čtvrtek 3.7.
Tak, a je to tady...sedím v letadle do Barcelony a dopisuju blog za poslední dobu:) Moc se těším a taky doufám, že tam bude trochu pěkně, protože v Lyonu pršelo a teď prolítáváme mraky. Juuu, začíná se objevovat sluníčko, ale stále je všechno v oparu. Škoda :( No ale to bílo pod náma vypadá jako sníh, tak je to taky vtipný :)
Tak, a je to tady...sedím v letadle do Barcelony a dopisuju blog za poslední dobu:) Moc se těším a taky doufám, že tam bude trochu pěkně, protože v Lyonu pršelo a teď prolítáváme mraky. Juuu, začíná se objevovat sluníčko, ale stále je všechno v oparu. Škoda :( No ale to bílo pod náma vypadá jako sníh, tak je to taky vtipný :)
Wooow, tak to jsem teda nečekala! Amaya bydlí kousek za městem, ani ne pořádně ve vesnici, je tu jen pár baráků. Ale je to na kopci, na celým obzoru je moře a je to fuuuuuu! Fakt pěkný. A baráček taky nemaj špatnej. Zatím jsem viděla jen babičku a bráchu, babi je asi trochu senilní, Amaya říkala, že si na to musíš zvyknout a pak už to ani nevnímáš, že pořád nadává, no a brácha je takovej pěknej výrostek. Jsou si docela i podobný.
Zatím jsme dojely z letiště k nim domů, převlíkly se do plavek a pak už bylo moc málo času jít na pláž, tak jsme zůstaly na zahradě.
Dneska je dost pod mrakem, ale oproti Lyonu je moc pěkně, protože tam lilo jako z konve. Amaya si dělá úkoly na francouzštinu, tak jsem si vzala notesa, že dopíšu blog. Pak pojedeme do města, ona půjde na kurz a já se budu toulat po Barceloně. Ještě nevim, co budu dělat, ale určitě si to užiju :)
Stále tomu ale nevěřím, že jsem ve Španělsku. Sice jim nerozumím, ale tím, že my mluvíme spolu francouzsky, mi to až tak nepřijde. Jen na letišti jsem měla pořád chuť mluvit francouzsky a ono to nějak nefungovalo :-P
pátek 4.7.
-rukopis z kavárny někde v centru Barcelony-
Super, vážně jsem tady! Pořád mi to ale moc nepřijde, zvláštní. Jak už jsem řekla, s Amayou mluvíme francouzsky a tím, že jsem vcelku zvyklá na to nerozumět okolí, tak mi to takdy zas až tak nepřijde, že žvatlají katalánsky. Když nemluví moc rychle, tak občas chápu, o čem se mluví, docela se to fránině podobá. Tak ještě do svých cestovních plánů musím znovuzahrnout Barcelonu a naučit se katalánsky i španělsky.
Posledních pár týdnů mám konečně pocit, že rozumím Francouzům a že jsem s nimi schopná mluvit o čemkoliv. A taky se pořád neptám "cože, nerozumněla jsem". Není to špatný pocit. A i tu angličtinu jsem si krapet zlepšila, myslím.
Stále tomu ale nevěřím, že jsem ve Španělsku. Sice jim nerozumím, ale tím, že my mluvíme spolu francouzsky, mi to až tak nepřijde. Jen na letišti jsem měla pořád chuť mluvit francouzsky a ono to nějak nefungovalo :-P
pátek 4.7.
-rukopis z kavárny někde v centru Barcelony-
Super, vážně jsem tady! Pořád mi to ale moc nepřijde, zvláštní. Jak už jsem řekla, s Amayou mluvíme francouzsky a tím, že jsem vcelku zvyklá na to nerozumět okolí, tak mi to takdy zas až tak nepřijde, že žvatlají katalánsky. Když nemluví moc rychle, tak občas chápu, o čem se mluví, docela se to fránině podobá. Tak ještě do svých cestovních plánů musím znovuzahrnout Barcelonu a naučit se katalánsky i španělsky.
Posledních pár týdnů mám konečně pocit, že rozumím Francouzům a že jsem s nimi schopná mluvit o čemkoliv. A taky se pořád neptám "cože, nerozumněla jsem". Není to špatný pocit. A i tu angličtinu jsem si krapet zlepšila, myslím.
