Dva roky poté to není úplně snadný úkol - vypravit se na fotkách zpět do Španělské Granady a projít se po té sluncem zalité zemi. Taky si vzpomenout, co jsme tam vlastně dělali, co mě zaujalo, co se mi nelíbilo, proč jsem si myslela určité věci... Ale člověk má dost vizuální paměť a s obrázky se spousta věcí vrací. Teď mám jen chuť se tam vrátit a znovu si to projít!
Do cikánské čtvrti jsem se šla projít s jednou kolegyní, ostatní dny jsem spíše chodila sama. Ona mluvila španělsky (taky je z Chile), tak to občas bylo trošku jednodušší. Oboje má něco do sebe, ale někdy je dobré mít vedle sebe někoho, komu můžu říct, co se mi zrovna líbí a co mě zaujalo.
Je trochu rozdíl mezi čtvrtí, kde jsme se byly projít, a muzeem. A pak taky reálným příkladem původních obydlí cikánů, která ještě můžeme nalézt přímo za hranicemi města. Stačí jen vylézt na přilehlý kopec (kam jsem se taky byla podívat) a v těchto skalách najdeme obydlené příbytky vytesané do skály. A některé byly opravdu honosné, že bych se tam klidně hned nastěhovala.
Cestu jsme začaly samozřejmě dole ve městě, a byla lemovaná mnoha příjemnými stavbami a koutky. Tak některé z nich:
Ty roztomilé balkónky a rozličné terasy jsou opravdu lákavé. A protože moc neprší a je pořád teplo, tak jsou využívané opravdu celoročně. V listopadu, kdy jsme tam byli, se přes den dalo chodit v tričku, záleželo na sluníčku, ale v noci je tam přeci jen dost kosa.
 |
| Alhambra je prostě dominantou města. |
 |
| Bílé město směrem na kopec se čtvrtí Albaycín začíná už tady. |
 |
| Cestou jsme míjely také hudební kluby. |
Myslím, že není potřeba většího vysvětlování. Cesta vpřed s tímhle výhledem, to byla prostě paráda. Člověk nevěděl, na co koukat dřív. Jestli doleva a dopředu na domečky, nebo doprava na nekonečné hory a lesy.
 |
| To už se blížíme k muzeu. |
Ještě malá zacházka kousek dál po silnici, protože nás zajímalo, co tam je. A dobře jsme udělaly, protože jinak bychom neviděly tento krásně vyzdobený domeček.
Opuncie jsou pěknej sajrajt, hlavně když to máte doma a máte to přestěhovat, protože ty jehličky fakt píchaj. Ale na pokoukání a hlavně když je to všude, je to moc pěkná rostlina. A když teď koukám na ty plody, tak mě napadá, že jsem je stále ještě neochutnala.
Tak jo, jdeme zpátky, po tý blbý silnici jen pro auta, mezi dvěma zdmi, kde není ani chodník, se moc daleko dojít nedá. A hlavně jsme nechtěly prošvihnout to muzeum.
 |
| Ale je to do kopce... |
Takže abych to trochu vysvětlila - tradiční cikánská obydlí v této oblasti jsou vlastně sklípky vydlabané do skály. Jednotlivé "pokoje" jsou přístupné přímo z venku. Každý má svoji funkci:
 |
| Obytnou |
 |
| Kuchyně |
 |
| I s koutkem na posezení... |
 |
| Keramická dílna |
 |
| S hrnčířským kruhem, samozřejmě. |
 |
| Stáje |
 |
| Kovárna (když už tam měli ustájené ty koně). |
 |
| Tkalcovna |
 |
| Topení měli vymyšleno, |
 |
| I s odvodem kouře |
 |
| Venku pěkný plácek na posezení i na práci. |
Taky tam měli souběžně s muzeem obydlí zasazeno spoustu bylinek i s popisem, k čemu je používali a jak je pěstovali.
 |
| Tahle část byla do skály vydlabána se sítí uliček a místností. |
Pohled do krajiny a jde se. Žaludek kručí, nohy bolí a touží po odpočinku a v okolí teda rozhodně nic k jídlu není. A zase se musí přes kopec a na kopec. Ale co už. Když je se na co dívat...
 |
| Za tou velkou zdí jsou v kopcích ty opravdové obydlené příbytky. |
 |
| Opuncie a živo... :) |
 |
| Malá holčička si tady zrovna vytáhla na sluníčko svoje hračky. A naproti se jen tak suší prádlo. Pohoda. |
 |
| Na jídlo jdeme až k tomu kostelu támhle v dálce. |
 |
| Rozlehlá Granada pod námi. |
 |
| A ještě než dojdeme na zaslouženou polední pauzu, tak se zastavíme v tomto domečku. |
 |
Bydlí tady a prodává tu svoje skleněné výrobky rodina výtvarníka.
Moc jsem jim nerozuměla, ale kolegyně se s nimi dlouho bavila.
Taky než jsem si vybrala, zůstaly jsme tam docela hodně dlouho! |
Nechala jsem se nalákat a koupila si jeden set těch naušnic a přívěšku, co jsou dole ve vitrínce - modro - červeno - bílý, a investice (značné) nelituju, nosím je ráda a připomínají mi tohle krásné město. Máma dostala přívěšek taky, myslím, že je to ten, co chybí úplně v té spodní řadě.
