Informační centrum LochNesska

Ono zas tak není o čem informovat, ale tak ve zkratce bych něco říct mohla.

---

Tak třebas, že jsme se v neděli fotili s kapelou a jsou z toho moc pěkné fotky. Tentokrát jsme byli ve skutečném studiu s pořádnými pozadími a nástroji (jako třeba štafle) a byli jsme všichni.

První ochutnávky můžete vstřebávat právě teď:

Jedna vážná...

...a jedna veselá :)

V práci je to vcelku pohoda, i když na zblbnutí, dělám sem a tam dokola Oznámení o stavebních pracech, či jak se to u nás jmenuje, takže kreslím DÚZ (do úplného zblbnutí) situace, fasády a řezy terénem, k tomu přidávám fotky, a ještě mě čeká administrativní lahůdka v podobě nepochopitelného formuláře. Kromě toho teda dělám i jiné věci, třebas konstrukční řešení tabulí, na které se budou kreslit fresky ke stému výročí sedmého arrondismánu. Je to v takových arkádách, které se táhnou asi kilometr okoli železniční trati, která je zvednutá nad terén. Myslím, že to bude moc pěkné, ale realizace je pro rok 2013 a já musím držet firemní tajemství, takže jediná osoba, které jsem to ukázala, je maminka. I když předpokládám, že ta už to stihla ukázat celému světu :))

Jinak čekám, až se rozjede projekt v Chambéry, který bude celý skoro můj, tedy pod vedením Barniera, a prý to bude něco monstrózního. Takže hodně práce, hodně zodpovědosti, ale taky konečně něco pořádného!

Smlouvu prozatím nemám, ale už po mě chtěli, abych si vybrala prázdniny do konce roku 2010. Zajímavý způsob práce tady :)

Trošku toho žrádla: v neděli jsme byli na veletrhu gastronomie a nechali jsme tam asi 70 Euro za vynikající sýry, jeden z nich je směska tří mlík (kráva, koza, ovce) a je moooc dobrý. Taky jsme si koupili kus parmezánu, který se zdá, že není dostatečně velký, protože strašně rychle mizí. Jo a pak taky vynikající sušené ryby a kachní cosi, říká se tomu tady "magret", lehce uzené, lehce vysušené, s kůrkou pořádného špeku, jen se to rozplývá na jazyku. A kromě toho jsme ochutnali různá foie gras a spoustu vín a šampaňských, takže jsme domů dorazili v příjemně opojném stavu s žaludkem tak správně naladěným všemi dobrotami, co jsme ochutnali.

Testovací talíř pro tento večer. A jak to voníííí!

Zleva: sučená šunka ještě z víkendu s kapelou, ten troj-sýr, nad ním parmezán, pod tím to magret z kachny, pak kraví a na závěr sušený uzený tuňák. Moje chuťové buňky explodují :)

Abyste zas neřekli, že neděláme nic jiného, než že papáme, tak mám novou příjemnou informaci, že mě vzali na volejbale a že jsem se stala právoplatným členem týmu. Tak doufám, že se tam toho hodně naučím. Příští týden bude zase nějaký turnaj.

Z mejlu mámě někdy začátkem týdne: "Volejbal dobry, minulej tejden jsem hrala svuj prvni zapas, byla jsem tam na necelej jeden set a ani jsem to moc nevorala. Ostatni holky mi rekly, ze jsem si tam velmi dobre poradila, takze jsem mela radost. A trener mi rekl, at prijdu jeste na jeden trenink a pak ze se uvidi." Tak se vidělo a včera večer se shodli, že mě berou :)

No a to bude pomalu tak všechno, takže teď se jdu konečně svalit na kanape, čučet na Přátele a vzchutnávat ty laskominky, které jsem připravila. Hned, jak Roman skončí svou hru. Grrrh, mají třičtvrtě hodiny zpoždění!!! (Oni totiž pořádají tréninky a domlouvají se, v kolik se sejdou atd.) Ale jinak je teď docela hodnej, uklízí po sobě ponožky a vyndává nádobí z myčky :)

Takže zdar, ještě vytáhnu prádlo z pračky a pak už po mě nikdo nic nechtějte!

Pojďte pane, budeme si hrát!

