Právě jsem se vrátila ze sboru. Bylo to moc příjemné. Škoda, že ty dvě hodiny uplynou tak rychle a že většinu času věnujeme spíše dešifrování a připomínání not z minula, hlavně ve čtyřech hlasech je to fakt na dlouho, když na to většina doma kašle. Já ne, já si to tu popěvuju s nahrávkami, co jsem našla na youtube a moc mě to baví :)
Mám jednu hroznou zprávu: náš kapelník se chce ostříhat!!! Nechápu to, má tak nádherný hustý tmavý vlasy, dole trošičku zatočený... To mi přece NEMŮŽE udělat!!! Na co bych se tam jinak chodila koukat, krom toho zpívání? :-D No ale abych nemluvila jen o vlasech, na něm je i co POSLOUCHAT - má tak nádherně zbarvenej tenor, že pokaždý, když zpívá, tak se z toho skoro rozplynu :) Asi jsem se zamilovala do skupiny mužských, kterým se říká Muzikant. Stevie (ten Amík) je toho taky důkazem. Hrozně mi imponujou lidi (rozumněj muži), kteří něco umí a taky pro to něco dělají.
Mimo moje momentální nadšení z našeho kapelníka se ještě musím podělit o jednu (dvě) perličky. Hudební, tak se omlouvám, jestli tomu někdo nebude rozumnět. Ale na základce měli snad pár hodin hudebky všichni, ne?
Jedná se o to, že u nás máme noty, kterým říkáme C, D, E, F, G, A, a H.
Francouzi jim říkaj, narozdíl od celého světa, Do, Re, Mi, Fa, Sol, La, a Si.
(No a my zas narozdíl od celého světa máme H místo B a B místo Bb...)
Furt si na to eště nemůžu zvyknout, a to se o to snažím už dlouho. Tak nad tím vždycky nějakou chvíli přemýšlím, než mi dojde, o které notě se zrovna baví. No dejme tomu, že se na to dá zvyknout. Ale stejně je to divný :)
Ale ta druhá perlička (lepší), co mě fakt pobavila je, že my máme noty:
celá, půlová, čtvrťová, osminka, šestnáctka, dvaatřicetinka, atd.
A Francouzi mají:
kulatá, bílá, černá, háček, dvojitý háček, trojitý háček...
(la ronde, la blanche, la noire, la croche, la double-croche, la triple-croche...)
Nebo:
celá pomlka, půlová pomlka, čtvrťová pomlka, systém chápete?
pauza, půl pauza, jeden vzdech, jeden půlvzdech, čtvrt povzdechu... :-D
(la pause, la demi-pause, le soupir, le demi-soupir, le quart de soupir...)
No řekněte, není to vtipný? :)
Jinak moje dešifráž cizích sól na saxík postoupila tak daleko, že se ze mě stal asociál a večery a víkendy trávím doma před kompem a prudím jak sousedy, tak Romana. Sousedka vedle říkala, že se to dobře poslouchá a že jim to nevadí, ani miminku, ale Roman to minule už psychicky nevydržel, to když jsem se začala učit alikvóty, neboli přefuky, a samozřejmě, že mi to ze začátku moc nejde :) Mám radost, jednak se učím stále nové a nové věci, a krom toho si třeba někdy uvědomí, že mě taky sere, že furt kecá nějaký bláboly do tý svý hry... Tohle je VÁLKA! Saxofon je silnější!!! :)
Ale mám z toho hraní fakt radost, protože se mi daří rychleji dešifrovat a taky mi trvá kratší dobu, než se to pak naučím hrát. Sice asi tak v polovičním tempu, ale to přece neva. Nějak se začít musí. Skvělej pocit je, když koukám na ty noty, půl hodiny se snažím odposlouchat rytmus a melodii, a po několika nepovedených pokusech tam najednou ty prsty skáčou samy! A našla jsem i pár písniček pro flétnu, tak se jí snažím občas provětrat, abych jí nezapomněla. Jenom zjišťuju, že nemůžu jít z flétny na saxofon, protože mám pak úplně popletenej prstoklad, protože ty dva nástroje ho mají hodně podobný, ale právě že se jen malinko liší. No a aby se neřeklo, tak občas i vytáhnu kytaru, hlavně abych si vypomohla při zpívání do sboru.
Né, že by mě architektura nebavila, v práci je to teďka docela v pohodě, dostala jsem na starost takový malinký nádraží a teď vymýšlím, jak to zařídit, a ten novej kluk, co sedí naproti mně, je fakt milej. Ale stejně jsem měla jít studovat muziku. Aspoň bych mohla hrát od rána do večera a né až poté, co konečně přijdu z práce! No jasně, asi by mě to brzo přestalo bavit, ale zdát si o tom můžu stejně nechat.
