Léto je super, šatičky, klobouky, dovolené, letní terásky, obědo-pikniky v parku, světlo do desíti do večera, koupání, volejbálek, tenis (tyto poslední tři se mě nějak poslední dobou netýkají... :/ )... prostě bájo.
Dneska jsem si vzala jeden den volno, protože jsem musela vyčerpat dovolenou do konce května. Takže jsem se rozhodla jet na dva dny do Trévoux, abych nebyla doma sama pět dní, jelikož Roman je v Paříži a pomáhá Pierrovi se stěhováním. Uvidíme se ve středu v noci, když pojedeme všichni dohromady na jih, k moři.
Poslední tři dny jsem strávila opravdu letně. V sobotu jsme měli koncert, který se mimochodem vydařil, v neděli odpoledne jsem si dala asi 15 kilásků na kole, abych od vlaku dojela do Trévoux, večer barbecue a dneska jsme byly s mámou (Romanovou) a sestrou (taktéž Romanovou) ve Villefranche na trhu, kde jsem si koupila 4 kila jahod za 6 Euro, půjdou pěkně do mrazáku a budu mít na několik měsíců z čeho dělat smoothie. Včera ráno jsem si udělala jeden vynikající, z mražených jahod a banánu, jedné nektarinky a mléka. Vytvořilo to skvělou mléčnou pěnu, že si ho musím udělat znova!
Taaak, a tohle všechno teď musím očistit a nacpat do mrazáku :-P
A kromě jahod jsem si taky nakoupila spoustu nového oblečení, měla jsem už delší dobu chuť si něco nakoupit, ale nějak mě přestaly bavit ty značkové obchody, které člověk najde po celé Francii, některé dokonce už i v Čechách, a pak se člověku stane, že během dne potká dvě holky, které mají na sobě to samé... Nakupovaly jsme na venkovním tržišti a modely jsou takto docela originální. Mám dvoje nové šatičky, dvě trička a dvoje rukávy. A nový klobouk na večerní promenády na břehu moře :)
Venku je nádherně letně, teploty kolem 30ti, sluníčko od rána do večera, člověk by se hned šel někam vykoupat. Ale venkovní bazény otvírají až za týden a rybníky či řeky se tu moc nedoporučují. No aspoň bude to moře. Jinak včera poté, co jsem dorazila na kole (mimochodem luxusní vyjížďka, budu muset podniknout častěji) jsem si dopřála zahradní sprchu rovnou z hadice. Bylo to velmi osvěžující, hlavně jsem o tom snila poslední půl hodinu cesty, když už jsem nevěděla, jak se na tom kole posadit, aby mě nebolela zadnice, a jak chytit řidítka, aby mě nebolely dlaně (a to mám rukavice!). Po sprše pěkně na sluníčko uschnout a do ruky výtečnou zmrzlinu na doplnění vyčerpané energie. Skoro mi to připomíná prázdniny u babičky. Někdy bych se do té doby chtěla vrátit, když jsme tam lítali po zahradě, hráli pingpong, koupali se za svitu luny a chodili do lesa na houby. Až pojedu v létě do Čech, tak se rozhodně musím taky stavit u babičky a něco z tohohle znovu prožít.
Minulý víkend byl taky supr. V sobotu večer jsme jeli k Damienovi, kolegovi z práce, na výlet. Ostatní šli celodenní turisťák my jsme tam dorazili v pět večer a dali si jenom půlhodinku v polích, ale i tak jsme byli pěkně zplavení a docela jsme uvítali, že tamější café mělo otevřeno a točili krásně studené pivo. Mezitím dorazili ostatní z túry a šli jsme k Damienovi domů. Tam jsme uspořádali velkolepé jídlo o spoustě chodů a u toho jsme se bavili a tak, jak už to na podobných večírcích bývá. Stejně jako loni se na konci dne pořádně rozpršelo a byla velká bouřka, tak jsme si z toho dělali srandu, že si teda umí vybrat datum. V polích bylo nádherně ticho a klid, auto projelo jednou za 20 minut a kdyby to nebylo tak daleko od civilizace, hned bych se tam odstěhovala. Stejně je to fajn mít na venkově aspoň babičku nebo chajdu.
