Z žáby princeznou

Nevím, nechápu a skoro tomu nerozumím. Z Marion (to je ta moje šéfová) se přes víkend stala naprosto jiná osoba. Je na všechny milá, směje se, povídá si, má dobrou náladu i přes množství práce, které na nás navalili... Nevím, možná pochopila, že nejsem zas až tak úplně neschopná a nepoužitelná a začala mi důvěřovat a svěřovat mi důležitou práci. Asi je ráda, že se na mě mohla spolehnout včera, když jsme tam seděly před neuvěřitelně pomalejma počítačema do tří do rána a připravovaly prezentaci, která se dneska tiskne a zejtra jí povezu do Lozanne odevzdat komisi, aby si to aspoň prohlídli.

Moje skicka náměstí před nádražím, na kterou se pořád chodili všichni dívat a chválili non-stop a nejvíc se divili mému tabletu a jak rychle mi to s tím jde :)

---

Ale už jsme měli dobrý ohlas od jakési paní, která s tím městečkem má cosi společného a která řekla, že je nadšená a že se pokusí nás tam protlačit :) Dneska jsem odcházela v osm, protože na zítra ještě musím připravit druhé nádraží kousek od Lyonu, kam prodlužují linku metra a vytvářejí velké přestupní centrum na všechny prostředky dopravy.

Práce tedy máme až nad hlavu, ale zatím se to dá zvládat. Sice už mi trochu blbne mozek a ani pořádně nevím, co dělám, ale zase je to aspoň fajn práce. A dneska jsme si za odměnu udělaly s holkama v poledne piknik na sluníčku a příjemně si pokecaly. Jo a včera večer nás tam zůstalo víc, samý baby, tak jsme si v devět objednaly sushi a daly si příjemnou večeři. Zajímavé, že mě v té druhé práci považovali za naprosto nevyhovující kolektivu, a tady jsem do něj skvěle zapadla a mají mě za příjemnou slečnu. Tím líp.

V sobotu jeden kolega organizuje pěší výlet v okolí jeho bydliště a pak večer opejkačku, tak tam jedeme s Romanem oba a já už se moc těším, že uvidím ty lidi taky v jiné situaci.

Právě jsem se vrátila z parku z bruslí. Byla jsem si trochu protáhnout po tom včerejším a dnešním sezení před kompem, a taky si užít tepla. No tepla, to je slabý slovo, tohle je vedro. Naprosto neskutečný úmorný vedro, který nekončí ani se západem slunce a nedá se v tom nic jinýho, než se někde plácnout k vodě. Což možná zejtra odpoledne udělám, i když nevím, jestli se mi bude samotný chtít.

No, a krom toho, že jsem teda furt v práci, tak se taky snažím užívat si i toho ostatního, takže v sobotu jsme byli slavit dvojité narozky u Romanovy mámy a v neděli jsme měli s ostatníma Čechama v parku piknik a bylo to taky moc skvělý. Tak sobota byla srandovní, seděli jsme na zahradě pod plachtou, umírali vedrem a do toho jsme pili spousty koktejlů a pojídali samé výborné jednohubky a podobné chuťovky, které připravila Audrey, Romanova sestra. Odpoledne jsme jeli do Villefranche koupit mamince dárek, to znamená ten nejnovější ajFoun. Teda nevím, jestli by se mi chtělo dát 200 euro na ruku a 55 měsíčně po dobu dvou let... Ten můj mě stál 9 a umí skoro to samý. Začínáme se konečně kamarádit, přišla jsem na to, jak ho zvládnout :)

A nedělní piknik? Super! Byli tam Petra s Karlem, Soňa přišla s malou Sofinkou a Marta (byla v tý mexický restauraci) s mužem, který mluví víc anglicky jak francouzsky, a dvěma malými kluky. Po vynikajícím papání jsme se rozhodli, už bez Marty a jejího muže, kteří jeli domů uložit malé do postele, že si půjčíme šlapadla a půjdeme na jezero. No bylo to krásný, foukal tam větřík, voda chladila... až se Soňa rozhodla, že tam vleze a pak se tam i se Sofií cákala aspoň deset minut. My ostatní jsme tak odvážní nebyli, ale užili jsme si to taky.

No a jinak... Roman zase zlobí, sedí celý dny u počítače a skoro si mě nevšímá. Ale poté, co jsem mu v pondělí večer udělala menší scénu (respektive jsem s ním odmítala mluvit), tak mi v úterý večer připravil příjemný piknik se šampáněm a spoustou zeleniny. Původně jsme měli jít do parku, ale nevěděli jsme, jestli nebude pršet, takže jsme se tam nakonec šli jen na chvíli projít, a pak jsme se koukli na filmík. Docela fajn večer. A dneska už zase sedí u hry, dokonce mi volal, jestli mi nebude vadit, že bude dneska večer hrát...  že Arnaud to má dovolený od Orianne :-P

No a teď ještě pár fotek z mojí pondělní procházky po parku.

Moje milované opuncie

Ibišek 4x v detailu...taky bych chtěla, aby mi takhle vykvetl... (mít nějakej, žejo)

Socha jak z Velikonočních ostrovů :)

A ještě více domorodých soch, které jsou naprosto vynikající!

Květinové vzory

A na závěr ještě jednou kaktusy... zdají se vám trochu divné? No aby ne, jsou taky z betonu. A "rostou" všude okolo naší a dvou vedlejších budov, kde pracuju. 70tý léta byla fakt úlet!

... a to už bude opravdu vše :)