23 března 2010

Že by obrat k lepšímu?

Rozhodla jsem se, že budu zahradnicí. Teda pokud nebudu architektkou, záleží na tom, kdo mi dřív dá práci :) Napsala jsem motivační dopis do Parku a taky jsem odpověděla na jeden inzerát na údržbu zahrady a druhý na hřbitov. Osobně bych docela ten hřbitov, je tam klid :) Ani bych nevěřila, že už to je víc jak měsíc od první návštěvy na pracáku, a že moje pochybovačné "ale tou dobou už bych chtěla fakticky pracovat" bude naprosto nenaplněné, takže zítra mi začíná ten skvělý kurz o tom, jak mám hledat práci. No těším se, co mám říct, žejo.

Baby opuncie
"Baby" opuncie z mojí malé zahrádky


Začalo jaro. Už i podle kalendáře. A venku se to konečně taky rozhodlo, že na konci března už by mohlo být venku 15° a né -5. Včera jsme se byli na chvíli projít do parku, takže mám zdokumentovanou svojí poločervenou palici. Mě osobně se to líbí, i když s výhradami, příště to třebas vyjde ještě líp.

Indiánský přívěšek ještě není hotový, je s tím pěkná piplačka, ale líbí se to i Romanovi, takže je co říct. Kdybych to chtěla prodávat, tak za 60 Euro minimálně, vzhledem k době výroby :) A zapoměla jsem si koupit průhledný lak na nehty, takže to ještě chvíli potrvá.

Dneska jsem se konečně vykopala trochu z bytu a šla si užít toho super jarního počasí do supermarketu na nákup a pak jsem si k mytí nádobí otevřela okno, abych z toho taky něco měla. Už vím, co chci k narozeninám: myčku na nádobí!!! Ještě by to chtělo vyluxovat a umýt podlahy, ale máti mi včera poslala jeden barák na pěkné obrázky, takže teď zkouším textury dřeva, trávy a střechy a snažím se dojít ke kýženému cíli. K večeru jdu na dvě hodinky zkoušet s Jimmym, tak mi to aspoň trochu změní myšlenky. A už bych fakt chtěla být zdravá, mám chuť jít na brusle, na kolo, proběhnout se... Chjo.

Jinak nevím, co se stalo, ale zejtra mám jedno rande u jakéhosi architekta a ráno mi volali z nějaké náborové agentury, že mě našli na webu jako hledatele práce a že jakýsi strejda hledá děvečku pro všechno, tak jestli mu mají předat můj životopis. Jinak je to vlastně strašně jednoduché: jsem odpověděla na inzerát, on odpověděl na odpověď, já jsem odpověděla, že jo, on odpověděl, ať zavolám, tak jsem zavolala a on byl strašně překvapenej, že volám tak rychle (přisel mejl, zvedla sem telefon a zavolala) :)

A teď ty červené fotky:
Rozevlátá
Na bobku
Zezadu
























Se sedmikráskami

Jarní pozdrav z procházky aneb rozkvetlá třešeň
Rozkvetlé třešně

A taky malý pozdrav z mé "zahrádky": naklíčená cherry rajčátka
Naklíčená rajčátka

Letím na zkoušku s Jimmym! Už na mě dole čeká :)

1 komentář:

  1. 1 Bender Bender | 23. března 2010 v 17:40 | Reagovat
    Zahradnice je supr, taky jsem kdysi dělal asi rok nebo dva v zahradnický firmě. Když je hezký počasí, fajn práce.
    Vlasy jsou jedlý :))))

    3 Lenka Lenka | Web | 23. března 2010 v 19:35 | Reagovat
    Máš pěknej blog! :) A máš pěkný vlasy!!! :)))) Fakt se mi to moc líbí ta barvička!
    A být zahradnicí Ti rozhodně půjde - soudím dle rajčátek :)

