Štědrý den v našem podání

Taaaakže, jestli vám připadá zvláštní dělat cukroví jeden den před Ježíškem, tak to je u nás naprosto normální. Řekla bych, že je to vůbec zázrak, když se k něčemu takovému, jako je cukroví, dokopeme. Kdybych přijela dřív, tak bych ho asi udělala dřív, ale ono se samotné neudělá a maminku bych k tomu snad radši ani nepustila (a to není ve zlém :).

---

Moc dobře jí šla podrž-podej-dones funkce a bez ní by mi to určitě tak rychle nešlo, starala se o vymazání plechů, kontrolovala troubu... Prostě samé takové ty věci, co mě osobně se dělat nechce :) Skončily jsme s tím asi v půl třetí, táta mezitím kostil kapra a připravoval ho na čtvrtek, ale taky u toho brzo vytuh (asi v jednu, to bude tím, že si zapomněl dát odpolední siestu).

Na Yejichca (napsáno po francouzsky - šéf se ptal, jak se u nás jmenuje Táta Vánoce [Pére Noël]) jsem si pěkně pohověla v postýlce do jedenácti a pak nastala služba v kuchyni. Přemodelovala jsem sádlové placičky a dala je znovu sušit do trouby (tentokrát jsem snížila troubu na 0,5 původních 2, při kterých se nám naprosto roztekly) na celé odpoledne a večer. Taky jsem pospojovala linecké a vyrobila úly (z dvou a půl násobné dávky, stejně jich není dost) a bratr mě ještě donutil udělat slané listové závitky. Ale dobrota to byla - už není :(

Bratr přišel asi v poledne, udělal akorát špenát na ten svůj zázrak a pak seděl u počítače a měl blbý kecy, že se na Štědrý den nemá luxovat a tak. Tak to mohl udělat den předtím, když my jsme vláčely těžkej nákup domů! Nakonec aspoň nazdobil stromeček, aby se neřeklo. Definitivně vyhrál souboj s máti, dal tam toho fakt málo. Ale světelné řetězy tam šly stejně.

Odpoledne jsme dodělali cukroví a tak nějak úklid, průběžně jsme se vždycky po jednom zavřeli v pokoji a šli balit dary, do toho se připravoval smažený kapr (tfuj, mlíčí! museli jsme na to šahat!) a pro bratra vegetariána smaženou hlívu (nakonec jsem toho kapra jen ochutnala a jedla jenom hlívu ústřičnou, bratr snědl kapra víc, jak já) a šunkové závitky s křenem (vege varianta se sýrem). Nevím, co se nakonec stalo, ale UŽ v půl desáté jsme zasedli k večeři. Množství hrachovky opět převážilo množství rybí polívky :)

Dárečky, minimálně ty pro mě, byly silně praktické. Dostala jsem devět bambusových prkýnek, jedno fakt tlustý, dvě kulatá na steaky a šest pidi teňoučkých snídaňových, k tomu šest nožů na tu snídani, dva dlouhé a dva krátké. Pak jsme dostali s Romanem každý dvě osušky a několik ručníků. Potom jsem ještě dostala spousty kuchařek, třeba čokoládovou v plechové krabičce...to asi jen tak nezhubneme, ani jeden, ani druhej ;) Jo a kosmetiku, co jsem si den před tím vybrala. Jo vlastně, brácha mi podruhé vyrobil ty naušnice, co mi ukradli v Marseille. A mámě dal přívěšek v tom samém duchu, který mi druhý den jen "půjčila" a pak mi ho rovnou dala s tím, že jí Ajdam udělá jiný.

Víc jsem měla radost z těch dárků, co jsem dala, všichni tři dostali moc pěkné šály, brácha černo-šedivou s dvěma zelenými proužky, táta černou s fialovo bílými a máma dvě takové měkkoučké, tyrkysovou a růžovou (nemohla jsem se rozhodnou, kterou, tak jsem vzala obě :). Pak jsem taky nadělila svetry, ale tatík se do něho nějak nevešel, tak ho dostal brácha. Ale nevím, jestli jeden nebudu vracet, protože nemá rád do Véčka. Máma dostala růžovej se širokým límcem, tam jsem se seknout nemohla (hlavně, že byl růžovej).

