Modra je bývalé královské městečko kousek za Bratislavou. Mají tam tři kostely, z toho dva vedle sebe dole (aby to evangelíci a protestanti neměli tak daleko) a jeden nahoře na náměstí. A pak tam taky kámoščina rodina má menší domeček s krásným štukovým stropem s biblickými výjevy a nádherným dvorkem plným klidu a pohody. A kytiček !
Do domu se vchází těmito krásnými vraty se sluníčkem, na každé straně jedním. Přímo z náměstí.
Nejdříve vejdeme do zastřešené něco-jako-verandy se stolkem a krásným stropem.
A poličkou na kytky…
A potom vejdeme do dvora, kde mají rozhodně nadvládu kytičky. Nejlepší na tomhle dvoře je asi jeho dvojí fasáda, že z obou stran jsou obytné prostory, takže i okna a dveře, není tam jedna slepá fasáda a navíc je to jeden jediný barák, takže tam nejsou ani sousedské spory o to, kdo zabírá větší část dvorka.
Jak je to rozkvetlé léto nádherné !
A nejen kytičky, ale i lístečky vinné révy a jejich stín stojí za foto.
Dvorek a bazének, ve kterém se nikdo nekoupe, ale který slouží k tomu, aby do něj maminka mohla lít Savo na čistotu vody (historka z daného dne, kdy tam nalila tolik Sava, že se do vody nesmělo aspoň 2 hodiny. A pak to parádně klouzalo.
Takže budeme čistit. Tímto hadříkem.
Sice to bylo úplně k ničemu a klouzalo to tam i nadále, ale pro ten pocit…
…ten pocit si tam pak lehnout a schladit se.
Za tímhle okýnkem se skrývají klenuté stropy a prozatím skladové prostory, které čekají na využití a přeměnu na pokoje.
No a nebo tohle okýnko se zavěšeným květináčem na trubkách od plynu… romantické !
A teď ten slibovaný malovaný pokoj s výjevy z bible. Bývalá protestantská motlitebna. Datuje někdy z 17. století tuším, objeven byl na začátku 20. stol. a následně restaurován bývalým majitelem, natož v posledních letech rodinou kámošky. Pod záštitou ministerstva vnitra a památkářů. A když se tam na to někdo chce jít podívat, klidně může zaklepat na dveře a je vpuštěn k obdivování.
A z druhé strany je ještě pokojíček s podobně pěkným stropem, i když bez obrázků.
S holkama
A zase se pletly copánky.. « No máš to pekné, tady hore máš také dva copíky a pak to najednou je růžové. »
A nové šatičky z fesťáku.
A jaké by to bylo letní odpoledne bez pořádné grilovačky !
A následovné procházky na zmrzlinu !
S vlastivědnou procházkou a horní bránou,
kostelem
A hradbami.
Včetně pohledu na ty dva sousední kostely.
Ta dvířka ve zdi mají svoje kouzlo.
A všechna ta zeleň je takový odpočinek.
A takhle budeš vypadat, když si dáš ještě jednu zmrzlinu ! (ale ochutnala jsem tu makovou a byla moc dobrá)
Ještě se mi hrozně líbila vrata u sousedů
Kovář se teda rozhodně nenudil.
A to by bylo z vlastivědné procházce po Modre asi tak všechno.
1 máma máma | E-mail | 1. srpna 2014 v 20:40 | Reagovat
OdpovědětVymazatMilá Lenko,
tak jako minulý blog z Pohody i tento mám zatím jenom jako text bez obrázků. O to více jsem zvědavá, až nám pustí zase pořádný internet, zda se mé představy alespoň trochu kryjí s reálem.
Makovou zmrzlinu si neumím představit. A obrázek na to ani nepotřebuji. Je to hlavně o chuti. Mám moc ráda makové koláče i makový štrůdl, ale zmrzlina... No nevím, nevím... Není to akorát samé zrníčko?
máma
2 MÁMA MÁMA | E-mail | 13. srpna 2014 v 22:06 | Reagovat
Tak teď to mám i s obrázky. Jedním slovem se to dá popsat jako prázdninová pohoda dětství.
Domek by sice potřeboval opravy,¨ale i přesto má svůj nepominutelný půvab, a to nejen díky historickému pokoji. Pro mě vedou i přes nepominutelnou hodnotu interiérů pokoje a chodby dveře se sluníčkem, krásná kovářská práce na vratech a květiny všude možně (pobavil mě květináč zavěšený na plynové trubce).
A na Andree je vidět, že je to "senza baba". Však jsem ji měla možnost poznat v Praze. Je to uragán energie a je to na ní vidět jak na fotkách na Pohodě, tak v Modré. Těším se, až se s ní zase někdy uvidím, máma