Slunečnice

Konečně vykvetla!!! Škoda jen, že ji neuvidím každé ráno... Zítra ráno letím do Prahy :) Ale to nevadí, dovolená je důležitější :)

---

V tempu, jako vždycky

Vynikající večer. Včera jsem byla v práci do devíti, domů jsem dorazila v půl desátý, dala jsem si hodinovou koupel se syrovátkou (kamarádka mi poslala recept na tvaroh a odpad z toho je právě syrovátka) a pak jsem ještě zalila kytky (to je taky na hodinu...) a nakonec jsem si pustila první díl druhé sezóny Sherlocka z tvorby BBC, mimochodem tento seriál velmi doporučuji ke shlédnutí, jsou to vždy tři díly (hodinu a půl) za rok, ale fakt stojí za to. Sherlock Holmes převedený do roku 2010, fakt se jim to povedlo. Ale abych se vrátila ke dnešnímu večeru... V práci se mi povedlo dát dohromady tu prezentaci, na které už tři týdny dělám, původně s jednou kolegyní, teď sama, teď už jen zbývá to nakreslit, takže jsem si mohla dovolit luxus odejít v šest a né v osm, jak jsem si původně naplánovala.

---

Povedlo se mi vytáhnout Toma na pivo, tak jsme si po dlouhé době zase pokecali. Pak jsem to vzala na ké, na loď zvanou Paserrelle, kde dělá český číšník, takže jsem si jedno pivko dala taky s ním, potom jsem to vzala pěšky domů a zapsala jsem se do "jardin collectif", což je vcelku unikátní koncept, prostě veřejná zahrádka. Kdo jste viděli fotky z mého doma chápete, že mě to moc zajímá. Prostě tam přijdu a budu okopávat záhonky. A kromě toho tam pořádají večírky, grilovačky, rozhodují, co budou pěstovat a tak.. No už se těším, až budu mít chvilku, abych tam zaskočila na odpoledne.

A teď si zalezu do postele a pustím si další díl Sherlocka. :)

Taky si říkám, jestli jsem vlastně psala o tom, co dělám v práci. Asi moc ne. I když trochu jo. Dělám urbanistickou studii jednoho městečka. Miluju urbanismus. Cokoliv je do měřítka 1:1000 mě baví, zbytek sice taky není špatnej, ale už to není ono. A nejvíc mě baví schémata okolo 1:10 000 (velikost městské čtvrti). Tam se totiž rozhoduje o tom, kudma budou jezdit auta, jakej bude profil ulice, kde se postaví který typ baráků... a samozřejmě, když je to k tomu ještě nádraží... ;) Už jsem Vám psala, že miluju nádraží?

Ani nevím, jestli jsem psala o tom, jak jsem si užila od práce placené odpoledne, kdy jsem se jela kousek za město projíždět na kole. Celé odpoledne jsem si užila na sluníčku a bylo to velmi příjemné. Sice jsem si u toho musela kreslit různé poznámky do mapy a fotit, ale stejně to bylo velmi příjemné - to jsem byla na prohlídce toho města, kde teď dělám ten projekt. Asi se budu opakovat, ale FAKT MĚ TO BAVÍ!

A jen tak na okraj - chystám blog z Nimes a taky z lednového pobytu v Praze.... Už dlouho... ;) Nechce se mi. Poté, co strávím před kompem 10 hodin v práci, se mi tam už nechce logicky trávit další čas.... Ale jednou to přijde, jen to chce dlouhý deštivý víkend :) Těšte se.

Červená...jako lavičky v tramvaji!!!

Taky si myslíte, že už to mám docela vychytaný? ;) Napotřetí se mi to povedlo obarvit tak, jak jsem chtěla, jupííí! :)

Anketa: příští barva bude:

a) znova červená

b) fialová

c) modrá

d) jiná - jaká?

Prostě skvělý

Tak hlásím, že se mi nový byteček alias nový život fakt líbí. Co se týče místa, kde bydlím, tak je to fakt super. Dneska jsem hnila v práci až do osmi, protože nestíhám (ale to, co dělám, je fakt zajímavý, a navíc mi profesionální i osobní odpovědnost nedovoluje to nedotáhnout do konce, navíc už konečně vím, co chci dělat, takže by mě to i naštvalo, že to nestihnu), ale když jsem se vrátila, tak jsem vytáhla Amara na jedno malé a konečně si taky užila na vlastní kůži toho baru, co mi tu dělá kravál do jedný do rána a kvůli kterýmu nemůžu zalejvat kytky ;)

Panoráma z minulého víkendu.... Pohodička!

