Rozjímání

Vedle mě se povaluje kus chleba, sýr, kuskus a trocha zeleniny, právě jsem doobědvala. Bylo to dobré, ale dala bych si něco teplého. Jako ostatně všechny ostatní dny. Obyčejně si večer něco nachystám, ráno to plácnu na topení, v průběhu dopoledne postupně obracím, abych si to pak lehce vlažné v poledne snědla, čumějíce do monitoru počítače, na cizí blogy nebo na seriály. Už jsem zvažovala, jestli si koupím mikrovlnku a donesu si jí sem, nebo co budu dělat. A ono to vypadá, že se to asi vyřeší samo, protože jsem se včera konečně zeptala, jak to bude s tím prodloužením pracovní smlouvy.

---

Má se to asi tak, že mi dá do konce týdne vědět, ale prý on původně plánoval čtyři měsíce, že na tu dobu má akorát práci. Tak proč mám smlouvu na tři? Asi proto, že jsem se ho zeptala, proč to mám na čtyři. Navrhla jsem mu, že můžeme udělat prodloužení ještě na měsíc. Uvidíme. Jinak se začal hrozně vytáčet, že chudáček furt lítá po stavbách, ani nemá čas kreslit, taky se nedostal k tomu, aby hledal další projekty a bůhvícoještě. A to je moje chyba? To mě rozesmálo (v duchu, na venek jsem se tvářila, jaká je to katastrofa). Přemýšlím, jak by to všechno stihnul a k tomu ještě kreslit, kdybych mu tu dnes a denně naprosto samostatně nepřipravovala všechny výkresy, neprala se s tou předpotopní tiskárnou (dnes celé dopoledne) a nevynášela 3D modýlky, o kterých pořád mluví, že se to bude muset naučit používat. Koneckonců, to není až tak můj problém, žejo :) Že prý by mi nejradši svěřil jednu celou stavbu, abych se o ní starala, a on si od toho oddechl. Což ještě asi sama nezvládnu. Na druhou stranu věděl, koho si bere, zase to není můj problém.

Včera večer jsem odpověděla na šest inzerátů o práci, myslím si, že na jeden až dva by mi mohli odpovědět, jinak zase napíšu Mesijé Barniérovi (nádraží) a poustnu si anons na web. To by v tom byl čert, aby někdo takovou nadějnou a šikovnou nevěstu nechtěl :) Pro máti přidávám, že si nepřeji, aby se jí dělalo špatně či jiné podobné blbosti a přemítání o budoucnosti, co ona tam ta chudinka bude dělat a jak se jí povede sehnat práci. Sehnala jsem jí jednou, najdu si jí i podruhé. Stejně mi tu chybí kolektiv mladších lidí a mikrovlnka :)

V pondělí večer jsme byli v kině. Konečně jsme se dostali na ten Avatar. Bylo to moc pěkné, ale čekala jsem od toho trochu méně válečný film. Musím říct, že to 3D je dost dobrý efekt a že ty světélkující rostliny různě rozeseté po prostoru se mi opravdu líbily. Nejlepší 3D efekt byla ale ovšem reklama na Haribbo úplně na začátku, kdy jsem měla opravdu nutkání ten bonbon letící přímo přede mnou chytit a sníst. Příroda se mi líbila hrozně moc, ale ani trochu se mi nelíbily ty zelené mozky, co jim tam tu planetu skoro celou zničili, jak už se jim povedlo zničit Zemi :( Mám stále více chuť odstěhovat se někam do pralesa, nebo aspoň na samotu u lesa, pořídit si krávy, slepice a prasata, kus pole a na okolní svět se vys...vykašlat. Tak mi to aspoň přijde každé ráno, když šlapu na kole vedle těch smrdících plechovek a dejchám ty sračky, které mě pak zůstávají v plicích a nenechají mě spát. Bílá pokrývka už skoro zmizela, auta začala zase jezdit, jen ké jsou naprosto zledovatělá, tak jsem radši dneska ráno jela nahoře s auty, než dole u řeky. Včera večer jsem chvilkama už vybírala, kam spadnout, aby to moc nebolelo. Kus cesty jsem se po tom ledu jen bruslila a kolo používala jako berličku. Odpoledne totiž začalo svítit sluníčko, takže to večer krásně zmrzlo.

Byla jsem v bance. Asi v půl třetí odpoledne. Šéfík chtěl, abych tam zůstala trochu dýl, tak jsem si šla svoje věci vyřídit předtím. Karta není a bude tak za dva týdny, prý to přeposlání trvá tři týdny. Důvod? Asi se jim porouchala mašina. To jsou ale hodní, co? Vybrala jsem si 100 peněz hotově a i nadále budu platit šeky, to je asi poprvé, co si říkám, že to není až tak špatná věc, ty jejich papírky. Jo a v sobotu si jdu zařídit účet jinde.

Večer máme zase zkoušku, tak už se těším, jak si pěkně zahrajeme a co za dílo vytvoříme. Čas letí a naše první vystoupení je za méně než dva měsíce. Tak mě napadá, je tu mezi vámi čtenáři někdo, kdo by mi chtěl napsat text k písničce? Asi nemám světu co sdělit, protože mě nikdy žádný text ani básnička nenapadají. Mám jí v hlavě už asi tři roky, ještě z dob bývalé kapely, a minule jsem se domlouvala s Rzim, že bych si jí zazpívala já a v češtině. Možná refrén ve francouzštině by nebyl na škodu, ale není nutný. Je to trochu lovesong, ale téma může být jen čistě poetické. Na druhou stranu tomu stejně nikdo nebude rozumět, takže kdyby to bylo o kopání brambor a sázení cibule, tak to vyjde nastejno :)

Jo a na závěr přidávám fotečky ze zasněženého Lyonu, foceno včera a předevčírem.