Přípravy na Ježíška

Tohle ještě není velký dárečkový speciál, protože se mi prozatím nepovedlo nafotit všechny dary, co jsem dostala, ale už tak se jedná o veeelkou přípravu na Vánoce, hlavně co se týče pečení :) Do Prahy se mi tentokrát povedlo přiletět už týden před Vánoci, takže jsem měla spoustu času vidět se s kamarády i napéct asi 10 kilo cukroví a ještě se pořádně vyspat (to se mi taky vymstilo, když jsem se vrátila do práce a měla jsem vstávat asi o 6 hodin dřív, než na co jsem se navykla) a užít si rodičů natolik, aby mi zase na pár měsíců nechyběli :-D

Ninja andělíček. Vzniknul tak, že máma chtěla nejprve udělat oči čokoládou, no a já se to pak snažila napravit cukrovou polevou... :-P

---

Letět v neděli odpoledne má tu výhodu, že se z letiště domů k rodičům dostanu dostatečně včas na to, abych si mohla jít večer zahrát do Crossu. Tyhle Vánoce pro mě byly hodně hrací, brala jsem si s sebou tenor saxík a flétnu a bohatě jsem jich využila. Se Steviem, tim Amíkem - DJem, co jsem v létě potkala v Crossu, jsem byla hrát celkem 5x, kromě toho jsem strávila Silvestra zpíváním a hraním a udělala jsem si Vánoční radost a konečně si vybrala a koupila novou hubičku. Hraje krásně.

Středeční Vánoční besídka dopadla rozhodně lépe, než minulý listopadový sraz, kam místo 12ti lidí přišli dva... Bylo to velmi příjemné posezení a popovídání s kamarády, hlavně kamarádky z gymplu a pak taky pár dalších kamarádů. A jedna kámoška přivedla představit svůj nový objev, takže i po této stránce jsem si užila. Ani si nepamatuju, jak jsem dojela domů. Ještě vím, že kamarád Jirka, co bydlí naproti, šel nějak dřív, a pak jsem ho potkala na Kulaťáku, že šel do KFC na večeři, pak jsme čekali na tramvaj, a pak jsem se ve tři ráno probudila, se zapnutým tabletem, kde dokola hrála pořád jedna písnička :-P Nechápu to, jestli to byla únava, nebo zakouřené prostředí, ale po třech vínech přece nemůžu mít takovýhle okno?? Nějak jsem se z toho vyspala a celý čtvrtek dělala cukroví. Měly jsme to doma s mámou takovou manufakturu, těsta už byla hotová ze včerejška, tak se to muselo rozválet, vykrájet a upéct. Nic jsme nespálily! Máma plnila funkci přidrž-podej-umej, a je fakt, že bez toho bych toho asi tolik nestihla. Jsem ráda, že Vánoce jsou jedno do roka, víckrát bych to asi nezvládla.

Pokaždý, když jedu do Čech, si říkám, že musím někam zajít s jedním dávným kamarádem z čajovny, Cedrikem. Tak tentokrát jsem mu konečně zavolala a vyrazili jsme na čajíček a pak ještě do Crossu, kde nás postupně vyhazovali z různých pater, až jsme to asi ve dvě ráno zabalili a doprovodil mě domů. Večer s ním byl moc příjemný, připomnělo mi to staré časy, jako v listopadu, když jsem se viděla s Turbem. Vůbec se nezměnil, což je super, s některejma lidma už si po šesti letech nevidění se vůbec nemám co říct. My jsme kecali celých 8 hodin a klidně bychom mohli ještě dál, kdyby noc tolik nepokročila. Podruhé se mi už nepovedlo ho vidět, tak se budu těšit na příště :)

V pátek jsem byla docela akční, musela jsem vstát dost brzo, abych stihla zajet do Dejvic vyzvednout tu knížku. Když jsem se vrátila, šla jsem ještě míchat těsto na cukroví, když mi volal Stevie, jestli nejdu na to kafe, že prej má chvilku času a musí na poštu (takhle jsme se potkali minule, já potřebovala jít na poštu). Donesla jsem mu na ochutnávku cukroví (nejvíc mu chutnaly čokoládové lanýže), dali jsme kafe, vystáli jsme frontu na poště, kde si byl vyzvednout vánoční dáreček od maminky (viděla jsem opravdový Americký pas, heč, ale nechtěl mi ho moc půjčit, že to prej není na hraní).

A odtama jsem pak letěla i s mámou na Kampu na zpívání Rybovky. Teda braly jsme to ještě přes Vodičkovu, kde musela něco vyzvednout, tak jsem úspěšně využila čas čekání tím, že jsem zaskočila na jeden bleskový šálek čaje do Školské do prodejny čajů. Zrovna tam obsluhoval kamarád a seděl tam ještě jinej, kterého znám taky z čajovny Pod Stříškou tam u nás, kde jsem strávila svoje dospívání. Máma si mě za chvíli přišla vyzvednout a jelo se ke Karlovu mostu.

Zpívání bylo fajn, byla tam Anička s Tomášem, jejich kamarádi, některé z nich jsem znala, jiné jsem poznala (a pak byli na Silvestru), taky jsem zahlídla naši tělocvikářku z gymplu, která mi dala číslo na matikářku, ať se ozvu, že zajdeme na oběd. No neozvala jsem se, nějak jsem to všechno nezvládla. Ale příště určitě zavolám! :) Jo a tu Rybovku začínám docela umět, možná začnu zvažovat, jestli se to do příště trochu nenaučím, ale na druhou stranu v altovém partu jsou jen asi tři místa, kde je to trochu složitější, jinak pohoda.

Když se zpívá Narodil se Kristus pán, tak si všichni zapálí prskavky a houpou s nimi do rytmu. Shora to vypadá působivě.

Mno a když jsem si doma dala večeři, vyrazila jsem i se saxíkem a flétničkou na Karlák na hraní. Byli tam dva DJové, ten druhý byl Čech a hrál trochu disko, ale pak se to uklidnilo a taky jsem si dobře zahrála. Dvě písničky na flétnu se mi fakt povedly, zvláště jedna, u které jsem se dostala naprosto do tranzu a říkal Stevie, že i lidi u stolů se najednou přestali bavit a koukali na mě. Našla jsem si jednoduché téma a to jsem potom stále rozvíjela a hrála si s tím. A Stevie si zase hrál s efekty, takže to různě dobarvoval, přidával a ubíral echo a reverb... No prostě některé improvizační momenty jsou nejsilnější žážitky, jaké máte. Kdo nezažil, neví, o co přišel! Byl to vynikající večer. Oproti Crossu to byl docela klidný sál, nekuřácký k tomu, lidi netancovali, jenom tam seděli u piva a povídali si, ale kluci říkali, že oproti normálně jich tam bylo daleko víc. Snad díky mě, že neodcházeli, ale zůstali posedět dýl. To potěší :)

Vrátila jsem se až na Ježíška, ale taxikem to naštěstí bylo kousek (já jsem neplatila, zval Stevie, vzhledem k tomu, že bydlí za rohem). No a jakýho jsme měli bohatýho a štědrýho se dozvíte zas někdy jindy, protože já už to dneska balím.