Já vím, že říkáte, že to, co já stihnu za týden, vy neděláte ani za měsíc... No tak dnešek byl taky plodný :) Vůbec celý víkend, když nad tím přemýšlím. Je to fajn jednou za čas strávit víkend sama doma a "nicnedělat", v mém podání samozřejmě.
Což čítá jít v pátek z práce brzo domů, abych stihla převázat ty uzle na košíku, ještě za sluníčka si koupit půl litrový kelímek Haagen-Dasz zmrzliny s karamelem ze slaného másla a u toho si číst anglickou knížku, co mi půjčila kamarádka Jana z Prahy (donesla jí k našim domů, aby mi ji brácha přivez, hodná holka) a pak jsem šla do toho herního baru, kde jsem si vytipovala nového idola, protože teď nemám nad kým slintat, když sbor přes léto není :-P
V sobotu jsem se pěkně vyspinkala a v 11 vyrazila na trh nakoupit zeleninku (už týden jsem něměla z čeho vařit!), neuvěřitelně sladkýho melouna, broskve, ananas, olivy... Prostě na co jsem měla zrovna chuť. Snídaně se tentokráte nekonala, protože tam Yves (ten můj prodavač sejrů a chleba, co mi dycky udělá kafe) nebyl, asi se někde toulá na dovolené. Vůbec Francie v srpnu, to je mrtvá země, jsem to viděla minulý týden v práci - nikdo tam nebyl. Takže jsem chodila na obědy sama někam ven pod stromy, ale ve čtvrtek jsem byla s jednou Češkou, co pracuje o dvě patra pod námi a se kterou mě seznámila Maďarka od nás z práce, co dělá v tom samém patře (jsme rozlezlý přes dvě patra, jestli to někomu není jasný). Fakt příjemné popovídání, i když paní by mohla být klidně moje maminka. A na Francouze máme naprosto stejný názor, což je fajn :)
Po trhu jsem si udělala brkašičku, na kterou jsem měla už asi týden hroznou chuť, k tomu zeleninku alias lilek, cuketu žlutou a zelenou a cibuli s kořením a mám toho ještě na dvakrát do práce. Odpoledne jsem tady vysmejčila podlahy, nainstalovala novou zářivku do koupelny a závěs do sprchy, přesadila novou kytičku a u toho jsem stihla i zkouknout pět dílů anglického seriálu Downton Abbey o anglické buržoazii na začátku 20. století - je to příjemné koukat na něco tak jiného, než naši dnešní uspěchanou dobu... No a protože moře je nejlepší peroxid na vlasy, tak se mi růžová úplně smazala. Tak jsem otestovala tu oranžovou. Musím říct, že se mi to líbí :) Je pěkně křiklavá. I když možná ta růžová mi sluší o kousíček víc. Ale oranžová je prostě oranžová!
A dnešek byl taky fajn, probudila jsem se v deset, v půl jedenácté se vykopala z postele a šla na trh koupit si aspoň chleba, páč jsem neměla nic k snídani. Pak uznáte, že když snídáte v 11, tak oběd ve 12 je trochu brzo. Tak jsem si to tu trochu vyzdobila akvarely a fotkami, rozhodla jsem se, že z té velké bílé zdi bude koláž :) K obědu jsem si udělala kuře na ananasu a broskvích s kari rýží a ve tři jsem vyrazila do herního baru, který byl poslední neděli toto léto přesunut do takového malého parčíku. V pátek se jeden z dobrovolníků podivoval nad tím, proč vždycky všichni dorazí až v půl čtvrté, když mají od dvou...tak teď už jsem to naprosto pochopila, viz výše :)
Zahrála jsem si pár dobrých her, i když ze začátku jsem byla s takovou paní s malinko menším IQ...až mi bylo trapně, když jsem všechno vyhrávala. Potom jsme hráli asi hodinu a půl ve 4, tak už to bylo lepší, ti dva měli rádi logické hry, dost nás bavila hra Uluru, kde se musí rozmístit barevné figurky na určitá místa, která jsou daná kartičkami, k tomu v časovém limitu, a to všichni současně, a musí se respektovat pravidla, která jsou tím daná (jako že tenhle je naproti tomuhle, tamten chce být naprosti, tenhle je jen na téhle části hrací plochy...). Doporučuju vyzkoušet.
No a pak jsme hráli ještě jednu hru, ale to už bylo se třema dobrovolníkama (vždycky je dobré se seznámit s personálem, ať už jde o čajovnu, bar, hospodu nebo herní bar... může se to vždycky hodit, navíc máte potom kam chodit, když nevíte, co dělat :); šlo o hru naprosto jinou, šlo o šikovnost. Nevím, jak se to jmenuje a myslím, že si to vyrobili sami. Je to kruhová hrací plocha o průměru tak 80 cm, celá hladká a rozdělená na tři soustředné kruhy, které mají mezi sebou stejně velké mezery. Prostřední kruh má něco jako patníky, takže jde o ztížení. A uprostřed je díra přesně ve velikosti jednoho hracího kamenu. Hraje se ve dvou nebo ve čtyřech a jde o to šťoucháním a cvrnkáním dopravit kameny vuď do středu (když jsou na stole jen moje kameny) a nebo se strefit do soupeřova (když tam jsou). A nebo se strefit do středu, což znamená automaticky body navíc. A je u toho faaaakt sranda, moc jsme se pobavili. A krom toho jeden z těch tří dobrovolníků byl Idol :)
No a když to v sedm skončilo, vydala jsem se o kousek vedle na jednu promenádu, kde byl celý večer naplánován ples tango argentino s půl hodinovým úvodním kurzem pro neznalé, takže jsem si tam dvě hodiny zatancovala, moc mě to bavilo a myslím si, že na začátečníka mi to i docela šlo, a krom toho, že mě strašně bolí pravé rameno od neustále zvednuté ruky a nevím, jak budu zejtra tahat myší, si to možná ještě někdy zopakuju.
A teď se půjdu naložit do vany (ledové, venku je zase 30°C...), dodívám se na rozkoukaný díl Downton Abbey a půjdu chrnět, protože zejtra "boulot" neboli work.
A co vaše neděle alias víkend?
