pondělí 17.9.
Do autobusu jsem nastoupila v pondělí 17.9. v 16,00 hodin. Cesta byla v zásadě nezáživná, pustili nám Crimsons Rivers, takovou blbost ve francouzštině. Lidí jelo málo, takže jsem měla pro sebe dvousedadlo, docela jsem se i vyspala.
úterý 18.9.
No nicméně, když mě v cca sedm hodin vyhodili v Lyonu na nádraží Perrache, už to taková sranda nebyla. (dneska, když tím nádražím jdu, už tam nejsem tolik ztracená, ale ten první pocit si fakt pamatuju) Počkala jsem do osmi, abych mohla hodit krosnu do úschovny, koupila jsem si mapu, lístky na socku a vyrazila jsem do CROUSu (kde jsem strávila následující dva týdny) hledat bydlení. Hlavně tam měli net zadáčo, jinak mi tam s ničím nepomohli. Úplně na začátku, než jsem začala mluvit francouzsky aspoň trochu, tak jsem tam naštěstí našla kluka, kterej uměl trochu anglicky, ale moc mi to stejně nepomohlo.
No, dopoledne se mi povedlo si koupit francouzský mobilní číslo (vychytala jsem mimořádnou akci, že mě koupě simkarty nestála 30 Euro jako ostatní!), začala jsem se učit psát na klávesnici AZERTY -
porod! (frantíci jsou naprosto nemezinárodní a například ve wordu nemají ctrl + B jako Bold, ale G jako geant! či jak se to píše) a celý odpoledne jsem se snažila psát smsky, maily a volat (to mi z toho šlo vážně nejmíň, nerozumněla jsem ani hovno...) a nakonec jsem sehnala dočasný ubytování u jednoho kluka v paneláku. Bydlela jsem tam ještě s jedním Němcem, kterej hlavně uměl anglicky - super zážitek po dni plném žabožroutštiny! Jo, bylo to fajn moct někam přijít, složit tam věci a vyspat se. Jela jsem tam totiž s chřipkou, kterou jsem dostala těsně před odjezdem po noci strávené v CROSSu na rozlučce s Bouramou a saxíkem (shledala jsem se s ním až za celých šest týdnů!).
Večer mi zavolali naši a byla to docela pohoda po tom celým dni mluvit zase jednou česky!
Vypila jsem hektolitr čaje - pueru - a spala 12 hodin, druhej den jsem se cítila o 500 procent líp... a taky dát si sprchu byla super věc :)
středa 19.9.
Z mejlů:
"Tak ja jdu zase hledat...este ze jsem aspon nasla, kde muzu na net zadaco...klidne celej den. Jo a taky si zvykam na tu jejich zasranou klavesnici!
Na icq se nedostanu, pres flash to nejde spustit, pres javu to vyzaduje instalaci, ktera je na tech kompech zakazana.
Vcera tu chcilo silene, dneska sviti slunicko...
Jo, a notebook si necham privyst z Cech, tuhle DEMENTNI klavesnici NECHCI!!!!
"
Vcera tu chcilo silene, dneska sviti slunicko...
Jo, a notebook si necham privyst z Cech, tuhle DEMENTNI klavesnici NECHCI!!!!
To s tim notebookem...já jsem sem totiž jela bez kompu, s tím, že si ho koupím tady..ach, to byla osudová chyba...ale kdo má ksakru vědět, že budou mít tak debilní rozložení klávesnice?
čtvrtek 20.9.
"Potrebovala jsem se poradne vyspat, uz jsem skoro zdrava a prestavam bejt takhle unavena...
Kevin nas vyhodi v utery rano a Nicolas ma skolu v uplne jiny prdeli nez ja, takze spolu asi bydlet nebudeme
Nicmene zejtra spolu nekam pujdeme sehnat aspon docasny bydleni a pak se snad neco rozjede i s mejma spoluzakama! Chudak musi dneska do Nemecka poslat esej o 25 000 znacich, aby nemusel opakovat jeden predmet.... Kdyz jsem odchazela, mel 17 tis
Asi bude muset hodne radkovat..nejlepe kazde slovo
)
Kevin chce za to bydlení 10 E za den, coz je jako 300E za mesic, takze naprosto v norme, co bych platila jinde. Zejtra spolu budeme hledat neco dalsiho docasnyho...bohuzel byt spolu se nam nehodi, protoze mame kazdy skolu uplne jinde. Tak se mejte a at se dari... A co pocasi, Tady je krasny babi leto, prijemne sviti slunicko, je modra obloha a docela i teplo. Je tu mozna kapet tepleji nez u nas, ale nepozoruji velky rozdily."
