V práci jsem potkala nového kolegu. Respektive jsem navázala užší kontakt s kolegou, kterého jsem znala od vidění. Teda když pomineme, že jdu pokaždé do kolen, když vidím ty jeho laserově modré oči a úsměv, tak je to KONEČNĚ NĚKDO NORMÁLNÍ!!! Prostě kluk, kterého bych klidně mohla poznat v Praze v čajovně a dala se s ním hned do řeči.
Minulý týden jsme spolu byli zaměřovat jeden parking u nádraží a skvěle jsme si u toho popovídali, a já zjistila, že má kancl jenom asi o 20m ode mě, na druhé straně chodby. Tak jsem tam teďka skoro častěji, než u sebe :-D Oni mají hrozně příjemný rohový kancl s kulatým stolem, u kterého se dobře pije kafe. Navíc teď dělám na jednom projektu pro jeho kolegu, takže mám i důvod tam chodit ;)
Thomas, se jmenuje můj nový "objev", je neuvěřitelně inteligentní kluk, má to v hlavě srovnané a zajímá se o kreativní věci. Oproti mým kolegům fakt změna. No aspoň mám teď s kým chodit na obědy a na kafe. A to se počítá, navíc mě uvedl do svého soukromého života, když mě ve středu pozval k nim domů a představil mi svojí přítelkyni a jejich dvouletého caparta. Opravdu příjemné posezení, které mi dodalo chuti do života, protože jestli se mezi Francouzi nachází takhle příjemný páreček, tak přece normální lidi ještě musí existovat!
No a kromě toho, že mi poslední týden sloužil jako studna a pomohl mi trochu si ujasnit moje životní priority a směr, kterým se chci nadále udávat, tak mi taky pomohl odvézt z toho nádraží starou špulku od elektrickýho kabelu, kterou si právě meju a natírám a dělám si z ní nový konferenční stoleček :) To byla taky výprava, ale byl to neuvěřitelně pohodový večer.
Až to budu mít hotové, tak se nezapomenu pochlubit, nebojte se :)
Ještě jedna věc na závěr, co mě opravdu potěšila: Thomas kdysi strávil půl roku v Bratislavě na stáži a sem-tam na mě vybalí nějaké to slovenské slovo, což už samo o sobě je milé. A v pátek mi ukázal takový malinkatý sešitek fonetické slovenštiny pro Francouze a mě to přišlo tak neuvěřitelně roztomilé, že vám to tu prostě musím říct.
Sbormistr z piedestalu nespadnul, ale holt byl odsunut trochu do pozadí. Zítra je pondělí, tak se zase vynoří, nebojte se :)
Dneska jsem znovu oblítala slevy v nákupním centru u práce, tentokrát s kamarádkou Sandrou. Ve dvou je to větší sranda. Povedlo se mi jí přemluvit, aby si koupila nádherný modro-šedý kabát z takové té "nitkové látky", jak jsou tam propletený nahodila různý barvy nití, takže to z dálky působí jako jedna barva. Hlavně jsem měla radost, že jsem ji přemluvila, protože ona jinak chodí celá v černém. Jen doufám, že ho bude nosit! No a já si udělala radost novým svetrem (to byla podmínka, ráno jsem si ho chytře nevzala a myslela jsem, že umrznu), dvě nové sukně (najemně jedna je móóc krásná :-P) a barevné pruhované punčocháče, na které jsem měla zálusk už docela dlouho.