si myslím, že by to byla škoda.
I když to byla reklama nějakého pána, co dělá výrobky z proutí, tak se mu moc povedla. Tuhle paní bych si klidně dala někam na dvorek i s těmi květy, co nabízí.
Nebo třeba vrátka do dětské zahrádky...
A ještě trochu těch tulipánů.
Macešky...
Rozhodně všem pražským, případně mimopražským na výletě, doporučuju navštívit botanickou zahradu a užít si tu procházku odshora až dolů a pak přes vinice Svaté Kláry. I přes kravál od Matějské z jedné a aut a sanitek z druhé strany, a lidí odevšaď, je to tam pořád ještě oáza klidu. A když zbude ještě trochu času, tak se dá zajít i do Zoo. Ale asi nezbude, my jsme tam byly od 11ti až do pěti a rozhodně jsme se nenudily!
