Že je tu moc moc lidí a moc moc aut už jsem psala. No a doprava... Tak všude jsou tu jednosměrky. I ty velký pětiproudý silnice jsou jednosměrky. Jako chodce či cyklisty se mě to dotýkalo jen v ohledu toho, že jsem musela vysledovat, odkud vlastně jezdí auta, odkud hrozí potenciální nebezpečí, že mě přejedou.
Jo a taky se tu přechází kdykoliv a kdekoliv, jen si musíš dát pozor, jestli něco nejede.
Po čase jsem si zapamatovala určitý silnice, kterým jdou směrem, a taky jsem se naučila poznávat jednosměrky podle zaparkovaných aut, podle šipek či umístění semaforů. Sranda...
No...a pak přijeli naši, a najednou po mě chtěli, abych je někam navedla. A já jako neřidič jsem samozřejmě netušila, kde se kudy dá jezdit, kde ne... Obvykle autobusy jezdí v protisměru, takže tady jsem fakt pohořela.
Naši se jeli podívat na naši školu do Vaulx-en-Velin a jeli tam hodinu a půl, protože je to vždycky těsně před cílem hodilo někam jinam. Já osobně s tím už mám taky zkušenost, ve středu jsme jeli z tý školy do IKEI...tak po hodině a půl jsme dojeli k nám domů vzali podrobnou mapu, a po celkově dvou a půl hodinách se dokodrcali do Bronu do IKEA. Tam jsme byli asi hodinu a půl a cestou zpátky mě naši měli hodit do školy, měla jsem totiž celej den hnít v atelieru a tvořit náš projet... No, takže cestou zpět jsme se ztratili cca po 10ti minutách a nepomohlo ani, že jsme měli super mapu. Po dvou hodinách jsme najednou na dálnici objevili ceduli Vaulx-en-Velin, takže jsem dorazila do školy v šest. Zkonzultovala jsem svůj projet....teda spíš jsem si nechala vysvětlit, že jsem úplnej idiot, a jeli jsme dom. Bratr byl celej den v Musée des Beaux-Arts studovat sochy a obrazy, a pak prej strávil odpoledne se sousedama, páč neměl klíče ;)
Domů jsme jeli, i s mapou, asi 50 minut, protože jsme dvakrát minuli odbočku do centra :-D
Včera jsme byli na vejletě a při návratu, když už jsme byli na tom našem správným nábřeží, domů to bylo asi 5 minut, ...jsme zapomněli podjet most a hodilo nás to na druhej břeh. To by ještě nebylo tak zlý, ale cesta měla jen jeden jedinej směr..a to do tunelu. Takže když jsme po deseti minutách vyjeli z tunelu, byli jsme někde úúúúplně jinde. Tam jsem se ještě trošku orientovala, akorát jsme napoprvý jeli opačným směrem :-D Po cca 10 minutách, kdy jsme se stále neblížili do centra, jsme to otočili a pak jeli po nábřeží až domů téměř bez zaváhání (jen jsem furt myslela, že ten náš správnej most je mnohem blíž). Pak ještě naši absolvovali obvyklou proceduru jezdění kolem bloků a hledání parkovacího místa, a byli jsme doma :-D
No a pak tu ještě taky máme dopravu hromadnou městskou.
Mají na to takové spešl kartičky TCL - jako tramvajenka. Jinak jsou tu taky lístky. V každém dopravním prostředku je takové udělátko, kde si máš valider votre carte técely. Když to neuděláš, tak je nejspíš jedno, že máš zaplaceno, protože Velký Bratr nemůže sledovat, kam se pohybuješ.
Ale buďme rádi, že tato udělátka máme v dopravních prostředcích, protože v Grenoblu se cvakaj lístky na zastávce - dobíhání tramvaje tam neexistuje :-P
Jinak jsou tu tři normální trasy metra, jedna z nich dokonce jezdí bez řidiče, takže je to pěkný scifi se tam koukat. Točila jsem z toho video :-P
Pak je tu jedna další linka metra, která vede na kopec Croix-Rousse, takže je to spíš lanovka. Cris to nazval "the slowest metro in the world". A pak jsou tu dvě lanovky, který jezdí na druhej kopec v Lyonu (Fourviere - tam je katerála), jezdí taky v tunelu, a jsou taky děsně pomalý. Ale aspoň nemaj ambice si říkat metro.