Tak fajn, Barcelona. Včera jsem dorazila na letiště a než jsem našla pořádně východ, ani jsem nečekala a za chvíli si mě vyzvedla Amaya. Jely jsme přes celý město k nim na kopec, ta dálka za ten výhled fakticky stojí. A taky je tam klid, protože jsou dost daleko od vesnice i od civilizace. Zase to má svý nevýhody a všude musí autem. Takže mají doma 4 autíčka, pro každého jedno. Teda nevim, mě stačí kolo :) Amaya řídí dobře, aby ne, když jezdí denně.
Zrovna sedím na kafi a trochu oddychuju. Amaya má každý všední den 4h kurzy francouzštiny, chce si pak udělat zkoušku DALF. Dobrý nápad, taky do toho asi půjdu...časem :)
Probudila jsem se až v půl 12 a to jsme včera přijely z města asi v půl jedenácté, něco snědly, sedly si s čajem ven a před jednou jsem šla spát. Zážitků bylo mnoho, prohlídka města sama i s Amayou, a spánku předtím málo (ten budík na 5,30 byl vážně dost krutej!)
Zrovna sedím na kafi a trochu oddychuju. Amaya má každý všední den 4h kurzy francouzštiny, chce si pak udělat zkoušku DALF. Dobrý nápad, taky do toho asi půjdu...časem :)
Probudila jsem se až v půl 12 a to jsme včera přijely z města asi v půl jedenácté, něco snědly, sedly si s čajem ven a před jednou jsem šla spát. Zážitků bylo mnoho, prohlídka města sama i s Amayou, a spánku předtím málo (ten budík na 5,30 byl vážně dost krutej!)
Dost mě pobavilo, že kafe s mlíkem v přístavu na břehu moře stálo 1,10 E a v Lyonu stojí 2,50 kdekoliv ve městě. Docela haluz. Tak doufám, že jestli tam někdy budu pracovat, že ten plat tomu bude odpovídat!
Dneska jsme vyrazily s obědem na pláž - asi 20 minut autem dolů z kopce, odtama obvykle jezdí vlakem do města - trať podél moře, není špatné. Byla jsem se proběhnout po pláži, bez batohu jako včera to bylo o dost příjemnější. Amaya se mezi tím slunila a u toho povalovala, ale pak jsem ji vytáhla a šly jsme skákat do vln. Jsou tu opravdu velký v porovnání s Chassis, navíc dneska fučí dost silný vítr. Voda tu je zas pro změnu o dost méně slanější (taky jsem si už stihla loknout, ale nebylo to tolik hnusný :)
Dneska jsme vyrazily s obědem na pláž - asi 20 minut autem dolů z kopce, odtama obvykle jezdí vlakem do města - trať podél moře, není špatné. Byla jsem se proběhnout po pláži, bez batohu jako včera to bylo o dost příjemnější. Amaya se mezi tím slunila a u toho povalovala, ale pak jsem ji vytáhla a šly jsme skákat do vln. Jsou tu opravdu velký v porovnání s Chassis, navíc dneska fučí dost silný vítr. Voda tu je zas pro změnu o dost méně slanější (taky jsem si už stihla loknout, ale nebylo to tolik hnusný :)
Auto jsme nechaly někde blíž ve městě, u Escola architektura, a jely do centra jen metrem. No a od tý doby křižuju uličky, fotím a občas nakouknu do obchůdků. Na slevy se prý půjdeme podívat v pondělí dopoledne, tak jen tak okukuju. Dost dlouho jsem hledala kafe, aby se mi líbilo místo, nakonec jsem zapadla do stínu na jednom trojúhelníkovém náměstí. Je tu dost plno, ale ti štěbetáčci se dobře poslouchaj. Už tu suším to jedno kafe dobře půl hodiny...no co, už mě tu asi neuvidí, tak mi může bejt jedno, co si myslí :) Musím se Amayi zeptat, jak se řekne café au lait, abych si ho příště mohla objednat domorodě. Zatím zvládám (h)ola, adios, gratiaz a ještě vím [ketal], ale nevim, jak se to píše (jak se máš).
Jak se tak toulám ulicemi, koukám po barácích i po chlapech a ne, že by nebyli špatní. Myslím, že Francouzi jsou na tom hůř. Ale stejně...doma je doma, nic naplat, Český kluci jsou nejlepší.