Fotky z Longes
V neděli jsme pokračovali v obžerství, byli jsme slavit svátek matek s Romanovou rodinkou a prarodinkou. Byli jsme v Brasserie de l'Ouest, jedné z několika restaurací Paula Bocuse, slavného Lyonského kuchaře. Do té pravé a jedinečné si zajdeme, až dostanu smlouvu na dobu neurčitou, menu je tam asi za 100 Eur. Ale prý to opravdu stojí za to. Rozhodně to, co jsme jedli v neděli za to stálo, takže není důvod, proč by tamten byl horší. Naopak, vaří tam sám pan Kuchař.
Kousek od té restaurace postavili nové domy, které vypadají jako lodi a moc se mi líbí, jak jsou zasazeny do té trávy. A vůbec se mi to líbí jako koncept, protože je to hned na břehu Saôny. Malé architektonické okénko ;)Jinak týden uplynul docela v pohodě, v pondělí byla celá práce na turistickém výletu na jeden kopec v Chartreux, ale vzhledem k mému zranění jsem se toho nemohla zúčastnit. Ovšem nechtělo se mi kvůli tomu plýtvat dny, zvláště když jsem si tam dělala, co jsem chtěla (koukala jsem na Tajemství proutěného košíku a vyráběla pozadí jedné webové stránky), na oběd jsem byla se Zamírem (zvukař) a jeho slečnou a domů jsem odcházela v půl páté.
Zato v úterý jsem jela se Sandrine, která odchází z práce, do Clermond-Ferrand, podívat se na jednu podzemní pasáž, kterou předěláváme a já ten projekt převezmu po ní. Budíček v 5:00, odchod v 5:45 a odjezd vlaku v 6:34. Některé dny je život architekta fakt těžký. Na místě bylo fajn, prohlídla jsem si místo, projednali jsme, co se dalo, seznámila jsem se s lidmi, se kterými budu pracovat (moc příjemní), na obědě jsem ochutnala regionální specialitu (brambory vařené s jedním typem sýra, Tome, a pořádným plátkem sušené šunky), popovídali jsme si a tak. Cesta zpátky trvala snad ještě déle, než tam, 2,5h přesně, ale ráno jsme to aspoň prospaly. Domů jsem dorazila v devět večer a pak jsme šli s Romanem na skleničku, protože jsem měla potřebu trochu se provětrat. A spinkat pěkně v půl jedenácté, byla jsem rychle tuhá.
Poslední dva dny práce jsem strávila kreslením dvou perspektiv pro jednoho architekta v Paříži. Škoda, že sem nemůžu ty obrázky dát, ale jsem na ně dost pyšná. Myslím, že se mi fakt povedly. Základní kostru jsem si vytvořila ve 3D ve Sketchupu a pak jsem do toho kreslila ve photoshopu s mým tabletem. Našla jsem nový druh štětce, kterým ta kresba vypadá jako suchou křídou a moc mě to baví tím kreslit. A nedávno, když jsem si vyráběla naušnice, jsem vzala do ruky štětec a udělala s ním pár tahů a myslím, že si vezmu k moři s sebou vodovky a půjdu si někam zakreslit, protože mi to moc chybí. Hlavně ho teda nesmím zapomenout doma! Už se moc těším.
No a co jinak, asi nic moc... Zítra a ve středu ještě do práce, asi toho budu mít hodně, protože přebírám dva projekty od Sandrine a určitě bude taky co dělat na Chambéry, ale to uplyne rychle a pak už pěkně 4 dny volna a sluníčka. A taky jsem zarezervovala prázdniny na srpen, pojedeme do Štrasburku, kde pobydeme tři dny plus dva pojedeme do Německa kousek od Freiburku do Europa parku, což je největší park atrakcí v Evropě. Včera jsme se s Audrey koukaly na internet na fotky a vypadá to na dva vynikající dny. Už se těším, až vyzkouším tu nejbrutálnější horskou dráhu, co tam mají. Údajně se stojí dvě různé fronty, jedna je na místa úplně vepředu, kde máte pocit, že jste sami ve vzduchu a je to úplně jiný zážitek :)
A teď už fakt končím, protože na mě čeká v mrazáku zmrzlinka a tu tam nemůžu nechat moc dlouho! :)
No a protože mi bylo jasné, že maminka bude reklamovat fotky nové módy, tak jsem se nechala rovnou nafotit!
Tadadadá, a to je vše, přátelé!
Tohle teda neroste u mě za oknem, ale i tak si to zasloužilo fotku. Není to nádhera, jak jsou ty mladé jehličky krásně světle zelené? Příroda je stejně nejšikovnější umělec na světě!