Pracovně prázdninový výlet do centrální Francie

Zhruba uprostřed Francie se nachází region Auvergne, který je prostě uprostřed. A nic tam není. Nic tam nevede, nic se tam neděje, a je to takový pozapomenutý kraj. Ale moc pěkný, to jako jo. Vlakem se tam taky pořádně jet nedá, protože koleje TGV tam nevedou a obyčejná lokálka tam jede 3x denně a je to pěkná štreka. Takže jsme tam nakonec jeli autem. Tam znamená do Issoire. Pracovně, jinak bych se tam nevydala. Máme vymyslet zastřešení nad schody do podchodu, akorát problém je, že jsme v blízkosti románského kostela Svatého Pavla, a tudíž to budeme muset konzultovat s památkáři, a tudíž k tomu potřebují architekta. Nádraží tam mají pěkné, ale když už jsme tam jeli dvě a půl hodiny a pracovní prohlídku zvládli za hodinu, aspoň jsme se šli podívat na kostel a trochu se prošli po centru a dopřáli si oběd s místními sýry a šunkou.

---

Kostel Svatého Pavla byl dokončen roku 1190 benediktínskými mnichy, co se usadili o 200 let dříve kousek od Issoire. Postaven byl v plném rozkvětu románské architektury, ale oproti tomu, co znám, je dost zdobený, tak nevím, jestli to byl nějak místní zvyk, či se jen architekt chtěl blejsknout.

Za zakladatele zdejšího opatství se považuje Svatý Austremoine, který sem přišel někdy ve třetím století, poté, co papež poslal do Gálie sedm evangelistů. Ten se stal taky prvním biskupem. Uff, a to by stačilo ohledně překladů z brožurky z Office de tourisme. Nic moc víc se tu nepíše, snad jen, že to v 19. století se biskupství dostalo jako jedno z prvních ve Francii na seznam památkově chráněných objektů a od té doby se o něj pěkně starají a opravují ho. Vůbec celé městečko je v perfektním stavu. Se vo to holt Frantíci umí starat...

Zvláštností na fasádě jsou znaky zvěrokruhu okolo presbytáře. ještě tu taky píšou, že pro zvýraznění dekoru byly použity různobarevné kameny, tedy vápenec a lávový kámen (Puy de Dôme a celá Auvergne je bývalá sopečná oblast, dodnes je to vidět na modelaci terénu, protože takovéhle cukrové homole by jinak nemohyl vzniknout).

Když jsme se byli povídat do Office de tourisme, úplně na mě dýchnul záchvěv prázdninového výletu, až jsem skoro zapomněla, že jsme v práci. Oběd se pak odehrával v podobném duchu. Jo, a ten starší pán s tím tak ležérně přehozeným sakem, to je Barnier.

Krásný historický půdorys a spousta zeleně... Úplně si umím představit i ty středověké hradby okolo.

Kromě barevných fasád a kostela tu mají ještě takovouhle věž s hodinama.

A samozřejmě, jak bych jen mohla zapomenout na NÁDRAŽÍ! Krásně udržované, to se musí nechat.

A s krásným výhledem směrem na kostel, centrum vpravo od něj a park vlevo.

A další vlastivědný výlet je za námi!