Tak co je novýho... Vrátilo se nám léto, ale jen na dva dni, dneska už zase prší a je šedivo, i když je stále ještě teplo. Jinak já stále pilně muzicíruju, chodím na jamm sessions a hledám si aktivity. V pátek jsem byla na prvním jammu v 6ème continent, baru, co mám za rohem. Sešla se tam příjemná parta hudebníků a když nás o půlnoci vyhodili, tak jsme šli produkovat ještě tady ke mně a hráli jsme do čtyř do rána. Bylo to super.
Krom toho s fanfárem je to taky dobrý, trochu si přijdu, jak kdybych se vrátila zpátky do školy, tak je to takovej příjemnej pocit, trávit čas s lidma, který mají úplně jiný starosti, jak vy. Za chvíli sem přijde jedna holka, abychom dopsaly písničku, co jsme začaly rozepisovat pro jednotlivý party minulý týden.
Včera jsem byla na oslavě narozenin u Pavla, toho Čecha, co jsem potkala v autobuse a jehož přítulka Claire umí česky. Bylo tam spousta Čechů a Slováků a bylo to supr moct si zase normálně popovídat. Jenom jsem dneska trochu společensky unavená, ani nevím, v kolik jsem dorazila domů. A šiknul by se mi ještě jeden den volna zítra.. No nic :)
Včera odpoledne jsme se byli projít se Zamírem na ooobrovský trh "vide-grenier" nedaleko odsud. Princip je ten, že si zaplatíte stánek a pak tam prodáváte všechno, čeho se doma chcete zbavit a je vám líto to vyhodit. Za dvě Eura jsem si koupila roztomilou poličku do kuchyně, samo-domo vyrobenou. Jsou tam šuflíky, polička na kořenky a tři tyčky na roličku alobalu, fólie a ubrousků. Tak až se někdy dokopu k tomu, abych vyvrtala do zdi dvě díry (vrtání se stalo mým koníčkem, vidíte?), tak sem hodím fotku. Krom toho jsem objevila další šperky za pakatel a Zamír si koupil perský koberec :) Nevím, jestli jsem psala o tom minulém trhu, který byl asi před měsícem, kde jsem byla shodou okolností taky se Zamírem a sehnala jsem tam nádherné stříbrné šperky, hubičky k vysavači, tři designové šampusky a konvičku z čínského rýžového porcelánu. Ještě stále jsem si je od Zamíra nevyzvedla, minule jsem se bála, že bych je rozbila, jelikož jsem neměla batoh.
Nevím, o čem ještě tak psát... takové střípky. Třeba že minulý týden jsme byli s prací na stavbě a byli jsme se podívat, jak pokračuje stavba metra, tak jsme viděli mramory, co dávají dole ve stanici na zdi a tak. A taky jsem viděla, jak pokračujou práce. Už týden řeším,l kudma povedeme husí krky pro elektriku, abysme nezapomněli na nic. Tak se mi o tom začíná zdát. Jo a jak je svět malej, tak architekt toho metra se mnou chodí na sbor :)
Přeji vám pěkný týden a jdu se ještě válet na kanape a užívat si nedělního odpoledne.
1 máma máma | E-mail | 7. října 2012 v 18:46 | Reagovat
OdpovědětVymazatVšechny střípky mě potěšily. Těším se na foto poličky. a zasmála jsem se tomu, jak je svět malý, máma
2 máma máma | E-mail | 7. října 2012 v 22:22 | Reagovat
Když jsem si přečetla ještě jednou Tvůj dnešní příspěšvek, tak mám jenom takový malý pichlavý dotaz: "Co na to Vaše jammování sousedi? Nechtějí Tě už vystěhovat?" máma
3 Nessie Nessie | 8. října 2012 v 17:33 | Reagovat
[2]: Vzhledem k tomu, že soused shora začal asi před dvěma týdny v pět ráno hrát na bicí, tak si myslím, že trochu kytary a zpěvu je fakt nevinný :-P
4 máma máma | E-mail | 9. října 2012 v 13:03 | Reagovat
Nekomentavala bych už tenhle článek, ale Tvoje odpověď mě hlasitě rozesmála. Kytara, zpěv, ba i saxík jsou proti tomu zcela tiché nástroje. Pamatuji si, že bicí nástroje měly i v hudebce zvláštní domeček, aby nerušily ostatní nástroje. Hezký spánek přeje máma
5 Lenka Lenka | Web | 5. listopadu 2012 v 16:53 | Reagovat
Novinky nemusí být zásadní, hlavně, když jsou takhle mile laděny... ;)