---

Jinak toho dělám fakt hodně, do toho mi každou chvilku nefunguje net, takže to ani nemůžu filtrovat na blog, ale věřte, že se mám skvěle. Například včera večer jsem pozvala Thomase a jeho slečnu, aby ona konečně viděla, jak jsem to tady vymalovala a zařídila a moc se jí to líbilo. Do toho jsem zjistila, že můj byt není dostatečně Malo-proof (Malo je jméno jejich syna), protože se mu povedlo zavolat mamince z českého telefonu (ta hned vyjukaná, co se děje?), zkoušel zničit kontakt mého nového repráku a další a další... No co, vlastní haranty ještě nemám a cizí budou asi dost výjimkou, takže to zas tak vážně neberu.

Co jinak, třeba v úterý jsem byla v Paříži za jedním urbanistou ve firmě kvůli tomu projektu, co dělám, pak jsem byla za pánem, co posílá lidi do pobočky v Číně, že bych tam chtěla taky, kromě toho jsem mu taky řekla, že bych ráda rozvíjela spolupráci naší firmy s Čechama, potom jsem byla na oběd s jednou bývalou kolegyní z Lyonu, na skleničku s kolegou, kterého znám z lyží a nakonec s kamarády z jihu na večeři v japonské restauraci. Dlouhý den, vlak v sedm ráno tam a v devět večer zpátky. Ale vynikající našlapaný den.

Minulý víkend jsem byla se Zamírem a Elsou na venkově, někde v la Drome, Elsini rodiče tam mají chatu. Teda spíš takovou menší farmu, bývalou. Počasí vyšlo tak napůl, chvíli jsme se slunili u bazénu, jednou jsem tam vlezla, hráli jsme badminton, volejbal a hlavně hodně společenských her, taky jsme grilovali, jeden večer jsme večeřeli s rodinou, a hlavně jsme odpočívali v klidu obklopeni zelení a horama. Nádhera. Ale moje chatka za Prahou taky není špatná, naši posílali fotky, jak tam sázeli houby ;) Tak se těším, až tam něco taky vyroste!

Ten mimozemšťan vepředu, to je Elsa. Vystrčená zadnice je Gaby a jeho názor na moje fotky (že jsem horší, jak japonský turista).

Se Zamírem zkoušíme nové klobouky (on má ten můj)

Nedaleké městečko...

Moje červené vlásky (konce) teda nejsou moc vidět... Ale v neděli jsem je zase přibarvila, aby byly pořádně vidět! Názory na to se různí, ale rozhodně mě aspoň nikdo nepřehlídne!

Tady se můžete podívat na ostatní fotky z víkendu, musím říct, že je to tam fakt pěkné. http://reddevillenka.rajce.idnes.cz/La_Roche_St_Secret/

A já se jdu naložit do vany a potom si pustit poslední díl Game of Thrones! Dobrou noc.

Už se je i kde válet! :)

Supr, po pěti dnech se mi zase povedlo na chvilku připojit k netu... Z Numericablu, který mi měli zapojit ve čtvrtek v poledne, mi volali ve čtvrtek v půl dvanácté, že nikdo nepřijde, a že nejbližší volný termín mají, až budu v Praze. A teď měli ještě tu drzost mi poslat dopis, ve kterém mě vítají do jejich rodiny. Žádný omluvný dopis, žádný měsíc zdarma a podobně... No kdyby existovala jiná varianta, tak tam přejdu hned!!!

Nicméně to není, proč píšu tenhle blog :) Konečně mám kanape!

---

Teď už jen chybí ten puf a bude to. Povedlo se mi najít dobrou duši s autem a svaly, která mi v úterý pomohla to kanape dovézt domů a ve čtvrtek jsem si ho sestavila. Sama. Tentokrát mi to trvalo hodinu a třičtvrtě (místo avízovaných 25ti minut), ale byla jsem na to taky sama, i když doporučovali dva lidi, a musela jsem několikrát předělat šroubky, když jsem to tam blbě zandala ;))

Ale skvěle se na něm povaluje, hlavně když si dáte nohy nahoru na ten stoleček ;))

Fresky na Jean Macé

V pátek byly slavnostně předvedeny fresky, které sedmý arondismán nechal ke stému výročí namalovat na železniční arkády. Trochu jsem na tom taky dělala, tak jsem chtěla vidět, jaké to bude. Moc se jim to povedlo a taky jsem od kolegy viděla fotky, jak to mají v noci nasvícené, fakt se to povedlo - někdy tam zaskočím a udělám pár fotek!