Jo a metro prej stavěli angličané, takže jezdí vlevo :-D Je to dobrý vědět, aspoň se člověk nerozčiluje, že mu to ujíždí, když to jede zprava :)
Po čase jsem si zapamatovala určitý silnice, kterým jdou směrem, a taky jsem se naučila poznávat jednosměrky podle zaparkovaných aut, podle šipek či umístění semaforů. Sranda...
No...a pak přijeli naši, a najednou po mě chtěli, abych je někam navedla. A já jako neřidič jsem samozřejmě netušila, kde se kudy dá jezdit, kde ne... Obvykle autobusy jezdí v protisměru, takže tady jsem fakt pohořela.
Naši se jeli podívat na naši školu do Vaulx-en-Velin a jeli tam hodinu a půl, protože je to vždycky těsně před cílem hodilo někam jinam. Já osobně s tím už mám taky zkušenost, ve středu jsme jeli z tý školy do IKEI...tak po hodině a půl jsme dojeli k nám domů vzali podrobnou mapu, a po celkově dvou a půl hodinách se dokodrcali do Bronu do IKEA. Tam jsme byli asi hodinu a půl a cestou zpátky mě naši měli hodit do školy, měla jsem totiž celej den hnít v atelieru a tvořit náš projet... No, takže cestou zpět jsme se ztratili cca po 10ti minutách a nepomohlo ani, že jsme měli super mapu. Po dvou hodinách jsme najednou na dálnici objevili ceduli Vaulx-en-Velin, takže jsem dorazila do školy v šest. Zkonzultovala jsem svůj projet....teda spíš jsem si nechala vysvětlit, že jsem úplnej idiot, a jeli jsme dom. Bratr byl celej den v Musée des Beaux-Arts studovat sochy a obrazy, a pak prej strávil odpoledne se sousedama, páč neměl klíče ;)
Domů jsme jeli, i s mapou, asi 50 minut, protože jsme dvakrát minuli odbočku do centra :-D
Včera jsme byli na vejletě a při návratu, když už jsme byli na tom našem správným nábřeží, domů to bylo asi 5 minut, ...jsme zapomněli podjet most a hodilo nás to na druhej břeh. To by ještě nebylo tak zlý, ale cesta měla jen jeden jedinej směr..a to do tunelu. Takže když jsme po deseti minutách vyjeli z tunelu, byli jsme někde úúúúplně jinde. Tam jsem se ještě trošku orientovala, akorát jsme napoprvý jeli opačným směrem :-D Po cca 10 minutách, kdy jsme se stále neblížili do centra, jsme to otočili a pak jeli po nábřeží až domů téměř bez zaváhání (jen jsem furt myslela, že ten náš správnej most je mnohem blíž). Pak ještě naši absolvovali obvyklou proceduru jezdění kolem bloků a hledání parkovacího místa, a byli jsme doma :-D
No a pak tu ještě taky máme dopravu hromadnou městskou.
Mají na to takové spešl kartičky TCL - jako tramvajenka. Jinak jsou tu taky lístky. V každém dopravním prostředku je takové udělátko, kde si máš valider votre carte técely. Když to neuděláš, tak je nejspíš jedno, že máš zaplaceno, protože Velký Bratr nemůže sledovat, kam se pohybuješ.
Ale buďme rádi, že tato udělátka máme v dopravních prostředcích, protože v Grenoblu se cvakaj lístky na zastávce - dobíhání tramvaje tam neexistuje :-P
Jinak jsou tu tři normální trasy metra, jedna z nich dokonce jezdí bez řidiče, takže je to pěkný scifi se tam koukat. Točila jsem z toho video :-P
Pak je tu jedna další linka metra, která vede na kopec Croix-Rousse, takže je to spíš lanovka. Cris to nazval "the slowest metro in the world". A pak jsou tu dvě lanovky, který jezdí na druhej kopec v Lyonu (Fourviere - tam je katerála), jezdí taky v tunelu, a jsou taky děsně pomalý. Ale aspoň nemaj ambice si říkat metro.
Jo a metro prej stavěli angličané, takže jezdí vlevo :-D Je to dobrý vědět, aspoň se člověk nerozčiluje, že mu to ujíždí, když to jede zprava :)
No a pak tu máme tři linky tramvaje a spoustu autobusů. Autobusy jsou pomalý, protože díky zdejšímu způsobu dopravy stojí pár minut na každý křižovatce. Vyplatí se jezdit na kole nebo metrem!
Žádné komentáře:
Okomentovat