Pracovní aktuality

Jsem looser. Nebo jsem se to aspoň dozvěděla na tom slavném posezení od pracáku, které se jmenuje Cible emploi neboli Cíl/terč práce. Že prej jestli jsem poslala JENOM 50 spontánních kandidatur různejm firmám a z toho jsem dostala jednu jedinou odpověď NE, tak to neznamená, že to je neužitečný a že to rozhodně má smysl zkoušet i nadále. Sakra, proč mi jen říkali učitelé ze školy, že všechny tyhle mejly mažou aniž by je otevírali? ...

---

Si to tam všichni představujou jak Hurvínek válku. Že je strašně jednoduché pracovat pro město, radnici či jakýsi spolek, který se jmenuje Velký Lyon. Tak jsem jen tak cvičně koukla na stránky a požadavky na uchazeče a na konkurz jsou slušně řečeno šílené! Tak se jich příští týden zeptám, jak si jako představují, komu že to mám napsat a na co se ho zeptat. Každá stránka, která se týká nějakého náboru lidí na tyhle pozice čítá větičku, že všechna místa jsou rozdělována podle konkurzu. Dle mého mínění tohle dostatečně říká, že nemá smysl otravovat sebe i je nějakým dotazem. Co si o tom myslíte?

Jinak odpolední pohovor byl moc příjemný, docela změna jednou mluvit s omladinou. Může mu být tak 35 let, dělá hlavně rodinné domky a přestavby bytů a hledá něco podobného, jako jsem dělala u Žána Lyka. Taky jsem mu řekla, že mi prozatím nevadí, když nebudu brát tolik peněz, jako opravdový architekt. Že se prej rozhodne do příštího pátku. Nicméně cesta tam byla sympatická, bylo krásně teplo, ve vzduchu jaro a já tam vyrazila na kole. Kopec jsem překonala s použitím lanovky a celkem to trvalo asi půl hodiny, což je pohoda.

Kromě toho jsem objevila pár nových inzerátů a na některé mi i odpověděli, takže uvidíme, co bude dál. Zatím posílám svůj skvělý životopis na všechny strany.

Včerejší zkouška s kapelou byla skvěle nabitá energií, sice nás bylo trochu méně, řekněme, že první půl hodinu jsme byli jen tři, jako na začátku, s Brunem a Rzim, ale pak přišel nový houslista a nakonec i Julien, takže jsme měli aspoň bicí. Naše (moje a Jimmyho) skepse k houslím byla jednoznačná, ale opravdu mě to překvapilo, že to může jít dohromady. Kluk má za sebou prý 16 let v hudebce (nebo konzervatoř?), takže sluch má, což mě těší, aspoň tam takhle nejsem sama :) Uvidíme, jak to skloubit se saxofony, takže jsem ho pozvala na některou další zkoušku dechové sekce. Jinak jsme v úterý s Jimmym k jedné písničce vymysleli super aranže a taky moje extra sólo, které navazuje rovnou na další část písničky, pěkně to takhle odsejpá.

Jinak nám taky odešla lednice. Aby toho nebylo málo, no... Včera dopoledne jsem teda odnesla k sousedce všechno, co bylo v mrazáku, aby to nějak přežilo, takže teď peču kuře na rozmarýnu (z vlastních zdrojů, heč) a zítra budou ryby. Večer to Roman zase nějak opravil, takže teď funguje, ale otázkou je, na jak dlouho, takže si asi příští týden stejně koupíme novou. On teď včera a dneska pracuje i přes poledne a dostane za to až 250 Euro prémií, což se docela hodí - na tu novou lednici :) Jo a taky mu odešel pracovní počítač, ale to naštěstí nemusíme platit my, dostane od práce nový. Ale máme štěstí, co?

Dneska prší, ale jinak už je venku opravdu krásně, takže to zvedá morálku. Večer se pojedeme podívat na jakýsi veletrh, co se jmenuje Foire de Lyon a byli jsme tam už loni. Bude tam asi úplně všechno, škoda jen, že nemáme penízky, nějaké kloudné oblečení by se mi hodilo. A taky boty, zjistila jsem, že nemám žádné jarní k sukýnce. Strašné.

No nic, tak já jdu otočit kuře, vysát a čučet na MASH, zatímco budu dodělávat ten skvělý indiánský přívěšek. Přeji hezký víkend. Nás čeká svatba! :)