Krtkův paradox

Žít ve městě, kde je všude hromadná doprava, ale paradoxně se tam všichni vozí v autech, a tudíž jste nuceni dýchat ty výpary,

NEBO

žít na venkově, kde žádná veřejná doprava není, a proto jste nuceni jezdit všude autem, a tudíž jste těmi, co dýchají relativně čistý vzduch, ale také těmi, co ten vzduch kazí ve městech.

A teď babo raď!

Chudák krteček!

---

Tak jsem se v minulém komentáři spletla, myslela jsem, že jim tam strkal brambory. A ony jsou to buřty. Nicméně je to vynikající nápad! Och, jak byl Miller vnímavý!

Kundera na to má svojí teorii:

"Je naprosto nutné, abys cvičil. Noční běh je jediná věc, která tě může odvést od tvých erotických fantazií."

"Nejsem vyzbrojen jako ty," řekl jsem s narážkou na jeho řemení. "Víš dobře, že bez pořádné výstroje se do takového podniku nelze pustit."

"Buď klidný. Výstroj není tak důležitá. Také jsem nejdřív běhal bez ní. Toto," sáhl si na prsa, "je rafinovanost, k níž jsem došel až po mnoha letech, a nevedla mě k ní ani tak praktická potřeba, jako spíš jakási ryze estetická a skoro neužitečná touha po dokonalosti. Zatím můžeš mít nůž klidně v kapse. Důležité je jen, abys dodržoval toto pravidlo: u prvního auta pravou přední, u druhého levou přední, u třetího pravou zadní, u čtvrtého..."

"...levou zadní..."

"Omyl!" smál se Avenarius jako zlý učitel, který se raduje ze špatné odpovědi žáka: "U čtvrtého všechny čtyři!"

Chvíli jsme se smáli a Avenarius pokračoval: "Vím, že jsi v poslední době posedlý matematikou, musíš proto ocenit tuto geometrickou pravidelnost. Trvám na ní jako na bezpodmíneč-

ném pravidlu, které má dvojí význam: jednak uvede na falešnou stopu policii, která bude vidět ve zvláštním rozvržení propíchnutých pneumatik nějaký smysl, poselství, kód, a bude se ho marně snažit dešifrovat; ale hlavně dodržování tohoto geometrického vzorce vnese do naší destruktivní akce princip matematické krásy, která nás radikálně odliší od vandalů, kteří poškrá-bou auto hřebíkem a vyserou se na střechu. Vypracoval jsem svou metodu do všech podrobností před mnoha lety v Německu, kdy jsem ještě věřil v možnost organizovaného odporu proti Diabolu. Navštěvoval jsem spolek ekologů. To jsou ti, co vidí hlavní zlo Diabola v tom, že ničí přírodu. Proč ne, i tak se dá Diabolum pochopit. Sympatizoval jsem s nimi. Vypracoval jsem plán na zřízení komand, která by v noci propichovala pneumatiky. Kdyby se byl plán uskutečnil, ručím ti za to, že by auta přestala existovat. Pět komand po třech mužích by během měsíce učinilo používání aut v městě střední velikosti nemožným! Přednášel jsem jim svůj návrh se všemi podrobnostmi, mohli se ode mne všichni učit, jak se dělá perfektní podvratná akce, účinná a zároveň neodhalitelná policií. Ale ti blbci mě považovali za provokatéra! Pískali a hrozili mi pěstmi! O čtrnáct dnů později vyjeli na svých velikých motocyklech a ve svých malých autech na protestní manifestaci kamsi do lesů, kde se měla stavět atomová elektrárna. Zničili spoustu stromů a smrdělo to tam po nich ještě čtyři měsíce. Tehdy jsem pochopil, že se stali už dávno součástí Diabola, a byl to můj poslední pokus snažit se změnit svět. Dnes už používám starých revolučních praktik jen k vlastnímu, zcela egoistickému potěšení. Běžet nočními ulicemi a propichovat pneumatiky je báječná radost pro duši a výborný trénink pro tělo. Ještě jednou ti to důrazně do-poručuju. Budeš lépe spát."