Možná už jste si všimli, že se v některých článcích zmiňuju o to, že si hrajeme. Rozhodli jsme se totiž, že při dlouhých zmních večerech nebudeme jen čučet na televizi a kulečník taky všechno nezachrání, takže jsme se rozhodli, že si pořídíme společenské hry a budeme si hrát. Škoda, že jsme na to většinou jen dva, ale když přijdou kamarádi, tak je to fakt skvělý.

Fantom staré Prahy, vzpomínáte?

Když mi ho brácha nechtěl dát, tak jsem si ho vyrobila sama :)

---

No a tak jsme si koupili Carcassonne, základní hru a dvě rozšíření pro začátek, a učíme se stavět města a získávat z toho body a kromě toho taky vstřebat všemožná pravidla, která se k tomu vážou.

Carcassonne - momentálně vlastníme přesně tolik dílů na stavbu.

A ještě z boku. Detail se mi nějak nepovedl vyfotit :(

No ale kromě toho jsem se vypravila ve svých hledáních po internetu a přes klíčová slova jako "společenská hra", "fantom staré prahy", "naskenované hry ke stažení" a podobně, jsem se dostala k několika stránkám, kde se ty naskenované hry dají opravdu stáhnout, vytisknout, podlepit a vystříhat a máte z toho zábavu na celý večer. Taky se mi tím povedlo oživit hry z minulosti dávné i nedávné a vzpomínky z dětství.

Fantom staré Prahy, žetony a moji vlastnoručně vyrobení detektivové a fantom

(ten, co údajně vypadá jak sněhulák :)

A tak jsem našla Fantoma staré Prahy a vyrobila jsem si k tomu z Fima figurky, nebo jsem našla Lovce pokladů, na které si pamatuju snad ještě ze školní družiny, a taky další hry, ale na ty jsem prozatím neměla až tak moc čas.

Detektiv Červeník by rád jel tramvají, ale z jeho stanice ho může svézt jen drožka. Ale to nevadí, Fantom není daleko, za dva tahy ho může chytit!

To by ale Fantom nesměl být prozíravý a být už dávno na břehu Vltavy, aby se jedním přívozem dostal do naprosto jiné části Prahy, kde na něj žádný detektiv nečíhá.

Páni detektivové jsou všichni pohromadě, ale Fantom je už dávno jinde a objeví se jim až za šest tahů! To ho do té doby nemůžou najít, když ani neví, na co posledně využil ten dvojtah.

A když už máme Fantoma dost, tak se vypravíme hledat a loupit poklady na širé moře.

Červený se dostal do spárů chobotnice, ale kamarád už mu přišel na pomoc, tak teď budou moci oba společně vyrazit na širé moře. A mezi zeleným a žlutým bude za chvíli jistě souboj o to, kdo si tu kulatou minci odnese na svojí loď.

Detail kartiček.

Žlutý strážce pokladu na lodi.

No a aby to nebylo všechno, tak jsem objevila cestovní verzi Monopolů, ale nejsou to ty klasický Monopoly, ale Anti-Monopoly, kde jsou dvě skupiny hráčů - monopolisti a konkurenti. Akorát se mi ještě za konkurenta nepovedlo vyhrát :)

Obsah "krabice na sušenky": hrací plán, hotely, kartičky, peníze, figurky, kostky...

Rozdíl je v tom, že monopolisti rejžujou daleko větší prachy, ale musí mít v daném městě monopol, kromě toho mají větší postihy, ale když už začnou rejžovat, tak je to pěkně v pytli. Kromě toho si mezi sebou výhodně prodávají pozemky, co jim chybí, což samozřejmě konkurenti v zájmu konkurence nedělají.

Kartičky - vidíte ten rozdíl ve vybírání mýtného mezi konkurenty a monopolisty? Třeba u dopravy je to fakt drastické - 20 proti 320!

Detail na penízky, hrací plochu a kartu úkolů.

Detail: pro představu velikosti. Ty kostky jsou naprosto normální velikosti cca 1,2mm.