No tak já mizím, ještě si zalezu do postele s posledním dílem Zdivočelé země, kterou jsem teď všech 32 dílů vykoukala během asi čtrnácti dnů a moc se mi ten seriál líbí. Hlavně Dejdar a Schmitzer jsou vynikající, ale mladej Langmajer taky nebyl špatnej, a je jich tam víc. No a doufám, že si hned tak nenajdu něco nového na koukání, protože to hrozně žere čas!
_______
Pod čarou: kdyby někoho zajímalo, co zpíváme se sborem, tak tady:
http://www.youtube.com/watch?v=sBDqXG6KfGY část I a II (Antonio Caldara - Stabat Mater)
http://www.youtube.com/watch?v=Jj8gYpHtNrE (A.I.Labinski - Tobě pějem)
Máme i další, ale ty jsem nenašla na youtube.
A kdyby někoho zajímalo, co za sóla mě naprosto dostalo, tak tady:
http://www.youtube.com/watch?v=araTX2sR7fM (Dizzie Gillespie - Azure Blue)
Písnička od Davea Brubecka, kde hostuje na klavír (paní) Marian McPartland, bohužel netuším jméno, ale ten saxofon je tam vynikající. Znova jsem jí hledala, ale prostě nevím.
United Future Organisation - Nica's Dream - není na youtube :(
http://www.youtube.com/watch?v=muriZoPEOxk&feature=related (Princezna se zlatou hvězdou na čele - Troje krásné šaty, zvláště ty první...)
http://www.youtube.com/watch?v=hV0F1fvviKQ&feature=related (The Tubby Hayes Big Band - In The Night)
No a jistě by se našla i další, ale to zas někdy příště! :)
1 máma máma | E-mail | 31. ledna 2012 v 16:11 | Reagovat
OdpovědětVymazatNoty mě opravdu pobavily, najmě pomlky. Jak jde něco dělat složitě, když to jde jednoduše!
Jsem moc ráda, že Tě hudba baví, hrej a dál uvidíš.
A co se týče Zdivočelé země, mám na ni stejný názor jako na Majora Zemana. Černobílý jednostranný obraz sloužící určité propagandě. Vím, že se mnou nebude většina souhlasit, ale jsem o tom skálopevně přesvědčena. Profesionálně filmařsky jsou Major Zeman a Zdivočelá země dobré, ale ten děj! máma
2 adaluter adaluter | Web | 31. ledna 2012 v 18:11 | Reagovat
Považuju se za běžně inteligentního tvora, ale musím se přiznat, že noty šly vždy kolem mě a dodnes netuším jak to s nimi je.
Nezazpívala bych podle nich nic, i když jsem oběma dětem zpívala od lidovek po folk, samozřejmě nic pro veřejnost, tak akorát pro ty děti, nebo k táboráku.
A hudební nástroje mě minuly, krom kytary a tam jsem si vystačila s akordy, takže zas nic.
Jsem zkrátka naprostý notový analfabet. :-)
3 máma máma | E-mail | 31. ledna 2012 v 21:54 | Reagovat
Musím to ještě jednou komentovat. Nahlas jsem se smála .. vzdech, půlvzdech, atd. ... Moc mi to zlepšilo dnešní mrazivou náladu. Díky, Lenko, máma
4 Nessie Nessie | Web | 1. února 2012 v 20:18 | Reagovat
[1]: Já jsem sice přesně věděla, co o tom seriálu napíšeš, ale stejně s tím nesouhlasím. Propaganda to není, je to prostě ukázání smutné skutečnosti. Dokumenty typu Občan Havel a další přímé výpovědi jsou taky propaganda? Ono tam taky nikde není řečeno, že takhle štvaní byli všichni. Jako Dejdar dopadlo tak 5% lidí, jako ti ostatní možná dalších 15%, 20% byli ti komunističtí snaživci, a zbylých 60% populace se prostě přizpůsobilo a kromě určitých omezení to ani moc víc neprožívali. Takže s tím nesouhlasím, o to víc, že vím, že jsi proti emigrantům vysazená ;)
5 Nessie Nessie | Web | 1. února 2012 v 20:19 | Reagovat
[2]: Není nikde řečeno, že každý muzikant musí umět noty. Ale je fakt, že to s nima jde líp :)
[3]: Tak to mám radost, to tím taky bylo myšleno. Pobavit.