Štědrý den se letos nesl v neskutečně pohodovém duchu, v porovnání s dlouhodobým průměrem. Bratr jako vždycky odmítal dát na stromeček cokoliv barevného, což mu schvaluji, protože letos jsme měli opravdu vkusný stromek (krom těch blikajících svíčiček, co si zase prosadila máti, naštěstí nespecifikovala, že to musí být ty barevný...), ale z počátku to vypadalo, že tam vlastně žádný ozdoby nedá a byl fakt na zabití! To ostatně i den předtím a dny potom, ale co se dá dělat...je to jednou můj bratr :)
Skoro jsem nemohla popadnout dechu, když jsme za jeden den stihli vyrobit vše cukroví (no ne že by ho bylo tak moc, docela hodně poslala babička), uvařit slavnostní večeři, donutit bratra nazdobit stromek a začít večeři v historických SEDM TŘICET! Kupodivu jsme nezapomněli žádné příbory či přílohy ke štědrovečerní večeři, takže se to odehrálo úplně v pohodě, ani jsme nemuseli jíst polévku kávovou lžičkou, jako kdysi (protože od stolu se nesmí vstávat a my jsme zapomněli nachystat lžíce). Večeře byla fakt moc dobrá, hlavně když jsme nemuseli rybí polévku a místo ní měli hrachovou a ke kapru bramborovou kaši místo salátu, který s bráchou oba taky nejíme. Naši si pochutnali na tradiční večeři, no a my na té vyžádané.
Na dárky jsem se těšila nejvíc, ale hlavně na to, jak se bude líbit to, co jsem já přivezla z Francie. Oblečení se líbilo všem a to moc a bratr dostal tříkilovou kýtu sušené šunky a řekl, že takovej dárek ještě nedostal. Krom toho máma dostala papírovou verzi tohoto žvástu, který dnes čítá přes 160 stránek A5... Bych neřekla, že toho naťukám do toho kompu tolik! :) Já jsem dostala například dvoje ponožky, žádné pyžamo a tablet. První jsem nechtěla, to druhý jo a to třetí jsem si musela sama objednat ;) Jo a mám taky nový sluchátka, je to super mít zase s čím chodit po ulici a jezdit na bajku. No, nebylo to tak zlý, a navíc už jsme velcí a na Ježíška nevěříme, žejo.
Na půlnoc jsem se jela podívat na Pštrosák do Svatého Antonínka na Půlnoční s tím, že tam potkám Turba, ale nakonec nepřišel, tak jsem si aspoň zazpívala koledy a jela zase domů.
Z následujících dnů si toho moc nepamatuju, protože se skoro nic nedělo, jen jsem sem-tam šla někam ven a jinak seděla u kompu, jako každej jinej den, a kreslila kostely. Například jsem jela k
Edovi, to je takovej pán přes osmdesátku "opravit" počítač, protože měl vypnutý zvuk
. Šla jsem se aspoň projít do Stromovky a záviděla bruslařům bruslení ve Stromovce na zamrzlým rybníku, asi si na příští rok brusle koupím, protože mě štve, že je nemám. No co jinak, třebas jsem byla hrát v Crossu a Bourama byl pro jednou nahoře na pódiu a byl to super pocit. Navíc jsem si bezvadně zahrála, pokud jsem zrovna nedělala hrozně falešný chyby. Potkala jsem tam tlupu Francouzů a dva z nich jsou ze Saint-Etienne, což je město tak 50km od Lyonu. Mám jejich fr. číslo, tak to pak zkusím, až se vrátím.
Jo, s našima jsme byli v Café Louvre a hráli kulečník a z bratra se vyklubal dobrej kavárenskej povaleč. Taky jsme byli v divadle, ale bylo to docela slabý...málem jsem tam usnula, tak jsem do sebe o pauze nasoukala kolu a pak už to šlo. Ale shodli jsme se s bratrem, že už na komedie ani moc chodit nechceme. Že by to zas chtělo nějakou klasiku. Potom mě ještě vytáhl Thrain do Lízátka, ale musím říct, že mě tam asi zase nějakou dobu nikdo neuvidí, kouř se tam dal krájet. Sranda byla, že jsme do toho pajzlu dorazili tři a všichni slavnostně oblečení, což bylo krapet vyčuhující vzhledem k ostatním, kteří byli v černých mikinách a tak.
V neděli jsem vyrazila trochu po Praze s Jirkou volejbalákem, protože jsme se rok neviděli. V pondělí jsem oběhala všechny možný doktory, například zubaře, tak teď nemám kousat předními zuby, je to na prd ukusovat chleba stoličkama :-D Jo a taky mám nový vlasy, ale obávám se, že se to dost rychle vymyje. Večer jsem zaskočila jako snad pokaždý, když přijedu, na koncert Earl Gray. Vašek zase poskakoval po pódiu jako čertík z krabičky:-D Hrály tři kapelky, muzika byla fajn, zvuk taky a jako bonus byla tombola. Vyhrála jsem Peprmintový bonbony, který mi někdo načal a skoro snědl. C'est la vie...
Silvestra jsem strávila s Thrainem u jeho kámošky a jejího přítele. Hráli jsme Mariáš, jedli úžasný papů a pili skvělý víno a po půlnoci jsme začali s hudební produkcí a vyzkoušela jsem si klarinet a spát jsme šli asi v šest ráno. Druhej den jsme se povalovali tak asi do čtyř, načež jsme s Thrainem ještě šli na procházku na Vyšehrad, dali jedno pifko na spravení chuti, cestou jsem viděla Novoroční ohňostroj a doma mě čekala super večere, po který jsem odpadla nadobro, protože jsem se děsně přežrala. Jinak prostě skoro nic nedělám, tak akorát práci do školy...bleh! Za dva dny jedu, nějak to hrozně uteklo letos ty Vánoce.
Žádné komentáře:
Okomentovat