Fakt miniaturní balení :-P

Ale co považuju za největší blbost, je závěrečné počítání: kolik byste mohli narejžovat ze všech svých pozemků. No když konkurentovi stačí jeden barák, aby dostal tolik, co konkurent za tři, tak mi tu někde něco nesedí. Ale třebas se to ještě naučíme hrát. Každopádně mi to přijde větší sranda, jak ty klasické.

Tak, a teď už to chce jen hodně kamarádů, co přijdou k nám domů, a můžeme pořádně využívat ten obrovský stůl na oba módy - odklopený i zaklopený. Nechcete se někdo přidat?

Na vinohradech v Božolé

Minulý víkend jsem vyrazila s kapelkou do Pertuis do toho krásného domečku s ještě krásnější ruinou hned vedle, a tento víkend zase se Soňou a její rodinkou na výlet do Božolé, na procházku, na vínečko do sklípku (respektive stodoly, tak jsem ani nefotila) a na piknik. Počasí nám také přálo (i proto jsme se rozhodli, že tam vyrazíme), stejně jako minulý týden, a fotky z toho vyšly moc pěkné, podzimní slunečná atmosféra z toho jenom dýchá!

---

Mám pocit, že tu není moc co komentovat, kdybyste slyšeli ten klid, nasáli ten krásně čistý vzduch a cítili teplé sluneční paprsky na kůži... hned bych se tam odstěhovala.

A propos to stěhování... začínám mít města plné zuby, všude samá auta, smrad, moje neexistující alergie jsou ještě horší než kdykoliv předtím (že by za to mohlo "pouze" znečištění?).

Chci se odstěhovat někam k lesu, na samotu, aby tam nikdo nejezdil autem, budu si pěstovat vlastní zeleninu a chovat krávy a slepice.

No a nebo bychom si taky mohli koupit vinohrad a pěstovat víno. Ale v tom případě bych chtěla do Provence, protože beaujolais fakt není dobré víno.

I když... v tom sklípku nám dal ochutnat jedno 2007, jedno 2004 a pak ještě jiné z 2006. Tak jsem si jednu lahev 2004 Moulin à vent koupila, chutná to dobře s klobáskou nebo s pečeným masíčkem.

To jsme taky hned vyzkoušeli, protože po odchodu od vinaře jsme se dopravili na jeden kopec, tam jsme se složili na louku a piknikovali jsme klobásku a sýr a bagetku, hojně zaléváno právě tím 2004.

No a když jsme dopiknikovali, tak jsme s malou Sofinkou hráli na schovku a cukr káva limonáda a ještě další hry v přírodě.

Když jsme skončili, tak jsem ještě posbírala vynikající bedly, co tam na louce rostly, a po schválení fotografií rodiči, že to není mochomůrka tygrovaná, jsme si je včera večer obalili na řízky. A taky jsem tam ještě našla jedlé kaštany, které čekají, až budeme mít trochu času si je upéct. Ale vzorečky byly moc dobré.

A ještě jedna zprávička na konec, než poletím na zkoušku s kapelkou: dneska jsem měla rande se šéfem a řekl mi, že personálnímu předá návrh na prodloužení mojí smlouvy o jeden rok a že je se mnou spokojenej. Mimochodem budu dělat na svém vlastním obrovském projektu a bylo mi řečeno, že s Marion už nebudu muset nic dělat, že on to taky pochopil, že si spolu moc nesedíme :)

Kapelní víkend

Minulý víkend jsme se konečně dohodli s větší částí lidí z kapely na datu a vyrazili jsme společně strávit dvě noci na chatě rodičů našeho houslisty Corentina.

Kamenná idylka v Pertuis

---

První půlka, tzn. Romain, Corentin a Zamir (zvukař) plus já, vyrazila už v pátek večer asi v devět večer s tím, že cesta trvá hodinu a půl a že si ještě užijeme večera. No nevím jak, asi při povídání a pití piva, jsme minuli správnou odbočku na St Etienne a když jsme si toho konečně všimli, tak jsme jeli ještě další půl hodinu k sjezdu z dálnice. A pak jsme bloudili takovými malými cestičkami přes kopečky, až jsme v půl jedné konečně dorazili na místo a byli jsme fakt rádi.

