Ahojte, jak se máte? Zdravíme z Venuše!
My jsme se minulý týden konečně pořádně vyspali po odevzdání projektu, užili si asi 4 dni prázdnin a máme tu novej semestr. Budeme dělat nějakej projekt na vstupní budovu jednoho hradu ze 17. stol. Jako téma rozhodně zajímavý, ale úterní seminář a středeční atelier byly katastrofální. Naprostý zabíjení času, navíc jsem byla nevyspalá, tak jsem tam u toho jeho plkání usínala. Na 20 minut jsem zabrala, tak to krapet pomohlo... Moc nevim, o čem mluvil, nebyla jsem schopná se soustředit na víc než tři slova za sebou, to pak tomu není moc rozumět ;) Ale asi jsem ani o moc nepřišla. Jo a taky říkal, že co člověk přestoupí na jinou školu, zjistí, že ta jeho nebyla až zas tak pojebaná, což je fakt, že tady platí na 100%, i když si o CVUT stále nic moc dobrého nemyslím. Ale ENSAL je ještě horší, což už je co říct. Mám takovej pocit, že obecně všechny školy architektury ve Francii stojí za hovno. Jsou to école superiére (vysoká škola a nikoliv universita) a funguje to tam jak na střední škole, a taky myslim, že se ty lidi na střední škole zastavili...
Ateliérové odpoledne vypadalo následovně, že nás týpek rozdělil do dvou skupin po 12ti lidech, rozdal nám nějaký plány toho hradu a prej ať se s tím seznámíme. Taky tam měl fotky, myslim, že to tisknul tak na 6dpi, protože to vypadalo jak LEGO. Do příštího týdne, resp do 5. března, kdy pojedeme na místo, si máme rozmyslet Strategii toho, co tam budeme dělat, až tam přijedeme. Super, ne? Oni asi Frantíci potřebujou mít na všechno nějakej plán, nějak to dlouze vysvětlit, jinak by nebyli ve svý kůži.
Nicméně odpoledne jsme nakonec přežili, šli jsme ještě plavat a pak dom. Udělala jsem si super večeři a přesedlala ze Simpsnovejch na MASH. Kolem desátý mě a Pavla Slováci vytáhli ven na skleničku, nakonec jsme dali tři flašky a ještě u mě každej jedno pravý český pifko. Hodně jsme se fotili, asi jsme krapet dělali bordel (no co, Jones chodí stejně spát tak ve dvě) a někdy kolem jedný jsme se rozešli. Já do postýlky, ostatní do svých domovů více na severu země (deset minut pěšky severním směrem se taky počítá, ne?)
Za poslední tejden jsem začla fakt hodně zase hrát ns ságo. Ve čtvrtek večer jsme měli s naším jazzovým ansámblem extra zkoušku na úterní koncert, myslim, že tehdy to byl vrchol našeho hraní, jsme nikdy líp nehráli. V sobotu bylo v Ecole des musiques jazzový soustředění, s učitelem na ságo, kterej s náma dělal dva kousky. Hráli jsme třeba "zopakuj to po mě" nebo měl každej sólo v písničce, a tak. Bylo to vážně super, moc mi to pomohlo, protože jsem si zase vzpomněla, jak jsem hrála se Zdeňkem - mým pražským učitelem.
pátek 8.2.
V půl jedný odpoledne byl v Opeře free jazzovej koncert, tak jsme tam vyrazili. Bylo to fajn, týpek hrál na bas-klarinet, saxíky soprán, alt a tenor, a ještě na příčku. Pak tam byl super basák a super perkusák. Po koncíku jsme vyrazili na kafčo, trochu oddech po tom projektu, a rozešli jsme se do domovů vyrábět masku.
Páteční večer byl karneval u Idairy, Španělka z Kanárskejch ostrovů. Byly tam různý masky, některý fakt super. Pět holek šlo za VeloV - super nápad! Já jsem nakonec na hlavě vytvořila něco, co by se dalo považovat jako "za ufona", tak jsem to tak prezentovala. Párty nebyla špatná, ale prostě mě to nebaví. Frantíci se furt separujou a s Erasmákama si taky neni moc o čem povídat. No ale což, aspoň jsem si zatancovala latinu s Idaiřiným bráchou, kterej umí jen španělsky. Taky jsem tam asi na hodinu vytuhla, byla jsem děsně ospalá. Ale zato pak jsem byla plná sil, takže si myslím, že to stálo za to, se vyspat.
sobota 9.2.
Když jsem se vracela z toho jazzovýho soustřeďka dom, tak mi napsal Marian, že pro mě má konečně stůl! Tak jsme ho pak nainstalovali, předělali jsme stůl v kuchyni, ani jsem nestihla uklidit, jen jsem si ohřála večeři, a už pro mě přišel, že razíme do hospůdky. Tak jsem to do sebe naházela, spálila si jazyk, a šli jsme. Měl tam mít sraz se svejma kámošema a mimo jiné tam byl koncík kapelky La Baraka (a v pondělí jsem si s nima zahrála na Siriusu...svět je malej). Hráli nic moc, no ale atmoška v tom klubu byla docela fajn. Taky tam točili Fischera - chutná to skoro jako pivo, to bude asi tim, že neni francouzský, ale německý! Zvedli jsme se poměrně brzo, někdy kolem 11tý, byli jsme všichni unavený za včerejška.
neděle 10.2.