Zaplatím a půjdu, už tu sedím docela dlouho a ještě mám za úkol prohlédnout si gotické centrum. Myslím, že už jsem něco viděla, ale ještě chci narazit na hradby a kostel a tak.
Další zpravodajská relace třeba zase zítra na kafi.
-konec rukopisu-
Jak se tak toulám ulicemi, koukám po barácích i po chlapech a ne, že by nebyli špatní. Myslím, že Francouzi jsou na tom hůř. Ale stejně...doma je doma, nic naplat, Český kluci jsou nejlepší.
Zaplatím a půjdu, už tu sedím docela dlouho a ještě mám za úkol prohlédnout si gotické centrum. Myslím, že už jsem něco viděla, ale ještě chci narazit na hradby a kostel a tak.
Další zpravodajská relace třeba zase zítra na kafi.
-konec rukopisu-
Po kafi jsem se vydala na další toulky městem. Nakonec jsem na docela dlouho zakotvila na jednom náměstí u kostela, kde seděla partička tří týpků hrajících na kytaru. Tam jsem si zašila sandále, aby vydržely ještě aspoň chvíli, než si koupím nový, a tak se mi líbilo, jak hrajou, že jsem si koupila CD. Není špatný. Možná, že realita byla ještě lepší, ale je tam i něco živě.
V osm jsem šla na rande s Amayou a asi tak za hodinu různého čekání a scházení se jsme dorazili k jedný kámošce, jejíž přítel nás vzal autem nahoru na kopec. Šli jsme do letního kina. Bylo nás celkem šest, ale ten piknik, co jsme si vzali, byl docela hustej. Mňam.
Hráli Once, což už jsem viděla, takže pohoda. Naštěstí to nebylo ve španělštině. A taky si myslím, že je to docela fajn pocit, že jsem tam byla nejspíš jediná, která rozumněla těm pár českým větičkám, co tam zazněly :)
Odtama jsme byly dopraveny k našemu autu a vyrazily domů spinkat. Jel s námi ještě Louis, Amayin kámoš a ten tu spal.
Hráli Once, což už jsem viděla, takže pohoda. Naštěstí to nebylo ve španělštině. A taky si myslím, že je to docela fajn pocit, že jsem tam byla nejspíš jediná, která rozumněla těm pár českým větičkám, co tam zazněly :)
Odtama jsme byly dopraveny k našemu autu a vyrazily domů spinkat. Jel s námi ještě Louis, Amayin kámoš a ten tu spal.
V sobotu se sem sjela partička lidí na takovej pozdní oběd. Dali jsme ještě válení na zahradě, bazén, a pak jsme se vrhli do jídla. Připravila jsem předkrmy, mozzarellu a uzenýho lososa a salát, všichni mě moc chválili, tak to byl fajn pocit.
Pak jsme dali další siestu u bazénu, asi na dvě hodiny jsme usnuli. To se mi docela líbí :)
Kolem sedmý jsme se s Amayou konečně posbíraly a vypravily do města. Chtěla jsem do Parku Güell, tak jsme se tam vypravily. Bylo to super. Takovej zvláštní pocit, že člověk to, co zná z fotek, vidí na vlastní oči. Trochu jsme se prošly, daly si bagetu a pak jsme se vypravily do centra, měly jsme sraz s ostatními.
Pak jsme dali další siestu u bazénu, asi na dvě hodiny jsme usnuli. To se mi docela líbí :)
Kolem sedmý jsme se s Amayou konečně posbíraly a vypravily do města. Chtěla jsem do Parku Güell, tak jsme se tam vypravily. Bylo to super. Takovej zvláštní pocit, že člověk to, co zná z fotek, vidí na vlastní oči. Trochu jsme se prošly, daly si bagetu a pak jsme se vypravily do centra, měly jsme sraz s ostatními.
Zrovna probíhala noc muzeí, takže byly všechny otevřeny do tří do rána a zadarmo. Škoda, že jsme byli jen ve Fondatió Miró, ale což, i tak to bylo docela únavný. Pak jsme vyšplhali na ten samej kopec, jako včera, protože tam byl nějakej koncert (nebylo to špatný), dali si palačinku, trochu zatrsali a šli pryč. Asi ve tři ráno. Bylo krásně teplíčko.