Kevin nas vyhodi v utery rano a Nicolas ma skolu v uplne jiny prdeli nez ja, takze spolu asi bydlet nebudeme
Kevin chce za to bydlení 10 E za den, coz je jako 300E za mesic, takze naprosto v norme, co bych platila jinde. Zejtra spolu budeme hledat neco dalsiho docasnyho...bohuzel byt spolu se nam nehodi, protoze mame kazdy skolu uplne jinde. Tak se mejte a at se dari... A co pocasi, Tady je krasny babi leto, prijemne sviti slunicko, je modra obloha a docela i teplo. Je tu mozna kapet tepleji nez u nas, ale nepozoruji velky rozdily."
No, tak to bylo mylné zjištění, je tu tak o pět až deset stupňů víc, krásně teplíčko...no teď už je vážně kosa, ale v Čechách je prej ještě hůř, takže... :-D
Jo taky jsem první tejden skoro nejedla, protože mi jednak bylo ještě blbě, jak jsem byla nemocná, dvak jsem měla nervy v hajzlu, takže na jídlo fakt nějak nebylo pomyšlení.... No ono mi to zas tak moc neuškodilo a dohnala jsem to následující týdny :-D
"Kdy prijedete? Ja teda sice furt jako ze nemam kde bydlet, ale snad najdu partu lidi, se kterejma neco najdeme. Inzeraty jsou, jen to chce nekoho, kdo je schopnej s tema Zabozroutama mluvit :-P
Uz telefonuju en français, zatim jenom s cizincema :)"
Uz telefonuju en français, zatim jenom s cizincema :)"
"Zmenila jsem taktiku, misto toho, ze hledam bydleni jsem napsala, ze bydleni nabizim - a az potom, ze hledam par lidi, se kterymi si najdeme byt!
A najednou mi vsichni pisou a ja mam pristup k lidem, ktery taky nemaj kde bydlet."
Díky této taktice jsem sice nenašla nic, ale poznala jsem spoustu nových lidí!
pátek 21.9.
"Ahoj! Myslim, ze se mi z ty pos... franiny rozskoci hlava... Ted jsme 4 a hledame byt, dva z nich si plynne povidaj francouzsky a ja uz z toho nak nemuzu. Byli jsme se podivat na jeden byt, ale je to dost drahy, tak hledame dal... Ja chci domuuuuu!"
"Cau drzticko.
Me uz to tu sere, chci domu...a nebo aspon konecne najit nejaky misto, kde budu bydlet, abych nemusela cely dny litat vsude mozne a hledat...! No ale aspon jsem nasla tri lidi, se kterejma ted hledame bydleni a dva z nich dokonce umi francouzsky (a svete div se, i anglicky!!!), coz znamena, ze jsem docela v klidu co se tyce zarizovani - ja hledam inzeraty a oni volaj
Hele tak cuz, uzivej si to tam u me a pamatuj si, ze BYDLET NEKDE je to nejlepsi, co Te muze potkat!!!
Pac kdyz nemas kde bydlet, je to pekne v PRDELI!
Sestricka"
Me uz to tu sere, chci domu...a nebo aspon konecne najit nejaky misto, kde budu bydlet, abych nemusela cely dny litat vsude mozne a hledat...! No ale aspon jsem nasla tri lidi, se kterejma ted hledame bydleni a dva z nich dokonce umi francouzsky (a svete div se, i anglicky!!!), coz znamena, ze jsem docela v klidu co se tyce zarizovani - ja hledam inzeraty a oni volaj
Hele tak cuz, uzivej si to tam u me a pamatuj si, ze BYDLET NEKDE je to nejlepsi, co Te muze potkat!!!
