Fête de la lumière a Okno

Ale naprostý a úplný. Z těch pěti hodin, od cca desíti večer do nějakých tří ráno, kdy jsme dorazili domů, si pamatuju akorát to, že se mi chtělo děsně čůrat. Tak jsem si dneska prohlídla fotky a zjistila jsem, co jsme všechno viděli a kde jsme všude byli. A to ani nemám pocit, že bych toho do sebe tolik nalila...jen mi to asi nějak nesedlo. Dokonce si ani nepamatuju, že jsem sebou na Belkůru řízla na zem, jen mě ráno nějak překvapivě bolel kotník. Přijeli totiž zase Grenobláci, tentokrát až z Prahy, stavili se v Grenoblu na večírek a pak strávili den a půl tady s námi, v Lyonu, na Fête de la lumière.

---

Přijelo jich pět, čtyři češi, jedna francouzska. Anička a Anička, k tomu Vojta, co byl v Grenoblu na Erasmu rok předtím a Mája, ségra od Aničky. Krom Romana všichni architekti :)

Když přijeli k nám, tak jsme si chvíli sedli u nás na naše nově přemístěné kanape (odpoledne jsme od Younesse odstěhovali postel, jupí!), snědli nakládaný hermelín a k tomu otevřeli pár lahvinek vína. Do města jsme vyrazili dost pozdě, až před devátou. Obešli jsme instalace v parku a pak se po ké vydali na Guillotière, kde měli sraz s nějakejma jinejma kamarádama, co přijeli z Avignonu. Jenom jsme se ale s nimi potkali, přečkali jsme pod mostem deštíček, a vyrazili směrem na Bellecours. A pak už si nic nepamatuju, takže leda z vyprávění :)

Docela mě to štve, protože jsem s nimi mohla strávit daleko víc času, kdybych potom druhou půlku večera neprospala (ve stoje samozřejmě). Ale co fakt nechápu je, že mám okno i z toho, kde jsem ještě evidentně chodila naprosto normálně a byla v pohodě. Chudák Roman s Aničkama mě protáhli celým městem a myslím, že se docela nadřeli. Ale pořád ještě mě má rád :)

Doma jsem sebou prý hodila na kanape a usnula. A tak mě pak odtáhl za nohu po zemi až do postele, což mě fakt pobavilo :) Holky říkaly, že to tak vesele nevypadalo. Ale co...

Dneska jsme se vykopali z postele první kolo v jedenáct, kromě Romana, který vstal, vyčistil si zuby a šel si zase lehnout. Dali jsme si snídani a já si šla lehnout v jednu taky, protože mi teda rozhodně nebylo dobře. Roman zůstal s Vojtou v kuchyni u piva až do půl pátý ráno, tak chápu, že z postele vstal v půl třetí. Ostatní už odešli někam do města, projít se, dát si kafe, a tak. Setkali jsme se asi ve tři v jednom kebabu u Opery a pak jsme vyrazili do Starýho Lyonu procházet se a čekat na tmu.

Vylezli jsme až k Fourviere a zhodnotili, že letošní výtvor na fasádě katedrály fakt nestojí za nic. Hlavně se pořád nechtělo setmít a Grenobláci chtěli vyrazit do Prahy kolem šestý. Na večer byl plánovaný ten ohňostroj z léta, který kvůli opětovnému hnusnému počasí posunuli už na sedm večer, takže jsme je nakonec přesvědčili a zůstali tu i na něj. Ještě předtím jsme viděli asi nejlepší instalaci, na Terreaux bylo super video o hře času, až půjdu zítra po práci fotit, zkusím to natočit.

Po ohňostroji jsme vyrazili plným tempem do těch přecpaných uliček a na metro, které nám docela dost uspíšilo návrat. No a teď tu sedím a píšu blog a těším se na to jít spát, protože je tu učitá naděje, že bude zejtra líp :) Jo, a do komentářů výslovně zakazuji věty typu: pít se nemá, protože to není zdravý; případně: ty ostudo! a tak dále.

...doufám, že jste si všimli, že jsem na četné žádosti zvětšila velikost vkládaných fotek! Jestli bude trochu nálada, tak to, co vyfotím, hodím na rajče.