Brácha dostal jeho první holicí strojek, tak jsem ho rovnou musela naučit, jak se s tím má holit ;) Že to nejdřív musí trochu zastřihnout, než to může oholit do hladka. Ale stejně nevím, jestli na ty jeho tři chlupy je to potřeba ;)) Jinak jsem měla radost z vody po holení, co od nás dostal, protože to vůbec NEsmrdí. Nějaká nivea, ale má to takovou příjemnou lehounkou citrónovou vůni, možná ji přivezu i Romanovi.

Nejlepší dar večera byl asi kurz Tai-či pro tátu, protože tím jsme ho naprosto vyšachovali. Teda hlavně brácha, i když my všichni jsme o tom věděli, takže jsme čekali, jak se na to bude táta tvářit. Skutečnost přehnala očekávání. Máma říkala, že ho ještě takhle štajf neviděla:) "A je to zaplacený, takže tam budeš chodit!" První kurz je na tři měsíce, tak táta jen poznamenal, že v dubnu má narozeniny. Že se jich trochu děsí :)

Skončili jsme něco před půlnocí a pak jsme si zavolali přes skype s Romanem, takže mi ukázal, co dostal a popovídala jsem si s celou rodinou. Máma říkala, že jsou moc přátelští. Jsou fakt moc milí a ten videofonát byl fakt fajn. Jo a Roman byl smutný, že mi taky nenechal nějaký dáreček, tak prý dostanu dva, až se vrátím :) Už se moc těším na tu lampu s celým spektrem barev!

Včera jsem nic zásadního nedělala, vstala jsem asi v půl dvanácté, kdy mě táta probudil, abych mu dala těch pár stránek, co má dotisknout na knižní vydání blogu pro mámu (letos to má skoro 300 stránek A5). Dneska bych to měla konečně svázat, mě tak napadá.

Po snídani (asi ve dvě) jsem vyrazila do centra na sraz s Pavlem (byla jsem s nimi na vodě) a šla se s ním projít po centru, po Vánočních trzích a pak jsme zašli do Týnské literární kavárny na svařáka a horkou medovinu. Romanově mámě jsem koupila Krtečka s kulichem. Doufám, že se jí bude líbit.

Doma jsem si dala Vánoční hrachovku, koukla se na Lotranda a Zubejdu a vyrazila Na slamník na Vánoční koncert Earl Gray. Bylo to fajn zas vidět všechny kluky, měla jsem radost, jak mě všichni uvítali, zeptali se, jak se má Francouzska a tak. Potom jsem v tombole vyhrála deset deka bílého Earl Greye, který právě vychutnávám a je moc dobrý. Myslím, že nejlepší dárek, co jsem mohla dostat. Jo a od Afra jsem dostala ještě Vzpomínky na Afriku, jeho nejoblíbenější čajík, tak ho potom taky ochutnám.

Dneska jsme se dohodli, že oběd bude ve dvanáct, protože večer máme obědnaný stůl v jedné restauraci (už je to přesunuto na zítra na oběd), tak abychom měli ještě místo na tu večeři. Takže je půl druhé a stále to není upečeno. Táta se rozhodl, že místo tradiční kachny bude Kanadské kuře, pták jako pták. Voní to fakt skvěle.

Jinak bráchovi jsem připojila k notesu druhý monitor a pustila mu nejdřív Simpsny a teď kouká na nejnovější díl Big Bang Theory, který je fakt super (ten s Leonardovou matkou, co přijede na Vánoce na návštěvu).

--------------------------------------

Btw, jsem pěkně naštvaná, koukala jsem na svůj francouzskej účet, na který už asi pět dní mělo přijít 600 Euro jako záloha na výplatu (aby bylo na nájem), a peníze tam pořád nepřišly (týden od podání!). Romanův šek byl už vybraný (dostal 7,50 místo 300 hehe), ale ten můj pořád né a né přijít. Docela mě to sere. A to jen proto, že je šéf neschopnej jednou zajít do banky a autorizovat můj účet (ano, když chcete někomu poslat prachy, tak to musíte autorizovat přes banku, obvykle to trvá týden, takže ve výsledku je ten šek lepší, protože se s tím musí srát ten, kdo to dostane, a ne ten, kdo to posílá)... J'adore la France (miluju Francii)!