Chtěli jsme jít ještě do bazénu, který měl mít otevřeno do čtyř, ale nějak nás tam nepustili. Tak jsme se vypravili dom, zase s Louisem. Nakonec jsem se rozhodla, že budu spinkat venku. Jak jsme byli v Cassis, tak se mi to moc líbilo. Tak jsem si vzala deku, trochu se oblíkla a vyrazila ven. Byla mi trochu zima, ale dalo se to snýst. Někdy kolem desátý mě probudilo pražící sluníčko a kolem 11tý už se to nedalo víc. Oblíkla jsem si plavky a šla se trochu zchladit.
Pak se probudilo osazenstvo, resp jsme se sešli a jali se trochu pouklízet, než přijeli rodiče. Amaya udělala snídani a pak zase spustili tím svým super rychlým a super zvláštním jazykem. No trochu se jim vážně rozumnět dá, ale chtělo by to základy. Přízvuk se hodně podobá češtině, takže jsem Amayi jednou četla smsku a jí to přišlo děsně vtipný. Jako prej pozitivně.
Tak fajn, ještě stáhnu fotky a končím, už jsou tu všichni, tak to není úplně nejslušnější sedět u kompu.
Oběd by fajn, i když jsem měla dost problém vysvětlit, že už vážně nemůžu. Jen jsem trochu nestíhala ten rozhovor a případala jsem si krapet navíc. Teď se mi plní sen, sedím na zahradě, mám tu wifi a dávám si siestu :)
Pak se probudilo osazenstvo, resp jsme se sešli a jali se trochu pouklízet, než přijeli rodiče. Amaya udělala snídani a pak zase spustili tím svým super rychlým a super zvláštním jazykem. No trochu se jim vážně rozumnět dá, ale chtělo by to základy. Přízvuk se hodně podobá češtině, takže jsem Amayi jednou četla smsku a jí to přišlo děsně vtipný. Jako prej pozitivně.
Tak fajn, ještě stáhnu fotky a končím, už jsou tu všichni, tak to není úplně nejslušnější sedět u kompu.
Oběd by fajn, i když jsem měla dost problém vysvětlit, že už vážně nemůžu. Jen jsem trochu nestíhala ten rozhovor a případala jsem si krapet navíc. Teď se mi plní sen, sedím na zahradě, mám tu wifi a dávám si siestu :)
Dokonce se na MSN připojil Manžári a kecal se mnou asi dvě hodiny, což jsem vážně čuměla.
Později k večeru jsme se s Amayou a Goku, jejím psíkem, vypravily dolů k moři, trochu jsme se proběhly a šly se koupat. Bylo to tam hrozně moc fajn, připadala jsem si jak malá šestiletá holka, co se tam rachtá v moři, ale tak moc se mi to líbilo. Tak jsem se tam tak cachtala asi půl hodiny a pak jsme to zabalily a jely zas nahoru.
Rodinné večeře se tady asi moc nedrží, chlapi koukali na tenis, vyhrál nějakej Španěl, a mezi sebou se všichni zase bavili katalánsky, tak jsem toho moc nestíhala. No ale což, aspoň je to sranda snažit se pochopit, vo co gou.
Teď tu máme takový malý výpočetní středisko s Amayou, ona si dělá úkoly na francouzštinu a já dopisuju blog a jdu si hrát s fotkama. Spát jdeme brzo, jednak jsem unavená a dvak chceme zejtra vstát brzo a jít do města, ať stihneme hodně věcí.
Později k večeru jsme se s Amayou a Goku, jejím psíkem, vypravily dolů k moři, trochu jsme se proběhly a šly se koupat. Bylo to tam hrozně moc fajn, připadala jsem si jak malá šestiletá holka, co se tam rachtá v moři, ale tak moc se mi to líbilo. Tak jsem se tam tak cachtala asi půl hodiny a pak jsme to zabalily a jely zas nahoru.
Rodinné večeře se tady asi moc nedrží, chlapi koukali na tenis, vyhrál nějakej Španěl, a mezi sebou se všichni zase bavili katalánsky, tak jsem toho moc nestíhala. No ale což, aspoň je to sranda snažit se pochopit, vo co gou.
Teď tu máme takový malý výpočetní středisko s Amayou, ona si dělá úkoly na francouzštinu a já dopisuju blog a jdu si hrát s fotkama. Spát jdeme brzo, jednak jsem unavená a dvak chceme zejtra vstát brzo a jít do města, ať stihneme hodně věcí.
