Tak fajn, dnešním večerem už mám v Lyonu 4 ctitele (o kterých vím).
Začínám si zvykat... vlasy mi pomalu ale jistě zase blonďatěj, takže mě na ulici jen tak zastavujou chlapi, aby mi řekli, že jsem charmant. No jo, krásky v východu, ty tady prej letěj. Povětšinou se to snažím ignorovat, hlavně po příhodě s jedním mladíkem na hlavním náměstí před Operou... Zastavil se se mnou na kus řeči a po pěti minutách se jal mě ocucávat, tak jsem na něj začala klít česky, ale doteď si vyčítám, že jsem mu nevrazila pořádnou facku...!
Každopádně mě to už stačilo a nutí mě to k větší ostražitosti, francouzi jsou zkrátka prasata :) Už tim, jak se furt oblíbávaj a pusinkujou, když se někde potkají! V pátek jsem odcházela z party asi 15 minut, a než jsem se se všemi opusinkovala, měla jsem pocit, že umřu. A krom toho se tu chlapi moc často neholí, takže škrábou, o to je to pak větší zážitek! :)
No ale vraťme se ke ctitelům...
Ještě jsem nepsala o Paulovi. To je můj malý amoreux, neboli zamilovaný. Je to spolužák ze školy, je ve čtvrťáku a jsme spolu ve skupině na projet. Už jsme spolu prodělali mejlovací rozhovory, taky několik pokeců ve škole, a když jsem mu posledně oznámila, že fakt nejsem interessée, tak to málem chudák neunes. Je mi ho líto, no, je to můj malej francais amoreux, žejo :)
A další tři chlapi se vynořili dnes večer, respektive jsem prozřela, že jejich zájem o mě asi nebude čistě jen přes hudbu. Krom toho mám pocit, že hraju čím dál tím hůř. Chci s tím něco dělat, ale nějak mi to nejde... chjo :(
Jeden z nich je docela sympatickej francouz-alžířan s typickým francouzským baretem, ságem a africkými vlasy. Na tom to bylo poznat už posledně, ale povedlo se mi to zahrát do autu. Dneska na mě zpříma spustil, že je interessé (povšimni rozdílu, já jsem interessée kdežto on je insteressé :)
Další je taky vcelku sympatickej, kytarista, jen mi přijde trochu přestárlej a trochu obtloustlej a jisto jistě má doma manželku a asi tak dvě děti, tak doufám, že zůstane jen u těch obdivů.
No a ten třetí je afričan z Angoly, kterej mě teda jako že vážne netáhne, možná eště tak kvůli muzice...
HAHAHA!
Taky bych ráda ještě napsala o dnešním podvečeru, než jsem odešla hrát, fakt to ve mě zanechalo velký dojem. Přišel Marian (to je ten českej kámoš, co tu bydlí - jestli jsem to nepsala dostkrát). No jo, ale JAK přišel:
Chystala jsem se zrovna, že už vyrazím hrát, tak jsem ještě skočila za Younessem se ho zeptat, jestli fakt nechce jít, celou dobu našeho "rozhovoru" čumel do kompu, tak jsem mu vynadala, že takhle se s nim bavit nebudu a odešla jsem. Čekala jsem, že teda přijde a trochu se se mnou bude bavit...
Tak jo, za 10 minut někdo klepe na dveře. 'A helemese, už přilez...:)'
Ťuk ťuk...
"oui?"
"čau" ...no dobrý, to bych ještě zvládala, on Youness už český čau taky umí
No jo, jenže ono to pak na mě začalo mluvit česky a vůbec to nevypadalo jako můj spolubydla!
Tak zvednu hlavu a v úleku jsem si lehla na zem a vylila si čaj :)
Přišel Marian, tak jsme asi dvě hodiny kecali, dali půl flašky vína a šla jsem hrát.
A o zbytku jsem už psala, jen jsem snad dostatečně nezdůraznila, že to považuju za jeden velkej shit, co jsem dneska večer hrála (snad s výjimkou jedný písničky)!
Každopádně mě to už stačilo a nutí mě to k větší ostražitosti, francouzi jsou zkrátka prasata :) Už tim, jak se furt oblíbávaj a pusinkujou, když se někde potkají! V pátek jsem odcházela z party asi 15 minut, a než jsem se se všemi opusinkovala, měla jsem pocit, že umřu. A krom toho se tu chlapi moc často neholí, takže škrábou, o to je to pak větší zážitek! :)
No ale vraťme se ke ctitelům...
Ještě jsem nepsala o Paulovi. To je můj malý amoreux, neboli zamilovaný. Je to spolužák ze školy, je ve čtvrťáku a jsme spolu ve skupině na projet. Už jsme spolu prodělali mejlovací rozhovory, taky několik pokeců ve škole, a když jsem mu posledně oznámila, že fakt nejsem interessée, tak to málem chudák neunes. Je mi ho líto, no, je to můj malej francais amoreux, žejo :)
A další tři chlapi se vynořili dnes večer, respektive jsem prozřela, že jejich zájem o mě asi nebude čistě jen přes hudbu. Krom toho mám pocit, že hraju čím dál tím hůř. Chci s tím něco dělat, ale nějak mi to nejde... chjo :(
Jeden z nich je docela sympatickej francouz-alžířan s typickým francouzským baretem, ságem a africkými vlasy. Na tom to bylo poznat už posledně, ale povedlo se mi to zahrát do autu. Dneska na mě zpříma spustil, že je interessé (povšimni rozdílu, já jsem interessée kdežto on je insteressé :)
Další je taky vcelku sympatickej, kytarista, jen mi přijde trochu přestárlej a trochu obtloustlej a jisto jistě má doma manželku a asi tak dvě děti, tak doufám, že zůstane jen u těch obdivů.
No a ten třetí je afričan z Angoly, kterej mě teda jako že vážne netáhne, možná eště tak kvůli muzice...
HAHAHA!
Taky bych ráda ještě napsala o dnešním podvečeru, než jsem odešla hrát, fakt to ve mě zanechalo velký dojem. Přišel Marian (to je ten českej kámoš, co tu bydlí - jestli jsem to nepsala dostkrát). No jo, ale JAK přišel:
Chystala jsem se zrovna, že už vyrazím hrát, tak jsem ještě skočila za Younessem se ho zeptat, jestli fakt nechce jít, celou dobu našeho "rozhovoru" čumel do kompu, tak jsem mu vynadala, že takhle se s nim bavit nebudu a odešla jsem. Čekala jsem, že teda přijde a trochu se se mnou bude bavit...
Tak jo, za 10 minut někdo klepe na dveře. 'A helemese, už přilez...:)'
Ťuk ťuk...
"oui?"
"čau" ...no dobrý, to bych ještě zvládala, on Youness už český čau taky umí
No jo, jenže ono to pak na mě začalo mluvit česky a vůbec to nevypadalo jako můj spolubydla!
Tak zvednu hlavu a v úleku jsem si lehla na zem a vylila si čaj :)
Přišel Marian, tak jsme asi dvě hodiny kecali, dali půl flašky vína a šla jsem hrát.
A o zbytku jsem už psala, jen jsem snad dostatečně nezdůraznila, že to považuju za jeden velkej shit, co jsem dneska večer hrála (snad s výjimkou jedný písničky)!
No jo, ale co je na týhle příhodě tak neuvěřitelnýho je, že jsem měla deja vu - respektive jsem čekala, že se tohle stane včera večer!!! Psala jsem mu smsku, jestli se nechce stavit, že bych si ráda pokecala.
Mno nic, tak dobrou, asi bych měla jít spát, je docela pozdě!
Žádné komentáře:
Okomentovat