---

---

Toť výběr těch nejlepších, celkem jich je 24 a mají představovat "carnet de voyage", neboli zápisník z cest. Oslavují sto let této městské čtvrti a je tam fakt to nejdůležitější. Myslím, že se povedly, ne? ;)

Všechny fotky v pořadí je možno vidět na http://reddevillenka.rajce.idnes.cz/Fresky_Jean_Mace/.

Uff!

Tak jsem vám včera večer napsala blog. Akorát, než jsem to dopsala, spadnul net a už se mi ho nepovedlo zprovoznit... Tak tady to máte dneska!

Jedna věc je vytrpět návštěvu obchodu typu ikea, druhá věc je potom ten nábytek smontovat. Příště kupuju nábytek v jednom kusu! Všimla jsem si, že přestali udávat dobu montáže v návodu, asi aby to lidi moc neprudilo, že místo dvaceti minut montují jednu blbou komodu se třema šuplíkama tři hodiny! ;) Ale vypadá to pěkně, ne? ;) A kolik bordelu se do ní vejde!!!

---

Další fotečky najdete zase v albu na rajčeti http://reddevillenka.rajce.idnes.cz/Novy_bytecek/

A ještě jedna zprávička - v nedaleké bulanžérii jsem objevila chlebík, který je bio polo-cereální a chutná skoro jako český chlebík! :) A dokonce i vydrží dýl, jak dva dny! ;)

Už si zase hrajeme

Před chvílí odešli Zamír, Elsa, Vincent a jeho Robocopine (Copine ve francouzštině znamená přítelkyně, a k tomu si umíte představit Robocopa? Tak asi tak...jen si musíme dávat pozor, aby nám tahle přezdívka neuklouzla před ním ;). Pozvala jsem je do svého nového bytečku na takovou malou kolaudaci spojenou s večeří a hrou. Zase jsme začali hrát různé společenské hry. Zamír s Elsou si nakoupili nějaké k sobě, kromě toho objevili jednu asociaci kousek od nich, kde mají snad všechny hry, které existují, přijdete tam a hrajete. Za příspěvek 6€ na rok, to se dá, ne? A je to tam fakt moc příjemný a vždycky se tam dá najít někdo, kdo si chce hrát.

---

Dneska jsem byla zase konečně na kole. Dvakrát jsem tenhle týden na rehabilitacích vyzkoušela rotoped a protože včera už mi to šlo bez problémů, rozhodla jsem se dneska jet ráno na trh na kole. Vypít si u Yvese kafíčko, dát si tekutý broskvový jogurt k snídani (víc než jogurt to byla čistá smetana, ale mmmm...jak to bylo dobrý.. :), nakoupit zeleninku, spoustu ovoce na večerní ovocný salát a smoothie na celý týden... Docela mi to chybělo. Navíc už je asi týden léto, takže je to fakt příjemný se pohybovat venku a užívat si sluníčka.

A k večeři jsem udělala francouzské brambory s hořčicovou omáčkou, ty francouzské brambory, co Francouzi nikdy v životě nejedli. Ale moc jim to chutnalo. Kromě toho byla tradičně polívka, udělala jsem vývar se zeleninou a krupicovými knedlíčky, moji oblíbenou. Salátu mi ještě zůstalo na zítra (a brambor tak do středy...), lednici jsem narvala k prasknutí, myčku zapnula hned po jídle - a po mejdanu žádná stopa. Jsem zvědavá, jak dlouho mi tohle nadšení vydrží :)

Chtěla bych vzkázat Lence, že nevím, odkud vzala, že tenhle bordýlek je možná konečné řešení, já v zásadě bordelář nejsem, ale musím mít kam ty věci uklízet. Tak pomalu hledám místo kam co dát, abych si na to taky potom ještě vzpomněla a našla to. Kromě kanape, které se mi snad povede dovézt v úterý, už je ale zařízení kompletní. Ve čtvrtek se mnou jel Zamír do IKEA, abychom nakoupili nějaký nábytek a další věci. V čemsi, co připomíná Bauhaus, jsme taky koupili kladku, provaz a košík, abych si tu mohla vyrobit malý výtah, neboť mě nebaví pořád házet věci nahoru na postel a hlavně je pak nosit dolů. Už se těším, až to zprovozním. Jen se budu muset naučit s vrtačkou, protože nemůžu pořád otravovat Amara, aby mi to udělal... Stačí, že si jí od něj budu potřebovat půjčit.

A co se týče těch her - dneska jsme hráli Smallworld, nebudu tady vysvětlovat, o co jde, je to jedna z mnoha strategií, které se poslední dobou vyrojily.

