Svítící zahrada a Hra s časem

Samozřejmě, že včera večer chcalo. A nemálo. Sice ne uplně celou dobu, ale pak to stálo za to. Jeli jsme s Romanem na kolech (vzal si VeloV) až na Perrache na vánoční trhy, kde si dal aspoň svojí vytouženou horkou čokoládu. Mě to tam nějak moc nebavilo, hlavně jsem chtěla jít fotit :) A navíc tam letos nebylo ani nic moc zajímavého, škoda.

---

Obešli jsme znovu to, co jsme už prý viděli v sobotu (já to asi viděla taky, jen si to jaksi nepamatuju). Roman měl se mnou zlatou trpělivost, protože když jsem tam tak poletovala se stativem mezi těmi davy lidí, nevadil mi ani déšť (takový mini deštník do tašky jsem si koupila v neděli odpoledne ve Starém Lyonu při procházce a od tý doby je to jedna z nejpoužívanějších věcí, teď jsem jím bránila foťák), nevadilo mi stát půl hodiny na jednom místě a hledat nejlepší uzávěrku, nejlepší pozici, počkat si, až se davy turistů odvalí...

Tak to nebudu zas tak zdržovat, fotek je fakt spousta, vybrala jsem jich 27 a dneska večer půjdu ještě fotit do parku a na ké, protože jsme to už včera přes ten déšť nezvládli.

Hotel de Dieu se spoustou světýlek ve vodě. To je tam, jak jsem bydlela předtím.

Fete des lumieres na veeeelkým otočným kolu na Bellecours. Promítali tam spoustu věcí, dost se mi líbila zeměkoule, kterou jsem ale nějak nestihla... Tak tohle aspoň jako logo akce.

Theatre des Celestins v modrém. Po stromech penízky, na kterých bylo něco napsáno, jen už nevím, co.

Jako loni, pružinky nad hlavní pěší zónou. Tentokráte seskupeny podle barev.

Tyhle žlutý jsou ale stejně nejlepší...dobře by se vyjímaly u nás v obejváku. Jo, to mi připomíná, že se asi s Romanem ještě dobře popereme o uspořádání salonu. On chce stůj co stůj nacpat pohovky ke dveřím místo k oknu pěkně ke světlu a ke kytičkám (a to nebudeme povídat o tom, že je chce utejrat žízní, případně nechat umrznout venku! ale jednou řekl, že to dělá hezkou dekoraci...venku).

Stromeček u Opery, to je ta zahrada. Na fotce to vypadá líp, jak ve skutečnosti :) Na druhý straně byl takovy takový, ale žluto oranžový a ten byl zas hezčí na koukání.

Tohle jsem si fakt zamilovala. Škoda, že nemáme zahradu a nemůžeme si to do ní dát.

Detail lampiónků zepředu...

Pampelišky, nebo jak jinak to nazvat.

A tady jsou pohromadě kytičky, stromečky a jeden velký strom. A protože to bylo ohrazený, nejsou tam ani davy lidí...fotografův sen :) [= hory fotografů okolo]

Tyhle stromečky jsou celý z drátů, každá žárovička má svůj drátek a dohromady ty kmeny působí opravdu věrohodně...dobrá vánoční inspirace, si myslím!

A nesmí chybět travička, krásně osvětlená.

Jo, tak tohle je série nejlepších fotek z audiovizuálního představení na Terreaux u radnice. To video jsem natočila, ale má 200MB, takže pokud nezjistím, jak to zmenšit a jak to hodit na net, tak nic nebude :( Jmenovalo se to JOUONS AVEC LES TEMPS, česky Hrajme si s časem, ale temps znamená taky počasí, přeneseně i roční období. Takže vepředu na radnici tikal metronom a vpravo se točily hodiny, po kterých sem-tam pobíhali panďuláci, střídaly se barvy, motivy, období... Mooooc pěkný. Včetně muziky. 9/10. Deset bodů dostane ta zahrada.

Hra s časem XI...Mesdames et messieurs, veuillez prendre la sortie indiquée par les fléches (Dámy a pánové, odcházejte dle směru šipek. Deset minut, které uběhly jako tři. Viděla jsem to už třikrát a možná se tam ještě dneska jednou zastavím, uvidím dle počasí...zatím je modro, sem-tam i vysvitne sluníčko, a HLAVNĚ neprší! Ale nedělám si velké iluze, že si ze mě zase večer počasí udělá dobrej den.

Studentské práce na Croix-Rousse, rozuměj studentů z mojí bejvalý školy. Tahle strašidýlka mi přišla roztomile děsivá...potkat tohle samotná v černém lese bych nechtěla :)

Tohle mě pobavilo, myslím, že už tu taky někde byla tahle fotka... to jsou křesla, která se ve škole válí na chodbě :)

Tak ještě tenhle zelený panáček, dopiju čaj a pádíme na stavbu...žehlit průsery :)