Víkend plný francouzských klišé

Ale když ta klišé jsou stejně tak milá... Poté, co jsem strávila páteční večer naprosto netradičně, ani jsem nevěděla, že se v Lyonu nachází nějaký squat a celá alternativní scéna (i když jí teda už asi tak rok poctivě objevuju a hledám, kde jen můžu...), se víkend nesl ve znamení francouzských tradicí.

---

V sobotu jsme s fanfárem vyrazili do ulic, tentokráte do Starého Lyonu, a tam jsme hráli pro horu turistů, Američani platili Dolarama, Angláni Librama (pencema škrti); okolo nás se smažily palačinky a popíjelo červené víno... Jo a v centru procházela manifestace.

Po nějaké půlhodině koncertování, které bylo podle mě velmi podařené, nám přišli policajti zavřít kasu s tím, že se sem žene karneval, takže ať přestaneme. A karneval byl vskutku velkolepý. A byl slyšet na dálku, takže co jsme proti nim zmohli my. Přesun na obvyklý spot, kde chodili Francouzi na sobotní nákupy hadrů a dalších nepotřebností. A nejlepší část našich sobotních hraní, hospoda :)

Hrajeme Lvího krále. A ve zpívané sloce je při refrénu takové to Uuuíííííí, tak tam se vyhazujou nástroje. Některé trubky jsou odvážné, ja saxofon teda tolik nevyhazuju :)

V odrazu tuby je vidět i LochNesska se saxofonem.

V neděli dopoledne jsem se vykopala ven a šla na trh, a tam to bylo jedno velké klišé... Fronta před boulangerií asi na 20 minut, lidi s bagetami, kluk s harmonikou, co hrál před květinovým stánkem melodii z Amélie (jsem se musela usmát), ukecaní Francouzi, uřvaní trhovci... Blog z trhu i s lepšíma fotkama určitě v létě vytvořím, ale i tak jsem si v neděli neodpoustila a něco jsem pro Vás nafotila.

No a moje neděle byla tradičně válecí se doma, i když jsem se aspoň dokopala k napsání blogu a trochu úklidu, ale miluju neděle, kdy se jen tak poflakuju doma a nic moc nedělám. Škoda, že je dneska pondělí a víkend je zase daleko. A zejtra vstávám v 5,15, abych stihla vlak v 7 do Paříže. Jedeme na schůzku s panem Architektem, který prý vyhrál Pritzkerovu cenu (něco jako Nobelovka za architekturu), tak doufám, že to nebude moc namyšlený hovado a bude se s ním dát mluvit. Rozhodně o tom něco napíšu, protože takovou událost si nemohu nechat ujít :)

A ještě jsem slibovala tu rubínově červenou...tak tady je. Ale na sluníčku se teda leskne daleko víc!