Co se tak poslední dobou děje (minulý týden)

Víkend poté, co odjel brácha, byl velmi naplněný všemožnými aktivitami. V pátek jsme byli v kině na Black Swan, film, na který jsem chtěla jít už od prosince, kdy na něj začali dělat reklamu do kin. A musím říct, že jsem rozhodně nebyla zklamaná. Je to tak trochu psychologické drama a je tam spousta baletu a skvělé hudby od Čajkovského. Rozhodně doporučuji.

---

V sobotu jsem se byla projet na kole na trh, jako skoro každý týden. A když už máme ten nový lis na ovoce, tak jsem nakoupila asi 3 kila pomerančů, grepů a mandarinek. Džusy jsme si z toho dělali víc jak týden. Mňam.

Odpoledne jsem se konečně odhodlala vyrazit na zkoušku s kapelou brzo a chtěla jsem si vyzkoušet nové hubičky na saxofon a konečně si nějakou koupit. Neboť ten můj kus plastu hraje fakt příšerně. Bilance je tedy taková: první obchod, kam už jsem se chystala fakt dlouho, minule jsem tam přijela chvíli před zavíračkou, se zrovna ten víkend přestěhoval. A to někam do háje až na Perrache (prostě daleko). Druhý, kde už jsem jednou byla, měl zavřeno. Další jsem v okolí nenašla. Nevím, kdy zase budu mít dost času se někam vydat, protože to chce aspoň hodinu a půl času a přes týden zavírají v šest nebo v sedm, takže bych z práce musela odejít ve čtyři nebo i dřív. A na Part Dieu bohužel žádný obchod se saxofony nemají, abych si to mohla vyřídit v poledne.

Aspoň jsem se byla definitivně dohodnout na ztrojnásobení hodnoty mého kola aneb vozíčku na saxofony. Protože na zádech to přeci jen váží moc a je to únavné. Takhle přijedu na místo, odepnu vozík od kola a ani nemusím nic vyndávat, protože přijedu s taškou na rudlíku až na místo. Akorát problém je, že to bude fakt drahé, jelikož se jedná o saxofony a né o pytel brambor. Takže to musí být pneumatiky s foukací duší a né plastová kolečka, aby mě pak víc peněz nestály ty opravy nástrojů, jak jsou ty cesty všude "krásně" opravené... Měla bych ho mít tento nebo příští týden, tak doufám, že už brzo bude jaro, aby se mi s tím taky chtělo jezdit na kole.

V neděli potom jsme měli interní klubový volejbalový turnaj. Příjemně jsem si zahrála a protáhla si tělo. Skončili jsme předposlední ze sedmi, ale taky jsme byly dvě holky a dva průměrně dobří kluci. Ale to nevadí, užila jsem si i tak fajn den. Roman se na mě přijel podívat a byl horší, než trenér, s jeho poznámkama. Je fakt, že mě to pak na konci donutilo se trochu víc hejbat ;) A taky jsem se skamarádila se dvěma kluky, kteří ten turnaj pořádali, jeden z nich byl taky v našem týmu. Takže jsem se o pauze nabídla, jestli nechce pomoct mazat bagety na svačinu, čímž jsem si vysloužila neomezený přístup za bar a taky možnost si s někým povídat.

A večer jsme byli pozvaní k sousedům na apéro. Přinesli jsme na ochutnávku dvě piva, světlé a tmavé, tak jsme udělali degustaci obou i řezaného (ohodnoceno jako nejlepší). Pak jsme to srovnali s Heinekenem a pro mě to bylo jak bramborová voda. Oni zase nachystali pěkné jednohubky a zeleninu a taky pečené pochutinky, k tomu moc dobré bílé víno. Dobře jsme si s nimi popovídali a na závěr, když se řeč stočila na objednávání jídla a sushi, tak jsme je pozvali na tento pátek k nám na večeři, že je budeme nejprve vyrábět a poté degustovat u nás doma. už se těším, protože poslední dobou na to začínám mít chuť. Teď jen, abychom stihli uklidit ten nepořádek, co si tu poslední dobou pěstujeme :)