Vánoce v Praze

Ten čas letí.. No snad si z toho budu ještě něco pamatovat :)Třeba to, že jsem do Prahy letěla z Lyonu přes Paříž, abych ještě stihla firemní vánoční večírek, a jak jsem dávala Markovi, který letěl se mnou, můj nákup, aby mi ho nechal dva dny v lednici a přivezl na letiště. Přiletěla jsem několik dní před Ježíškem, takže jsem měla docela čas ještě dochystat dárečky, napéct cukroví a další věci. Ale obecně byly tyhle Vánoce takové trochu uspané, paradoxně nejvíc věcí jsem podnikla až po novém roce.

---

Před Ježíškem jsem byla hlavně doma, i když jsme s maminkou podnikly honbu na tyrkysový zimní kabát, v první řadě neúspěšnou, ale zato jsme potkaly nááádhernou princeznovskou sukni, co jsem dostala pod stromeček, a taky jsem si zkusila jedny plesové šaty, které jsem ale musela nechat v krámě, protože bych je fakt neměla kam nosit.

Taky jsem pekla cukroví...

A pak jsem ho dovezla celou mísu do práce a obešla jsem celé patro a každému dala ochutnat... A všichni si to moc pochvalovali, tak jsem měla radost, protože ten převoz fakt nebyl jednoduchej! :)

Štědrý večer se, myslím, docela poved. Nevím, kde se vzalo tolik dárků, ani jsme si je nezasloužili.. Naši stále nepochopili, že lítám letadlem, takže jsem dostala kuchyňské náčiní a těžké hrnce (uznávám, že jsem projevila přání ještě jeden takovýto hrnec vlastnit..), které mi pak do Lyonu přivez Marek, protože měl místo v kufru :) Já mu asi takhle teď povezu nějaké knížky, protože on se pomalu začíná stěhovat zpátky z Lyonu do Prahy.

Brácha přemýšlí, jak nazdobit stromeček.

Letos se poved, co? Měli jsme první živý opravdový stromeček, bráchův nápad, tak jen doufám, že přežil přesun z bytu ven na balkon, a že ho ve zdrávu užijeme ještě roky příští!

Když nevíš co, zabrus ve francouzském supermarketu do žrádla, a určitě nějaký důvtipný dáreček pro tatínka najdeš... Ovocné octy s dužinou. Mango, mandarinka a malina..doufám, že dostanu taky ochutnat na salátku.

Před Ježíškem jsem ještě stihla jít s Thrainem do kina na Hobita, a pak začal týden, kdy se naprosto nic nedělo... Všichni seděli doma, nebo byli na horách, a kynuli... S našima jsme si vařili samé laskominy, a pak jsme jeli za máminou rodinou do Rožnova pod Radhoštěm a byly z toho tři fajn dny "jiné" dovolené.

Moc často se s nimi nevídáme, ale bylo to fakt príma. Znovu jsem objevila, že mám i jiné sestřenice, i když až z druhého kolena. A pak jsme se s nimi ještě viděli v Praze na divadelním představení Irči a Péťa prý dorazila i na bráchovu vernisáž, kterou jsem já bohužel nestihla, protože jsem ten den letěla, ale byla jsem se na ní podívat den předem, ještě s jedním kamarádem, a taky jsme bráchovi radili, jak tam má nainstalovat jednu sochu. Tak jsem si aspoň přišla užitečná.

Z Rožnova mám pár milých fotek, hlavně jsme se byli podívat na Pustevnách, kde byl o pár set metrů víc sníh, mlha, a zima. Protože dole v Rožnově to tak vůbec nevypadalo. Taky jsme byli v místním muzeu, pivovaru, dali jsme si francouzskou večeři, poseděli jsme u krbu, nechala jsem si od Irči rozmasírovat záda, byli jsme obdarováni místní keramikou, z hrnečku velmi ráda piju čajík i kafe, protože je to konečně pořádně velký hrnek, a tak dále, co se tak obvykle dělá na rodinných návštěvách.

Kostel ve skanzenu. Zrovna probíhala Vánoční bohoslužba

Odjezd z Rožnova jsme plánovali na docela brzkou hodinu, takže jsme snídali oběd asi v 10 hodin dopoledne, ale než jsme se vypakovali a rozloučili, tak jsme měli co dělat, abychom dovezli Péťu na autobus ve 4. Brácha šel potom dělat na té svojí výstavě a já jsem šla do Crossu na koncert, ale hlavně si popovídat s Turbem, dávným kamarádem z čajdy.