    4 máma máma | E-mail | 24. března 2010 v 11:21 | Reagovat
    Tak nejdříve k té červené barvě, myslím, že po všech pokusech, které jsem s Tebou za ta léta absolvovala, je to ta kýžená červená a kýžený cíl. Takže gratuluji. Já bych u sebe takový bláznivý styl neaplikovala, ani kdyby mi bylo o 40 let míň, neuměla bych to "nosit", ale líbí se mi to.
    Co se týče kytiček, Tvoje teta byla zahradní architektka, chtělo by to ale další studium, u nás 3 roky v Lednici po dokončení normální architektury, pokud ji neděláš od začátku v Lednici. Nejsem si ale jistá, že chceš ještě studovat, i když dálkově.
    Doufám, že práci brzo najdeš a že nesběhneš. V Tvém případě by to byla škoda, Ty na to máš hlavu a schopnosti být dobrá architektka. Nejsi ten bláznivý umělec, jako mnoho architektů. Vize jsou sice hezké, ale z vizionářů se uplatní málo a hodně často jsou nereálné, zatímco reálnou architekturu, co má hlavu a patu dovede málokdo. Měla jsem k ruce více mladých a začínajících a většinou to bylo stálé vedení za ručičku. Tebe ale není za ručičku třeba příliš vést, nějak trefíš v podstatě hned to pravé a to neříkám, že jsi moje dcera, ale abych Ti dala víru, že se to brzo obrátí a že vydržíš, byť kratší praxe jinde by nezaškodila. Takže držím palce, slečno kolegyně. máma

    5 agent 007 máma agent 007 máma | E-mail | 24. března 2010 v 11:27 | Reagovat
    Jo a ještě něco, proč bys měla být architektka. Nejsi buchta. Jednáš. To je pro architekta možná důležitější než vlastní profese, nebýt buchta. To ale ostatně platí i v jiných profesích, u některých se ale může být buchtovatější a u některých ne a některých absolutně ne. To je dnes vše. Musím jít makat. agent 007 máma

    6 Nessie Nessie | Web | 24. března 2010 v 14:03 | Reagovat
    [4]: Moc to prožíváš :) Ale jinak díky. Malá praxe zahradničení takhle z jara, při tomhle krásném počasí, mě opravdu láká. Uvidíme, jak dopadne pohovor dneska odpoledne.

    7 Nessie Nessie | Web | 24. března 2010 v 14:27 | Reagovat
    [1]: [3]: A jak se hledá taková práce? Jinak díky za pochvalu vlásků, konečně se ta červená povedla. Jen škoda, že se tak rychle vymejvá, děsím se té růžové fáze :)

    8 Bender Bender | 25. března 2010 v 22:08 | Reagovat
    Růžová bude fuj, červená je supr :D
    Taková práce se hledá tim způsobem, že máš kámoše, vyučenýho zahradníka, co má svojí vlastní firmu.... ;)

    9 Nessie Nessie | Web | 26. března 2010 v 11:59 | Reagovat
    [8]: Hmm...a když nemáš?
    Červená je super, ale zatím nevím, do jaké barvy se to bude vymejvat... První umytí s tím prozatím moc nezacloumalo, ale uvidíme, co dál.

    10 Monika Monika | Web | 28. března 2010 v 10:00 | Reagovat
    Ty vlasy jsou úžasný, ale něco tomu chybí - ofinka....ta by ti moc slušela...
    Zahradničení na hřbitově, docela zajímavý nápad :)

    11 Nessie Nessie | Web | 28. března 2010 v 15:53 | Reagovat
    [10]: Čoveče nevím, na ofinku se nějak necítím. Ale už jsem si říkala, že se mi ty dva závěsy, co pořád cpu za uši, moc nelíbí... Zkusím nad tím zauvažovat. Problém je, že když to zkrátím, tak pokud mi to slušet nebude, počkám si tak dva roky, než to doroste zpátky do normální délky :)

    12 Monika Monika | Web | 30. března 2010 v 21:50 | Reagovat
    já taky odporovala, a to vubec nemam tak dlouhe vlasy jako ty, a do ofiny se mi nechtělo, a nakonec si ji nechala střihnout, aa teďka všeci furt jak mi to sluší že jsem jiná :-D blá blá blá....zkus, za pokud dáš maximálně dva roky :-D

    13 Nessie Nessie | Web | 30. března 2010 v 22:21 | Reagovat
    [12]: Budu nad tím přemýšlet :) Je fakt, že takhle odmítám nosit rozpuštěný vlasy, protože mě to furt překáží.

    14 Monika Monika | Web | 2. dubna 2010 v 7:36 | Reagovat
    o důvod víc

    OdpovědětVymazat