22 září 2009

Prázdniny finišují

Svoje pravděpodobně poslední prázdiny si hodlám vážně užít, takže podnikám spoustu věcí a snažím se moc nenudit doma u počítače. To je taky důvod, proč se mi ani nechce psát blog, no mě se vlastně psát nechce vůbec. Ale tak zase, abych o sobě dala po čase vědět, tak něco vyplodit můžu.


Mezi hlavní akce bych zařadila například nedělní Cyklojízdu po Praze, která byla fakt super. Zúčastnila jsem se podobné akce poprvé, ale jsem fakt ráda. O co se jedná... Na dvě hodiny jsou uzavřené ulice, kterými právě projíždí peloton kol. Hlavně magistrála, nebo tak. A je to paráda, když v ulicích není ani auto, jen spousty a spousty kol. Startovalo se z Náměstí Míru a jelo se Žitnou směrem na Smíchov, po Strakonické k Barrandovu a přes most (no tam jsem měla fakt radost, protože jsme dobře naštvali hooodně řidičů, když museli čekat tak dvacet minut, než přejedeme). Potom přes vodu a po nábřeží zpátky, nahoru na Pankrác, přes Nuselák a zpátky na Mírák. U toho Nuselského mostu bylo vidět, že je nás fakt strašně moc, protože když první kola vjížděla do zatáčky za mostem, tak zezadu ještě jezdila pořád další a další a zajímalo by mě, kolik nás vlastně bylo. Tipla bych klidně 10 tisíc.

Doprovodný program na Míráku a několika přilehlých ulicích byl taky super, jen škoda, že bylo magistrátem uděleno povolení jen do pěti hodin, takže z toho vlastně žádný den bez aut nebyl. Ale i tak to byl příjemný zážitek. Mišmaš muziky, nějakých stánků a třebas taky nově vyráběné kola-skládačky nebo kolo na elektřinu s asistovaným šlapáním, které jede samo a má to dost výkon. Odpoledne jsem tam strávila s Alešem z čajdy, což bylo fajn, protože jsem ho dlouho neviděla. Jo taky tam třeba bylo skupinové bubnování, které jsme si dost užili, vedl to takový příjemný chlápek a byla u toho dobrá atmosféra.

K večeru na náměstí dorazil Thrain, koupili jsme si litr burčáku a sedli si čelem ke kostelu, poslouchali muziku a přemýšleli, co podnikneme potom. Nakonec jsme vyrazili do jedné hospůdky ve Vršovicích, kde se mu povedlo za měsíc a půl od otevření získat status štamgasta. Měli tam docela fajn zahrádku, takovej dvoreček, a kluka, co zrovna griloval, tak jsme si dali Pepu na grilu. A s grilovanou cuketou, mňam! Domů jsem se vypravila asi v 11 na kole, teda jen na Vyšehrad na metro, protože ta cesta je docela na prd takhle centrem a v noci.

Jinak jsem taky minulý čtvrtek úspěšně složila zkoušky v autoškole, takže jsem dostala papír, abych si mohla o ten řidičák požádat. Testy na 50 z 50ti, jízdy jsme měli asi pět minut, panu komisaři* stačilo jednou objet blok, byla tam nějaká ta přednost zprava, křižovatka s upřednostněním některého směru a nájezd na velkou silnici s tramvajema uprostřed. Otázky z techniky jsem dostala docela jednoduchý, resp. ty, které jsem uměla, takže mě to stálo "jen" sedm stovek jako poplatek magistrátu. Opravné zkoušky stojí 450 autoškole a 700 magistrátu... Zloději. A za podání žádosti budu muset taky zaplatit ještě padesát. Jo a ještě kilo za 4 fotky... Kde na to vzít a nekrást? Deset litrů stojí jen samotnej kurz...

Ještě dřívější akce byla kafárna s dávnými kamarády ještě z dob Red Dragona, kde chyběl jen ET. Přišel hlavně Raistlin a Pája (viz voda a vinobraní) nestíhal. Raistlin to je totiž taková velmi svérázná osobnost a nejdůležitější, co musíme při rozhovoru s ním provést je, že se nesmíme snažit mu rozumět a pochopit ho :) To se stalo osudným Pájovi, který mezi nás přišel poprvé. Jinak přišla Anička s Tomem, Jiřík, Thrain a Raistlin se svou Pájou. Pohledem na prsteníček obou dvou jsme zjistili, že už se stihli vzít, tak jsme jim vynadali, že nás nepozvali! Večer to byl fakt super, byla jsem ráda, že se nám to nakonec povedlo uspořádat a hlavně, že to mělo přesně takovou úroveň, jakou jsem očekávala. Jen mi druhý den nebylo zrovna nejlépe, no...

Nejnovější akce, kterou mám za sebou, je sraz Lyoňanů na Parukářce, na který bych ale nejradši zapomněla, protože ještě teď je mi špatně a ten znovu zvrtnutý kotník mě taky ještě nějakou dobu bude bolet. Ale co, kromě toho, že si závěr večera přes slzičky moc nepamatuju, tak to bylo fajn vidět pár lidí, na které mám vzpomínky z Lyonu.