Včera jsem měla po práci sraz se Sandrou, nejdřív jsem jí dotáhla na inauguraci těch fresek, co jsem o nich kdysi psala, že jsme na tom v práci trochu dělali. Tak už to konečně domalovali, sice jsme na závěrečném řešení moc podíl neměli, a díky špatné domluvě ze strany reklamy nemáme na ceduli ani jméno v seznamu poděkování, ale i tak to bylo fajn vidět, jak to nakonec dopadlo. A navíc díky tomu znám pana starostu a dalších pár zastupitelů na radnici, což se může šiknout :)

Po freskách (celý proslov jsme neměly sílu absolvovat) jsem vzala Sandru ke mě domů. Měly jsme v plánu koupit si dole u Amara kuskus, ale on byl bohužel v nemocnici, protože mu ve čtvrtek operovali slepáka, takže bylo zavřeno. Nakonec jsem zaimprovizovala studenou večeři CDD, anebo Co Dům Dal (a zahrádka taky - vynikající, máte chuť na salát, tak prostě za oknem utrhnete pár listů a je to), Sandra z toho byla jak u vyjevení. Já nakonec taky, že jsem toho měla tolik :) Zakončila jsem to jahodovým milkshakem (ten blender byla fakt vynikající investice), pustila jsem jí jeden díl Pata a Mata a vyrazily jsme do centra do toho herního baru. Sandře se tam nejprve moc nechtělo, ale potom byla fakt ráda, že jsem jí tam dotáhla, taky se pobavila. Hráli jsme vynikající hru s vlaky (bohužel nevím jméno), ale jde o to spojit železnicí různá města na mapě a je to opravdu dobrá strategie, protože to rychle odsejpá, jak chce každej stavět. Není to jako Carcassonne, kde každý půl hodiny obrací jednu kartičku, než jí použije.

No zkrátka a dobře, podnikáme teďka spoustu věcí, Zamíra vidím skoro denně, Elsu a Vincenta tak dvakrát týdně, Sandru jednou týdně (a pokaždý je to neskutečný, ona je z toho vždycky na větvi, kde všude jí protáhnu za jeden večer), a Thomase samozřejmě každý den v práci, občas zajdeme na oběd, sem-tam po práci na skleničku pokecat (pozor! už dva týdny jsem na detoxu, takže chodím jen na džus :-P...a ani to moc nebolí ;), na středu máme třeba domluvenou sushi párty u mě doma s tím, že mi opraví tu elektriku v koupelně, protože je to fakt nebezpečný. Nemůžu říct, že bych se zrovna nudila. Spíš nestíhám. Ráda bych psala na blog více věcí, co se dějou (protože se jich děje fakt hodně), ale v práci toho mám teďka fakt hodně, domů přijdu a buď letím někam pryč, nebo padnu rovnou do postele, protože jsem z celého dne KO... A do toho bych měla ještě dovybalit ty poslední dvě krabice, rozuklidit věci, se kterými jsem si nevěděla rady,... Zítra budu montovat nábytek a zařizovat. Má pršet, tak mě to aspoň nebude moc lákat ven.

Je to takovej mišmaš toho, co se děje, ale ono je to fakt složitý soustředit myšlenky, když je toho tolik na vyprávění.

Ale jsem rozhodně se svým novým bydlištěm spokojená, okolí se mi líbí, je tu spousta věcí, co dělat, i když ten bar přímo pode mnou mě trochu štve. Jednak mě včera přišli otravovat, že je vždycky zaleju i s kytkama (a to si dávám kurňa pozor), tak jsem to pak šla dolů žehlit, že si dám pozor (no nevím, jak to teda budu dělat...), problém je, že mají otevřeno od sedmi od rána do jedný v noci...to mi nedává moc prostoru na to zalejvání. A taky už si začínám zvykat, že ve čtvrtek, pátek a sobotu to mám i s reprodukovanou hudbou až do jedný do rána.

A v neděli dopoledne mám zase lidi, co byli v kostele na mši. Dneska odpoledne jsem dokonce viděla i jednu svatbu :) Jsem si říkala, co se to děje, že slyším varhany...tak jsem se tam byla podívat a hned jsem zase šla. Ale z okna jsem si nevěstu vyfotila ;) Na památku :)

Tak já to dneska balím, zítra vám ukážu fotky z těch fresek a možná ještě další, jen se k tomu musím dostat. A mít nějaké internetové připojení. Pořádnou lajnu budu mít ve čtvrtek, do té doby to občas funguje, většinou ne, ale tenhle víkend musím zaklepat, jde to krásně. To je tak vždycky... Ale stejně jsem chtěla mít pevnou linku, abych mohla volat domů, kromě toho budu mít taky nějakou rozumnou rychlost, ne jako teď, takže toho nelituju.

Chrrr pšííí... Zbytek zase zítra!