V neděli jsme ráno s Kellou (Andrea) vyrazily do Vaulx-en-Velin na arabskej trh očíhnout kolo - nic jsme nenašly, jedinej chlápek, co tam měl kola, je nabízel za 60 E a odmítal smlouvat. Tak jsme ještě prošly trh, koupily pár svršků a spodků a jely dom. Maťo mezitím vstal a dal péct nedělní oběd - koupil masíčko, vypítal si rascu (některá slova už ani česky neumim, ale rasca je kmín - ČESKEJ KMÍN) a udělal fakt dobrou mňaminu. Pro Andreu vegetariánku uvařil těstoviny. Dali jsme si k tomu pivečko a pustili se do jídla. Fakt skvělý. Hlavně to byl první sváteční nedělní oběď, co jsme tu dali společně. Odpoledne jsem se začla cítit velmi asociálně, tak jsem odešla dom, abych udělala konečně menáž et deménažmán dán ma šámbr. (úklid a přestěhování v mém pokoji) Hezky jsem si to tu zařídila ;)
Pozdě večer jsem si začla hledat nějakou školu na příští rok. Koukala jsem i na Paříž, ale chtěla bych zůstat v Lyonu. Jen se mi nechce chodit do týhle pojeb... školy, protože je to fakt běs. A hlavně nemám nejmenší chuti opakovat čtvrťák, s nějakým blbým projektem s přizvaným Švýcarem (neboť švajčarové jsú jebnutí). Taky jsem koukala na školu v Gratzu, takže se nejspíš začnu učit německy a na přespříští rok bych to tam zkusila. Už se teším, jak se mi Jones vysměje, až mu řeknu, že se chci naučit německy. Mi řekne, že já se ani nikdy nenaučim francouzsky (což si myslim taky...tak tu chci eště ten rok zůstat, ať se naučim krapet víc).
pondělí 11.2.
Tenhle den jsem snad nedělala nic jinýho, než hrála. Vstala jsem klasicky v poledne, dala si snídaňooběd a začla se učit jednu písničku, kterou jsme pak hráli na koncertě. Začala jsem to na sopránku, pak jsem zkusila flétnu, pak jsem se to naučila na kytaru a nahrála si to, a pak jsem do toho zkoušela improvizovat na všechny tři nástroje. Vítězně nakonec vzešla flétna. Po třech hodinách jsem se zvedla a vyrazila do školy na zkoušku ansámblu. Po dvou hoďkách jsem se přesunula na Sirius, kde jsem pak hrála cca další hodinku. Někdy v půlce mého hraní dorazila většina erasmáků, kteří dělali rozlučku pro těch pár nešťastníků, co už odjeli, tak jsem měla docela dobrý publikum :) Zrovna jsem hrála docela dobře, sedla mi muzika. Tak jsem ráda, že mě neslyšeli hrát předtím, kdy to byla katastrofa (někdy po vánocích). Do postele jsem se dostala asi v půl 4, protože jsem se zakecala s jednim klukem. Super, spinkala jsem nějaký 4 hoďky.
úterý 12.2.
Dopoledne jsme zabili ve škole na semináři, jak už jsem psala. Naštěstí na odpoledne nedorazil prof, tak jsme mohli jít dom. Jsem zajela na Part Dieu podívat se po nějakejch hadrech (úlovky nic moc, ale aspoň to nebylo drahý, žejo) a po korálkách na výrobu naušnic. V neděli jsem si totiž u Andrey udělala z modelovací vypalovací hmoty pár fajn kousků, tak jsem měla náladu pokračovat. Na pátou jsem dorazila do bazénu a pak jsem se přesunula o kousek vedle do amphitheatru na zkoušku koncertu. Naše jazzové těleso hrálo jako první, byl to průser, a když jsem chtěla improvizovat, nehrálo mi ságo.... Haha. A improvizace byla dost o tom udržet ostatní tak, aby se nerozpadli úplně, ale jen trochu. Ale ta druhá písnička, kytara, harmonika a flétna, to se povedlo, i s těma nástupama, co jsme měli, tak jsme sklidili docela potlesk. V půl desátý jsem vylítla ze školy a jela do Phoebusu - zase hrát. Znělo to kupodivu dobře, a Sofian, jeden z těch ságo-mástrů, mi řek, že mám joli son (pěknej tón). Musim z něho vymlátit pár lekcí na ságo. Chtěla jsem odejít maximálně o půlnoci, abych se trochu vyspala, ale zase se mi to nepovedlo, takže jsem se dostala do postele ve dvě. Spánek 5 hodin, vstávat v sedm a celej den hnít ve škole, což už jsem psala.
Dneska jsem se konečně pořádně vyspinkala a teď přemýšlím, že si půjčím od Maťa kolo a vyrazim někam trochu na vejlet. Brusle jsou fajn, ale už mě nebaví jezdit po břehu tam a zpátky. Tak trochu prosonduju okolí, potřebuju do přírody.
A večer jedu zase hrát, s naším jazzovým uskupením :) [a zejtra večer chci jít taky do hospody hrát!]
Jo a taky jsem zapomněla napsat, že slováci šli dneska odevzdat Espaces vecus, na kterýžto předmět jsem se já vysrala kvůli muzice, protože jsem na muziku neměla čas tři tejdny při dodělávání projektu. To byl ten psycho-sociologický blaf na 15 stránek ve francouzštině. Vivat, mám z toho aspoň dobrej pocit, že mě škola neovládá celej život!