Jo taky mi konečně přišel opravený notes, mám krásnou velkou obrazovku s rozlišením 1680*1050 namísto původních 1440*900, opravený kloub, vyčistili mi větrák a přeflashovali bios. Takže mi přestala fungovat půlka ovladačů a taky mikrofon. Tak jsem jim to poslala zpátky a oni mi to poslali taky zpátky, že si mám přeinstalovat Wokna. Haha, tak uvidíme :)

No a když už jsme u dobrých zpráv... Konečně jsem se dovolala tomu architektovi do práce. Měli se mi samozřejmě ozvat oni, ale co si člověk neudělá sám... Takže, poprvý mi řekl, že jo, že dobrý, ať pošlu oficiální žádost a že to předá personálnímu. Když jsem se dovolala tomu, tak ten mi řekl jedině, že "kolik", hmmm, příjemné žádání o práci. Tak jsem řekla 1500 čistého, minimálně 1200. Pak jsem za týden zase zavolala panu architektovi, že mi to ten druhej nebere, a ten mi řekl, že to v zásadě probíhá pozitivně, že se mnou počítají, ale že ještě neví, od kdy přesně a co budu dělat za práci a krom toho čekají na jakési pojistné. No takže velká radost se nekoná, ale naděje umírá poslední, držme tedy palce!

Teď mám ještě dva celé dny v Praze, zítra budu vyběhávat a nakupovat a tak, taky musím podat žádost o ten řidičák, zaplatit opravené ságo nebo sehnat Romanovi učebnici češtiny ;) Věřím, že bude mít mooooc radost ze mě :-P A v pátek už zase jedu, teď řešíme byt, vypadá to, že nám to vyjde vcelku rychle. Včera jsem koukala na nějaké inzeráty, Roman tam zavolal a nějaká paní mu dala číslo na jinou paní a byt, který se ještě nedostal do nabídky realitky. Včera večer ho hned jel okouknout, dneska dopoledne zavolal do realitky a hned ho zarezervoval. Teď stahuju video, co tam udělal, abych ho konečně viděla. Lokalita je super a podle popisu to taky bude dobrý. No a jestli to všechno půjde dobře, tak si ho v sobotu, až přijedu, pojedeme prohlídnout a zajdeme rovnou do agentury a bude. Teda až na konci října, ale stejně, bude byt :)

---------------------------------------------------
* Dneska večer se mi ozval pan instruktor** z autoškoly, že si našel na netu můj blog a opravil mi, že ne instruktor (to byl překlep), ani inspektor, ale že komisař. Přidávám výpis z ICQ...

[23:16] Bender: ahoj, jsi Nessie z Lyonu....co uz tolik nepije? :-)
[23:36] LochNess: kdo tam?
[23:37] Bender: tak jo, promin ze Ti tykam, ale pote, co jsem procet tech XY mesicu, co jsi popsala v blogu, mam pocit, ze se trochu zname :-D
[23:37] Bender: no, a jinak jsme spolu trosku jezdili v autoskole :-)
[23:38] LochNess: oh?
[23:38] Bender: jen jsem chtel poprat ke slozeni ridicaku na prvni pokus :-)
ackoliv jsem o tom nepochyboval
...
[23:42] Bender: to byla ciste velka klika na komisare (jo, bacha - neplest s instruktorem....to by byl ten komisar deklasovanej)...
...
[23:59] LochNess: jdu opravit toho instruktora, error, mel to bejt inspektor
[23:59] Bender: komisar, ignorantko, uz sem to psal :-))))))))))))))))))))
[00:00] LochNess: boha, a to je to tak dulezity?
[00:01] Bender: to je jako by si na policii udelala z komisare inspektora.... bohajeho, dyt takhle odpstupnovany to maj i zabozrouti...komisar je hodnostne vic nez inspektor.... :-D
[00:02] Bender: instruktor v autoskole je ten kdo na tebe rve pri cvivnejch jizdach...pripadne te i mlati, kdyz to nejde jinak.....
a komisar je ten frajirek, co prijde jen na zkousku....
kapisto? :-D

------------------------------------------
**
[00:32] Bender: ty vado...pan instruktor.........pripadam si starej.... :-))))))))))))))))))

1 komentář:

  1. 1 máma máma | E-mail | 30. září 2009 v 16:22 | Reagovat
    rozhovor s panem instruktorem nebo komisařem(mám v tom zmatek) se mi v každém případě líbí, má ještě jako starší člověk smysl pro humor, ten mi už dávno vyšuměl (pokud jsem ho vůbec někdy měla), jinak pana instruktora, respektive komisaře zdravím (pokud tyto řádky bude číst), Lenčina máma

    2 máma máma | E-mail | 30. září 2009 v 16:23 | Reagovat
    jo a Lenko, pokud tu příští rok budeš a já na to ještě budu fyzicky mít, tak na ty kola pojedu s Tebou, moc se mi Tvoje líčení líbilo, máma

    3 Bender Bender | 2. října 2009 v 0:32 | Reagovat
    Děkuji, pozdrav potěšil, zdravím také :) Myslím, že se ještě někdy při pročítání Le Figaro LochNess "potkáme" :)

    OdpovědětVymazat