Sestricka"
No, tak takhle vypadal můj příjezd do Lyonu. Po městě jsem se za ty čtyři dny skoro nepodívala, protože jsem furt seděla na netu a večer šla domů, dala si večeři a šla spát, jak jsem byla unavená a ještě krapet nemocná.
V pátek večer se mi na inzerát ohledně bydlení ozval jeden černoušek pravděpodobně z Mauriciu, takže následující asi dva týdny jsem strávila hledáním s ním. Jmenuje se Cris. Pak mi ještě zavolala Veera, holka z Finska se svým přítelem ze Španělska, Camillem. Večer jsme se všichni sešli na Opeře
V pátek večer se mi na inzerát ohledně bydlení ozval jeden černoušek pravděpodobně z Mauriciu, takže následující asi dva týdny jsem strávila hledáním s ním. Jmenuje se Cris. Pak mi ještě zavolala Veera, holka z Finska se svým přítelem ze Španělska, Camillem. Večer jsme se všichni sešli na Opeře
- od té doby nejčastější místo srazů. S Crisem jsme si ještě předtím udělali večeři, povídali jsme si (anglicky! proto mi byl tak sympatickej...a taky proto jsme si rozumněli :-D). No takže večer jsme byli někde pařit. První setkání s kluby ve Francii bylo vážně odpudivé. Od té doby mě do klubu dostali ještě asi 4x a zařekla jsem se, že dokud nenajdu nějakou normální hospodu, tak budu radši kalit doma. Ono se tady taky hodně kalí doma a pak se o půlnoci vyrazí do baru. Jinak to totiž ani nejde. Pokud tam člověk nejde už předpřipravenej, tak pomineme-li, že je to tu šíííleně drahý (velký pivo...teda oni tomu říkaj pivo, bierre blonde, opravdu blonďaté pivo...!, tak se tam člověk nemůže ani hnout, nedostane se pomalu k baru, o místu na sezení ani nemluvim... Taky maj profesi vyhazovače a ten se někdy rozhodne a lidi pustí nebo nepustí. Je úplně normální stát a čekat na vstup do klubu třeba hodinu na ulici... A pak, když se tam člověk konečně dostane, chce se mu hned zpátky ven - a pryč!
Ale tahle první hospoda byla fajn, potkala jsem totiž Nicolase, jak jel na sraz na to samý místo, tam byla banda jeho spolužáků - Erasmáků - takže jsem po dlouhý době měla pocit, že jsem někde s lidma. Po tejdnu samotky to bylo super. Skončili jsme někdy k ránu a domů jsem šla pěšky. Tady moc noční doprava nefunguje. Od října tu jezdí ve čtvrtek, pátek a v sobotu tři linky autobusu na západ, severovýchod a jihovýchod města, v 1, 2, 3 a 4. Nic moc, co je člověk zvyklej v Praze, že mu domů jezdí asi 5 autobusů co půl hodiny plus jedna tramvaj... :-D
Taky kritériem při hledání bytu bylo, aby to bylo blízko do centra, tzn abych v noci nemusela chodit moc daleko pěšky. Ale stejně je to malinký město, proti Praze. Jako že hustotu obyvatelstva má obrovskou, takže je tu mnohem víc lidí, mnohem víc aut, ale všude se dá dojít pěšky. A když ne pěšky, tak si člověk půjčí VeloV (francouzsky kolo je velo, poznámka překladatele :) a dojede tam na kole. To tady maj dost chytrej systém, je tu fakt hodně stanic, kde stojí kola, zařídíš si kartičku a pak si zadarmíko půjčuješ kolo, a někde jinde ho vrátíš. Ono to teda zadarmíko je jen na půl hodiny, ale i tak - jak jsem řekla, je to malý - dojedeš, kam potřebuješ. A když to nestačí, dá se vrátit a půjčit znova.
O víkendu jsme s Crisem chodili po agenturách a taky po Lyonu, takže jsem konečně trochu viděla, kde to vlastně jsem. Taky mi ukázal pár pěkných míst, šli jsme do hospody na pivo či víno... Víkend byl dobře odpočinkový.
Žádné komentáře:
Okomentovat