Když už si platím takové hříšné peníze jako "nájem" za tu chatičku ve Vavřeticích, tak jsem se rozhodla, že tam, i přes zimu, pojedu. Domluvila jsem se s kamarádem, který ale nemá řidičák, takže jsem měla cca týden na to, abych se rozjezdila a zvládla tu cestu tam a zpátky sama. Takže jsem nejdřív jela s našima ke strejdovi za Prahu na návštěvu, pak jsem zase byla s Benderem (učitel z autoškoly) v Černošicích na steak, potom, když mě všichni vypekli se Silvestrem, tak jsem jela s našima do Vavřetic strávit tam poslední den v roce. Abych si taky trochu ujasnila tu cestu. A nakonec jsme tam zůstali až do 2. odpoledne, protože jsme se shodli, že když se zatopí v kamnech, tak tam zima není, a taky se nám tam líbilo. Já jsem na Nový rok začala sbírat dříví po pozemku a připravovat zásoby na zátop, naši se šli projít po okolí. Pak jsme si taky pustili několik filmů, zahráli hry a já jsem si hlavně užívala pravou pec a plát na vaření. A taky jsem opět zkoušela chlebík v peci, a tentokrát se povedl o dost lépe (i když ten poslední, co jsem dávala na blog, to už byl majstrštyk, jelikož jsem ho už tolikrát zkoušela a nepovedl se, že se to jednou povést muselo :)).

Podruhé, když jsme jeli s kamarádem, jsme se byli zase projít po okolí my, tak jsme tam zabrousili do lesa, a pochvalovali jsme si tu přírodu. Taky vtipný, že oni mají chatu kousek odtama, takže on tu cestu znal. A taky se chtěl jít podívat na jednu odbočku, co tam prý nikdy nezahnou, protože jezdí na druhou stranu, tak jsem mu udělala radost. No a cesta zpátky byla docela fajn, akorát jsem ho vyhodila v Modřanech a pak jsem jela přes celou Prahu domů, kterýžto zážitek asi jen tak nezapomenu, protože on mě sice nasměroval, ale já jsem docela dlouhou dobu nevěděla, jestli jedu správně, a pak jsem jela přes Nábřeží a podobně, sice už jsem pak věděla, kam jedu, ale už byla tma, koukala jsem okolo sebe a nevěděla, co mám dělat :)) Křest ohněm. Jo, a to jsem ani nepovídala, jak jsem jela předtím na Karlák ho vyzvednout, a nebyla jsem si jistá, kde se z tý magistrály odbočuje do Žitný, takže jsem tam pak blikala v né uplně pravým pruhu a snažila se odbočit, a pak mě nakonec pustil ňákej kluk z autoškoly :-D A jak jsem z toho byla pak vynervovaná, tak jsem málem na parkovišti na přechodu vzala jednoho pána...ale aspoň mi tam nevlez pod kola :-D No jak říkám, tenhle zážitek jen tak nezapomenu ;))

Ještě jsem přes Vánoce stihla dát opravit saxofon, opít se vynikajícím rumem s kamarádem Vaškem (a pak jsem si doma rozbila obě kolena při vylejzání z balkonu a bála se, že mě pan chirurg nebude chtít operovat, protože to mám ještě rozbitý...no taky mi řekl, že kdybych to měla jako to druhý koleno, který bylo ještě do hloubky, tak že by mě poslal domů...), byla jsem dvakrát v divadle (jednou s Markem ve Státní opeře za 50 Korun úplně nahoře v poslední řadě a podruhé podívat se na tu sestřenici) a ještě jsem pořídila nákupy zpět do Lyonu.

A taky jsem si koupila nový klobouk a sehnala modrý kabát, i když jsme s mámou myslely, že je to nemožná úloha. Úplně náhodou jsem zabrousila do Kotvy a koukala se po botách, tak se přede mnou najednou otevřel obchůdek, kde měli prosím pěkně čtyři různé modro-zelené kabáty, takže jsem si tam jeden vybrala :)

Docela vytížené Vánoce, co říkáte? Ale oproti mému stylu byly letos docela poklidné... :)

Jo a ještě fotky: http://reddevillenka.rajce.idnes.cz/Praha_Vanoce_2012/