Pak jsme vytáhli společenské hry, mojí nově vyrobenou Lovci pokladů, na které si pamatuju ještě z dětství, a pak ještě mini Anti-monopoly, které mají oproti klasickým monopolům dva typy hráčů a je to tak trochu zajímavější. A spát jsme šli v šest ráno, když už se nám nechtělo znova přitápět v kamnech.

Na počasí jsme měli fakt štěstí. A tak i když v noci bylo asi 8 stupňů (což ještě není taková tragédie) a byla nám fakt kosa, ve dne svítilo sluníčko a venku bylo snad 25. Takže jsem si užila pěkně tričko a vyhrnout kalhoty a pořádně načerpat energii. Chajda byla super, skoro jak Na samotě u lesa, do lesa to bylo pět kroků, auta skoro žádná, nejbližší stavení půl kilometru... idyla.

V jedenáct dorazili i R.zi a Yoann a pak jsme si dali k obídku domácí hamburgery přímo z grilu a zbytek odpoledne jsme strávili vcelku nic neděláním na zahradě či vevnitř u kytar. A večer to samé, grilovali jsme, popíjeli, a dělali kravál. No a ještě na noc jednu partičku pokeru a pak už na kutě.

V neděli bylo taky krásně, tak jsme vyrazili na malou procházku, šli jsme do vesnice k vyhlášenému řezníkovi koupit nějaké klobásky a tak, třebas půl kila vynikající sušené šunky či eňo ňuňo paštičky. Já vím, že furt píšu jen o žrádle, ale ono to bylo fakt jediný, co jsme za celý den dělali. Ještě jsme zkusili hrát Taroty, uklidili chalupu a vyrazili domů, abychom nezůstali v zácpách a taky ještě stihli něco udělat.

Rozhodně bych si takových bezstarostných víkendů dala víc!

Zamir, R.zi a Yo na zápraží

A je to paráda lehnout si na záda...

Senzační ruina

S nádhernou pecí a komínem

V detailu

Jako architekta mě fakt láká zrekonstruovat tomu strop či případně jen mezanin a hlavně tam zařídit vynikající letní kuchyň, chleba z téhle pece musí být opravdu vynikající!

A ještě pohled z boku

A umělecké foto s okýnkem a kytičkou na závěr tohoto stavení

Kytička

Růžičky jsou vděčný objekt

Odpolední pečené brambory

Večerní táborák

Modro a s peřinkou k tomu!

Panoráma z procházky

Tak jde čas

Začala jsem se koukat na seriál Vyprávěj od České televize a tak jsem se do toho zažrala, že nedělám skoro nic jiného, teda kromě toho, že chodím do roboty. A taky na zkoušky s kapelkou a začala jsem chodit i na volejbal. No a to je asi tak všechno, protože ono se toho zas tak moc víc stíhat nedá.

Téměř kompletní kapela

---

Očíčko se správně zahojilo, v pátek jsem konečně přestala kapat antibiotika, a v práci už si ze mě pomalu přestávají dělat srandu, kdykoliv řeknu, že máme zkoušku s kapelou. A propos kapela - minulou sobotu jsme dělala shooting, tzn. skoro profesionální fotky, včetně těch reflektorů s deštníky, a vylezly z toho fakt pěkné fotky. Jen škoda, že nám chyběl perkusionista, takže je budeme muset ještě předělat. Ale i tak je tam spousta materiálu.

A s nástroji

Jo, a ještě jedna novinka, odešel nám basák, ale už jsme si našli nového. A je ještě lepší, než ten starý, hraje fakt výtečně a má to v krvi. Tak se těšíme, jak nám to přinese nové a ještě lepší písničky. Taky pilně zkoušíme, píšeme nové kousky a připravujeme se na koncerty, které máme domluvené na konec měsíce, konkrétně 29. října a 3. listopadu. A první CD brzy taky oficiálně vyjde. Jo a ještě jsme se přihlásili do soutěže na jeden velký festival (třebas jako Sázavafest), tak jen doufáme, že nás vyberou, i když konkurence je fakt obrovská. Ale máme tak nedefinovatelný a univerzální styl, že by se mohlo zadařit. No uvidíme, nebudeme si zas moc fandit.

