13 září 2011

Poslední validní víkend

Taky máte rádi ty poslední teplé zářijové večery, kdy se dá venku sedět jenom v letních šatičkách a popíjet chlazené nápoje. Co na tom, že se stmívá už tak brzo, když je ještě krásně. Já jsem si tenhle víkend užila fakt naplno, mimo jiné proto, že je to můj poslední víkend, kdy se ještě můžu pořádně hejbat. No jo, už je to tady. Zejtra odpoledne jdu do nemocnice a ve středu mě začnou pitvat. A pak už budu jenom invalidní. Teda snad né na moc dlouho :) Doufám, že si nespletou koleno a že mi neuříznou celou nohu a že se z toho brzo dostanu.


V práci to byla teď teda makačka. Skončila jsem dneska, zase pozdě večer, ale je to všechno hotový. Nejhorší na tom bylo, že jsem si ještě chtěla užít volebalu a sluníčka a léta, ale přitom jsem toho měla v práci fakt hodně, takže jsem tam byla asi tak 11 hodin denně. O to víc se teď těším na pořádný odpočinek. Až se mi bude po práci stejskat, jak se budu nudit, myslím :)

Takže, víkend na plný pecky. V pátek večer "soirée" s kapelkou. Nebyli jsme všichni, ale většina jo. Kromě toho jsme ve středu znovu začali zkoušet a naplno hledáme koncerty. Celý večer bylo nádherné teplo, takže jsem mohla zůstat v šatičkách s odhalenými zády, popíjeli jsme a kecali na ké a bylo to moc fajn. Sice jsem neměla už sílu na to jít někam tancovat (nedostatek spánku v kombinaci s moc prací je fakt moc), ale i tak jsem se dostala do postele tak ve 3.

A druhý den časný budíček, protože jsme šli na houby. Vyrazili jsme do toho samého lesa, kde jsme posledně našli těch spoustu praváků, ale tentokrát jsme takové štěstí neměli. Našla jsem tedy aspoň několik suchohřibů a jednu babku, nic velkého, ale na smaženici to stačilo. Obědvala jsem až ve čtyři, než jsem si ten velký oběd (plus salát) připravila (dostala jsem se domů ve tři), ale stálo to za to.

Potom jsme s Romanem vyrazili do starého Lyonu na procházku a podívat se po obchodech. Koupila jsem si dlouho vysněnou stojací lamu s pěti různobarevnými chapadly, ale ještě jsme si do ní nekoupili žárovky, takže foto nebude. A pak jsme si zašli na oběd do marocké restaurace (na kuskus a holubí pečeni) a v deset jsme jeli domů. Musela jsem si jít lehnout, protože nedostatek spánku a přežrání mě fakt dostalo.

No a v neděli ráno pěkně na kole na trh, pokecat si se zelinářema, nakoupit spoustu ovoce a zeleniny do zásoby a taky se projet na kole. A odpoledne jsem měla jít původně s jednou holkou na trhy(oblečení, boty, naušnice...) na Croix-Rousse, ale nakonec to zrušila. Tak se Roman obětoval a šel tam se mnou. Byla to docela fajn procházka, koupili jsme si pár pěkných věcí a dokonce nás ani nezastihl déšť. A večer jsme se ještě vydali na kolech do kina na film o tom, jak zabít svého šéfa, a cestou zpátky jsme docela slušně zmokli :) Já jsem s tím počítala, takže jsem si vzala pláštěnku, ale Roman se na to vykašlal i když jsem mu to několikrát říkala. Ale naštěstí to není zas tak daleko a doma byla teplá sprcha.

No a dneska jsem z práce vypadla fakt pozdě, protože jsem to musela dodělat, ale chtěla jsem za každou cenu jít ještě do parku trochu si zahrát volejbal a na kolo, takže jsem vytáhla Romana a zakončili jsme to u skleničky a salátu na ké a teď jsem naprosto vyřízená, takže si asi půjdu brzo hajnout. No a zítra si nachystám věci a jde se do nemocnice. No nic, snad to bude rychlé. Zvolila jsem celkovou anestezii, takže aspoň nebudu muset čekat, až mi tu nohu znova zašijou a bude po všem. Těším se, až se vrátím z nemocnice zpátky domů. Snad se konečně donutím k tomu, abych udělala těch milión věcí, co na mě čekají na počítači. A pokud všechno půjde dobře, tak se za měsíc podívám do Prahy :)

1 komentář:

  1. 1 Bendere Bendere | 12. září 2011 v 23:15 | Reagovat
    Tak si tu nemocnici užij, a ať ti to dobře dopadne! :)

    2 máma máma | E-mail | 13. září 2011 v 0:29 | Reagovat
    Moc Tě zdravím. Jsem ráda, že jsi si užila pěkně poslední vákend před operací, když už jsi se v práci skoro uštvala. Tohle ale znám a těch 11 hodin denně mám celý život, takže v tomto směru Tě ani moc nelituju.
    Teď už jen aby byla operace hlavně rychle a současně úspěšně za Tebou. Držím všechny palce, máma

    3 Lenka Lenka | Web | 9. října 2011 v 13:55 | Reagovat
    Prima, že sis to takhle před zákrokem užila... to pozitivní naladění strašně obdivuju! :)

    OdpovědětVymazat