Náročný víkend

Trochu jsem se zase odmlčela, to ani nevíte, jak je to náročné nic nedělat. Mám teď pořád chuť koukat na Červeného trpaslíka a spát. Takže žádný rozdíl od mých studií, snad jen jediný, a to, že teď nedělám vůbec nic. Hledání práce mi zabere asi tak půl hodiny denně, takže se fakt nepředřu :) Sem tam trochu pouklidím nebo trochu zapracuju na kapelce.

---

O víkendu jsme tady měli dost rušno, v pátek večer se přihnala famílie Ruelů, ze které pochází i J-M. Přijelo jich nakonec šest, Pierrot s Julií, u kterých jsme byli v létě v Paříži, Marie (sestra, byla také v té Paříži) také se svou polovičkou a JM se spolubydlícím Mexičanem Fernandem. On teď bydlí v Madridu a je tam spokojený. A já taky, že je tak daleko :)

Podnikli jsme menší večírek přímo u nás doma a pak jsme vyrazili na večeři ke Svatému praseti (Le Saint Cochon), kde jsme se, k velkému překvapení, všichni pořádně napucli prasátkem. Bylo to sice dost vyčekané, ale za to opravdu dobré. Naštěstí jsem si vybrala kus prasete, kde nebylo moc tuku, kůže, ovárku a podobných ošklivostí, takže jsem byla na výsost spokojená. Dojedli jsme asi v půl jedné a oni se pak vydali na Sirius tancovat. Já jsem šla pěkně domů vyspat se, abych byla čerstvá na sobotní zkoušku s kapelou. Stejně mi bylo celý den pěkně blbě, tak nevím, asi stárnu :)

Hraní bylo příjemné, fakt jsme s tím dost pokročili, i když ne tolik, jako ten týden předtím. Na četné žádosti přidávám odkaz na naše hudební kousky, ale taky dodávám, že se to od té doby hodně hlo, že je to mizerná nahrávka z naší zkoušky, a že ten falešnej saxofon a zpěv... No polepším se :) http://taiscian.free.fr/ .

Jo, jinak jsem v pátek přes den upekla Míša řezy v podobě dortu, protože to měla být taková malá oslava Pierrových narozenin, ale příště už se na to asi vykašlu úplně a nic dělat nebudu. Roman měl neustále narážky na kivi a taky na sladký tvaroh, ale když oni tomu nerozumí a mě přijde tvaroh pořád lepší jak máslový krém! Pro znalce dodávám, že se mi ty řezy opravdu povedly!!!

V neděli odpoledne jsme s Brunem vyráběli plakát na ten náš blížící se koncert, což znamená, že on dělal blbosti s Romanem a já jsem seděla u kompu a kreslila do fotokrámu (Photoshop). Výsledek mi připomíná kreslíře z Karlova mostu, kteří si myslí, že umí kreslit, ale všem okolo se to líbilo, takže jsem na to rezignovala a vytiskneme to takhle nějak. Ještě si hraju s barvami, ale nějak se mi tam žádná nehodí, tak nevím, jestli to nakonec nezůstane černobílé.

Večer nás Roman vyburcoval jet ochutnat pizzu kousek od jeho práce, o které tvrdí, že je nejlepší v Lyonu. Zapoměla jsem dodat, že se vrátil JM, Fernando a jejich druhá sestra Anne. Ostatní se vrátili domů, respektive do Paříže. Na sobotní večer jeli někam kousek od Lyonu slavit narozeniny jakéhosi strýčka, takže my s Romanem jsme nedělali nic, respektive já si četla a můžete třikrát hádat, co dělal můj drahý :)

Takže jsme jeli na tu pizzu. Podotýkám, pokud je tu někdo, kdo to ještě neví, nemám ráda pizzu. Prostě mi to nechutná. Ale musím uznat, že jíst se to dalo. Alespoň jsem přišla na to, že mi na ní nejvíce vadí ta rajčatová omáčka, takže smetanový základ mi chutnal daleko víc. A nejlepší byla ta sladká na závěr s jablky a sušenkami speculos (takové ty lehounce skořicové, co se dávají ke kafi). Všichni jsme se dokonale přežrali a večer ještě chvíli diskutovali v obýváku, načež jsme se před půlnocí uložili do hajan. Ráno jsem je ani neviděla odcházet, protože jsem spinkala do půl jedenácté.

Jen Anne mi tu nechala vzkaz, že je do šesti v Lyonu, takže jestli už budu mít dost toho spaní, tak ať se jí ozvu na procházku. Tak jsem se naobědvala s Romanem doma a pak vyrazila do centra, tam zamknula vélo a šly jsme se procházet. Byla tu se svojí spolubydlící z Nice, kam se pak zase vracely zpátky vlakem. Příjemná procházka, už dlouho jsem nebyla na Croix-Rousse, no vůbec obecně jsem už dlouho neviděla jinou část města, než tu naší. Navíc ještě svítilo sluníčko a bylo docela teplo, takže jsem opravdu ráda, že mě vytáhla ven.

Za chvíli budu vykopnutá od počítače, protože se mi právě vrátila polovička z práce, dneska pracoval nějak dlouho, aby přišel ve čtvrt na osm, to se ještě snad nestalo! To určitě v práci něco slavili, nebo jak to bylo :) Ještě zkusím dodělat ten plakát a pak to vidím na trochu Trpajzlíčka a spát.

Ještě přidávám obrázek farmy pro Radku (nic světoborného to ale fakt není):