Když teda tak naléháte

Tak já budu psát častěji. Ale nejsem si jistá, že to vydržím dlouho. Dneska je teprve čtvrtek, co byste chtěli, aby se od pondělí stalo závažného? Krom toho, že si teď v práci místo práce hledám práci a že jsme měli včera zkoušku, tak se fakticky nic neděje. Ve středu prezentoval šéfík barevné kombinace celého baráku, takže jsem na tom dělala celé úterý, abych připravila kompletní, přehlednou a naprosto ubíjející argumentaci. Prý to vyšlo, takže mě pochválil. Ale dát to sem bohužel nemůžu, protože kdyby to náhodou našel na internetu, tak by mě to asi docela bolelo. Ale kdybyste se chtěli podívat, můžu to poslat mailem (to kdyby jako že náááhodou to někoho až tak zajímalo, co za prasečinky tady celé dny dělám).

---

Informace k počítači: dle všech nejpravděpodobnějších zdrojů je grafická karta v háji a opravovat to nemá smysl. Moje konspirační teorie mi říká, že když mi v létě vyměňovali ten displej, tak se mi za to pomstili aspoň tak, že nikde nedotáhli pořádně šroubky, takže se to pak jednoduše sesypalo. Časovaná bomba. Krom toho jak mi nefungoval ten mikrofon...to nebylo Woknama, to bylo napůl přežvejkaným kablíkem! Když to prý otevřeli, tak se na ně vysypaly ty šroubky a vykouknul obnažený drátek mikrofonu...

Jako dárek od Richarda (Ryšár) jsem dostala alespoň české Windows 7 a k tomu dokonce legální kopii (Roman dostal dvě licence výměnou za jeho počítač, který se podělal stejně jako ten můj a teď slouží jako server). Taky mi brouček nabídnul, že za ty jeho šeky na 220 peněz můžeme vybrat nějaký počítač, ale nevím, kde sebereme druhou půlku, takže jsem řekla, že to zatím necháme být. Další možnost je ho objednat přes jejich firmu, což znamená s opravdu velkou slevou a možná i bez daně. Ale pořád mi na to ještě chybí prostředky. Doufám, že mi ten můj dneska konečně dotáhne domů, abych se na něj mohla podívat a posoudit, jestli se na tom dá měsíc dva ještě něco dělat. Jsem vcelku nenáročná, ale ten jeho pracovní netbook, to je katastrofa.

Na druhou stranu to má i spoustu kladů: přestala jsem trávit naprosto zbytečné hodiny tím, že sedím u počítače a čučím do něj. Místo toho si čtu, už jsem načala poslední knížku Galaktického společenství a jsem z toho smutná, protože nevím, co budu číst pak. Naštěstí toho pan Semerád napsal ještě spousty, takže mi to ještě na chvíli postačí. No a krom toho jsem si na podzim přivezla několik knížek v papírové podobě, tak bych se do nich taky mohla zavrtat.

Dva hlavní problémy vidím v tom, že si potřebuju přichystat portfolia na pracovní pohovory a že jsem chtěla upravit záznamy ze zkoušek, vytáhnout z toho nějaké dobré nápady a případně z toho vyrobit cosi poslouchatelného. Jinak nám přišel konečně dárkový šek do FNACu jako vrácení peněz za instalaci internetu. Koukala jsem po nějakém slušnějším diktafonu, než je moje MPTroska, protože ten záznam je fakticky hodně mizerný a kromě toho se to neustále samo vypíná, takže nikdy nevím, co se nahraje a co ne :( Našla jsem nějaký Philips za 59 Euro, ale nikde se o tom moc nediskutuje, takže to asi zkusím vzít na příští zkoušku a uvidím, co z toho leze. Kdyžtak to do deseti dnů vrátím.

Co se týče hledání práce, tak jsem odpověděla asi na 8 inzerátů a teď čekám, jestli se mi někdo ozve zpátky. Cyril odvedle si ode mě vzal CV a že ho prý dá jednomu kamarádovi, co by mohl někoho potřebovat, kromě toho jsem z Juliena dostala, že pracuje pro spoustu architektů, takže mi také nabídl, že se mi poptá. Ještě budu muset jednu kopii životopisu dát Romanovi, až zas k nějakému půjde, aby mě taky zkusil vnutit. Z nádraží se mi nikdo neozval, takže myslím, že to je prozatím passé. Vážně se těším na pondělí, až se pořádně vyspinkám :)

Kapelka... včerejší zkouška se vydařila, začínají se nám pěkně dávat dohromady struktury, tři písničky už jsou docela hotové, pár dalších ještě čeká na vylepšení. Zkusila jsem zpívat a kupodivu se naprosto v pohodě udržím jako druhý hlas, i když se moc neslyším. Podle mě to znělo dost dobře, ale chtěla bych se někdy taky slyšet z nahrávky, abych to mohla posoudit zvenku. V sobotu jedeme na celý den k Julienovým prarodičům na venkov zkoušet a pracovat, koncert se blíží, máme na to ještě měsíc, takže máme ještě co dělat.

Včera večír se nám dobře povídalo s Brunem v autě, když mě vezl domů, tak jsem se ho zeptala, jestli nechce na chvíli nahoru. Řekl, že na chviličku jo. Nakonec odešel po dvou pastisech v půl dvanácté, když jsme se na hodinu zasekli u Džina, který vždy uhodne, na co myslíte. Jednou se nám ho povedlo dostat, ale jinak to funguje fakt dost spolehlivě. Položí vám až dvacet otázek ohledně toho, na koho myslíte, a na konci vyplivne odpověď, která vás šokuje. My jsme to hráli ve francouzštině, jinak to bohužel pro našince mají nejpřístupněji v angličtině. Adresa je http://en.akinator.com/. Příjemnou zábavu :)

Roman je závislák nejvyššího stupně a občas už ztrácím nervy, když přijdu večer z práce, tak ho už nezastihnu jinak, že sedí u počítače před tou svojí hrou, na telefonu bratranec, a řeší taktiku boje a další blbosti. Krapet mi to připomíná naše doby Kheled-Zahram z Red Dragona, ale to mi přeci jen bylo 17 a ne 23!!! Taky jsme se takhle při válce scházeli v hospodě u piva a debatovali nad tím, kam pošleme útoky, jak to bude s pakty, magickými štíty a tak. Taky jsem toho nakonec nechala, protože sedět každou noc u počítače a koukat na to, jak dopadl půlnoční přepočet... Ale jako zavzpomínání je to milé. Jenže problém závisláka je teď naprosto aktuální! Češtinu už taky přestal dělat (původně řekl, že se bude učit půl hodiny před tím, než bude hrát...zlatý voči), tak jen občas umeje nádobí a poklidí, abych mu nemohla nic říct a on mohl hrát. Těším se, až bude venku krásně teplíčko a já nebudu muset zůstávat doma, ale rozletím se do parku, na brusle, na volejbal, někam na kolo, nebo prostě jen s flaškou s kamarády na ké... Jéé, já se tak těším na jaro!