Dechová sekce

A ještě zakládáme spolek, abychom měli jak řešit případné výdělky z koncertů, pronájem zkušebny (jestli to vyjde, tak budeme mít luxusní místo) a tak podobně. A abychom byli všichni nějak právně chránění, protože s penězi není žádná sranda. No to jen tak na ukázku, že to všichni myslíme vážně!

Housle a flétna...ach ta romantika... a že máme móc pěknýho houslistu, co?

Jinak v práci je pohoda, dělám buď sama, nebo s jinými lidmi, a s královnou se tak maximálně pozdravím. Ale ona poslední dobou stejně moc nevychází, ani nechodí říct dobrý den, takže tím líp. Jinak jsem minulý týden strávila asi 10 hodin na hotline se správci sítě, protože se mi jednak ztratila práce z pátku odpoledne (nenašla se) a taky mi na tom počítači skoro nic nefunguje. A teď tam mám jednoho kamaráda, protože když jsme spolu takhle byli na telefonu už asi pět hodin, fakt se nedalo mluvit jen pracovně. A taky mě potěšilo, když mi řekl, že Královna se chovala naprosto stejně tam u nich v Paříži a že jsou všichni rádi, že se jí zbavili. A taky mě politoval.

Housle a basa...jen trošku obráceně

S lidma se docela dobře seznamuju, v září jsme podnikli další společný večírek, tentokrát s grilováním. Jinak dneska jsme měli vyrazit na konferenci a u té příležitosti do hor na turistický výlet, ale pro špatné počasí to bylo už podruhé zrušeno a konference se nakonec konala u nás v té větší místnosti. Měla jsem co dělat, abych tam neusnula.

Kytarové trio

Další novinky moc nemám, prodloužení smlouvy se ještě nekonalo, ale dneska šéf řekl, že to s námi urychleně projedná (jsme dvě do konce října) a kromě toho mám jen samé pozitivní signály, dělám na spoustě dlouhodobých projektů, moje práce se jim líbí a taky jsem slyšela, že příštích pět let se tam nikdo fakt nudit nebude, protože jsou podepsány spousty smluv. Hned jak budu mít novinky, tak dám vědět.

Men in Black

Volejbálek... No už jsem myslela, že si nic nenajdu. Nakonec se podařilo, ale ještě není vyhráno, protože teď mám dva týdny na to ukázat, že ve mě něco je, abych tam mohla zůstat a stát se členem týmu. Ale tréninky jsou to fakt super, cítím, že se rozpomínám na to, co jsem kdysi uměla a taky je to příjemný pohyb. Sice mě pak ještě dva dny bolí všechny svaly na těle, co jsem na ně zapomněla, ale to se snad brzo srovná. Ten pohyb mi fakt chyběl, tak doufám, že si mě tam nechají!

A samotná flétna na závěr

Mám nového zubaře. Vzhledem k tomu, jaké prachy platím za zdravotní pojištění, jsem se rozhodla, že to teda aspoň pořádně vyčerpám. Tak si teď nechávám vyměnit černé plomby za bílé. No a taky mi vytrhl zub moudrosti. No kdyby to nebyl takovej fešák a sympaťák, tak bych se na to asi vykašlala. Ale takhle se můžu těšit, že ho uvidím zase za týden a pak až za půl roku (že jsou kontroly u zubaře dvakrát ročně, žejó:)

Jak jsem byla nemocná s těma očima, tak jsem nemohla nic dělat, a taky jsem nemohla doma uklízet a tak podobně. A když už nebylo v kuchyni jediného čistého talíře, tak se Roman rozhodl a chlapácky objednal myčku. Ale začíná to být oblíbený společník a ubylo trochu těch hádek okolo špinavé kuchyně. Teď už jen kdo pověsí prádlo a kdo vysaje :-P

Rajčátka zrají a jsou móc dobrá. Jen škoda, že byly tak pozdě a že už zase začínají umírat. A taky budu muset udělat koprovku, než mi zajde ten luxusně voňavý domácí pěstovaný s láskou!

Zrající rajčátka

Vlastní slaďoučká rajčátka s vlastní pikantní rukolou a mozzarellou di buffalo

Tak, a to už je fakt všechno. Nesmím vás zas moc předávkovat novinkama, abyste si na to hned nezvykli!