Maroko 2 - El Jadida

V sobotu jsme původně měli jet do Marrakeche, ale otočili jsme program s nedělí, aby s námi mohla jet i Souad. Takže v plánu byl výlet do El Jadida, portugalského města hodinu na jih po pobřeží. Je to tam tak na odpoledne, což se nám akorát hodilo, jelikož jsme oba svorně chápali do dvanácti.

---

Po vydatné snídani, co nám maminka nechala na stole (domácí chlebovité placky několikrát přeložené a tažené do tenkého těsta a smažené na olivovém oleji, několik jsem si dovezla do mrazáku, s medem a máslem a vejci...no pro nás to byl spíše oběd ), jsme se sbalili a vydali se po dálnici (placené ) na jih. Oproti Indonésii se tomu fakt dá říkat dálnice a i když v silnicích je ještě víc děr, jak v Čechách (věřte tomu, že i to lze), tak se po nich dá jezdit. Navíc terén je víceméně rovina, takže se dá jet přímo, a cesta se tolik neklikatí. No doprava...tak skútry už tady skoro nejezdí, i když občas člověk narazí na kozí dech, motorku či povoz, 95% transportu se odehrává v autech. Jezdí tu docela dost taxíků a není to moc drahé, takže se jím dá i jet. Mimo to tam jezdí jak prasata. Ale fakt. Předjíždění z prava je normální (jezdí se jako u nás v pravo), blinkr je pro blbce a jet uprostřed silnice, či ještě lépe mezi pruhy, je super věc. Protože to pak vůbec nezdržuje ostatní... jo a zastavovat a parkovat kdekoliv je taky norma. Ještě se taky přejíždí zprava přes chodníky. Viděla jsem takhle i "terénní autobus" ;-)

Lepenicová města na okraji Casablanky

Největší marocká řeka Oum

Takže po hodince jsme dorazili do El Jadida. Přímořského městečka, které bylo ve středověku několikrát obsazeno Portugalci a Španěly. Hradby a některé staré domy jsou původní, ale většina musela být postavena znovu, protože když Portugalci odcházeli, všechno za sebou zapálili. Je to moc pěkné přístavní město a má i novější část, která se více podobá Casablance. Pak jsme taky při hledání večeře zabrousili do chudších čtvrtí a je fakt, ze tam už to tak roztomilé nebylo. Rozhodně v téhle a staré části města jsem měla konečně pocit, že jsem někde jinde. Na jiném kontinentě, v jiném světě.

Vnitřní hradby

Kostel!!!

Některé ulice mají ještě původní jména

Sjezd do přístavu

Tady jsme si dali kafe

Kromě procházky po hradbách a v uličkách, jsme se byli podívat do bývalého trůního sálu, který v dobách obléhání sloužil jako zásobarna vody. Když mi to Youness říkal, tak jsem moc nechápala, ale když to vidíte, hned pochopíte. Dost zajímavá stavba, ale umím si i představit, jak tam na trůně sedí král a přijímá delegace nebo rozdává rozkazy. A o pár let později byl celý sál naplněný vodou. Působivé.

Jinak jsme toho moc víc nedělali ani neviděli, prostě výlet na jedno odpoledne.

Teda ještě jsme se byli projít po pláži a já jsem šla zas cestou zpět běhat a fakt mě to baví :)

Vtipné je, ze dneska se architekti stuj co stuj snazi prizpusobit tomuhle cistému stylu, pritom uz pred mnoha lety to bylo tak samozrejmé...

Jak se stavi mesita :)

Vysoká škola ekonomická a obchodní

Majaaaak

Domů jsme se vrátili za tmy (stmívá se v půl šesté…) a na večeři nás pozvala maminka. Udělala typickou marockou polévku, hustou, s cizrnou a čočkou a spoustou další zeleniny. Prý je to tradiční pokrm při ramadánu. Jí se to s takovým sladkým pečivem a datlemi. Ani nebudu říkat, že jsem se zase přecpala. A všechny ty luštěniny, co tam člověk jí, mají taky určité efekty na moje zažívání. Už se těším, až budu jíst zase normálně a v normální hodiny :)