26 června 2013

Fanfarónský víkend v přírodě

Zkrátka o fanfaronském víkendu na venkově. Moc s nima už nehraju, ale tohle jsem si nechtěla nechat ujít. Odjeli jsme asi hodinu a půl od Lyonu směrem do Centrálního masivu do naprosto odlehlého koutu země. Kopce, louky, stromy, čerstvý vzduch, pár krásných domečků a muzika. Rodiče jedné holky tam mají něco jako penzion a k tomu ještě chovají ovce na maso.


Myslím že obrazová a zvuková část tohoto blogu bude převyšovat jeho literární úroveň.


Majestátní...

Naše chatička

Včetně kadiboudy a vany na chlazení piva či opice...co víc si přát?

La Gilbernie

Pěkně na sluníčku.. já jsem tam taky!

Přijeli jsme až v sobotu ráno, takže jsem měla ještě možnost s tím druhým fanfarem odehrát dva koncerty, jeden v poledne a jeden večer. No a do Noirétable jsme dorazili asi v 10 ráno. Počkali jsme na další várku co dorazila vlakem, a vydali se do vesnice na trh. Konečně se udělalo pěkně a objevily se první letošní jahody a třešně. Nakoupili jsme toho aspoň 6 kilo a já jsem si libovala, jaké je to skvělé jíst jahody po hrstech a neřešit, kolik to stojí či jestli jich je dost. Mňam :-)

Pak jsme si jako správní fanfaróni sedli na zahrádku na pivo, dali se do toho ovoce, a protože jsem si kvůli chránění jizvy před sluníčkem koupila leukoplast, nenapadlo nás nic lepšího, než si na čelo nalepit jména a hádat kdo jsme. Nějak mě nepřekvapilo, že jsem zase byla poslední.


Na oběd nás pozval tatínek a byly to docela hody. Potom jsem si dala šlofíka a poslouchala, jak ostatní hrajou na klavír. Když jsem se rozhodla, že si zajdu pro saxik, abych hrála s nimi, tak skončili. Tak jsem si tam pak na piáno preludovala sama a snažila se najít akordy k Život je jen náhoda a zahrát to i s melodií. To se mi víceméně druhý den po dalším hodinovém hledání povedlo. Klavír je supr nástroj. Hrozně dobře se na tom zkouší různé akordy a kombinace. Až se naučím na ten pozoun, co si půjčím od fanfáru, tak ještě zkusím ten klavír. Ale asi se budu muset přestěhovat. Abych ho měla kam dát ;-)
Odpoledne jsme s fanfárem zkoušeli náš repertoár, protože ho nikdo aspoň dva měsíce neviděl. Zkouška byla mimořádně úspěšná a za tři hodinky zkoušení jsme si všechno zopakovali a ještě jsme naučili jednoho kluka hrát na buben tak, jak jsme potřebovali.




No a večer jsme teda jeli na nedalekou farmu, jmenuje se to tam Phaux, kde byl na programu jazzový koncert a jako předkapela my. Hráli jsme venku, protože bylo mimořádně pěkně, a pak jsme za to dostali večeři. No a pak jsem rychle zalezla dovnitř, protože po západu sluníčka začala bejt fakt kosa. Koncert byl technicky vynikající, ale na můj vkus trochu moc sterilní. Hráli to z not a bylo to, jako bych si pustila přes soupravu CD moderního jazzu. Jako o tom, že to byli skvělí muzikanti se nedá pochybovat, ale chyběla mi tam ta autenticita koncertu. A vtipné bylo, že saxofonista měl přesně ty nástroje, co já: tenora, sopránku a příčnou flétnu.







Hrátky s kytičkama



Nekoukej mi pod sukni!



Když jsme se vrátili zpět "domů ", rozdělali jsme oheň, ale moc dlouho jsem tam nevydržela a radši jsem si šla brzo lehnout. Takže jsem se ráno probudila ještě před devátou a šla jsem si ven užívat sluníčka a drnkání na kytaru. Postupně se začali trousit ostatní, v 11 jsme si dali snídani v trávě a pak jsme se přesunuli dolů do hostince, kde jsme pomáhali připravit grilovačku s piknikem. Zasela jsem semínko, že si přes léto udělám nějaký víkend kdy za ubytování a stravu budu pomáhat v kuchyni. Už jsem si koupila listek na vlak, tak se tam ještě budu muset dostat.





Odpolední piknik se moc vydařil. Odehráli jsme docela solidní koncert a grilované jehněčí spolu se všemi možnými pochutinami, vínem a na závěr domácími dortíky taky přispěly k atmosféře. Po jídle jsem zájemcům dala ochutnat meruňkovici a rovnou mi chtěli zadat objednávku na 5 litrů. Tak jsem ji musela bohužel odmítnout.






Potom nás zasáhla menší spr
ka, což nebylo zas tak na škodu, protože to dusno bylo už dost únavné. Jen jsme se nakonec kvůli času už nedostali na koupání. V osm odjížděl poslední vlak do Lyonu a nakonec jsme se vraceli 4. Mě čekal poslední týden před měsíční dovolenou a úterní prezentace, ale jinak bych tam klidně zustala týden i dva!


A nejradši tady v té chaloupce, kdyby nebyla už pronajatá na celé léto!

Fotky na rajčeti: http://reddevillenka.rajce.idnes.cz/La_Fanfaraon_-_Weekend_Noiretable_15_16-6-13/#

1 komentář:

  1. 1 táta táta | E-mail | 26. června 2013 v 21:44 | Reagovat
    No, co říct, než, že zelenám jak salám. Závistí! Krása a nádhera, úžas! Moc se mi to líbí, domy, domečky, roubenky... porostlé kytkama. A jaká tam musela být báječná nálada při hraní hudby. A při snídani, a rožnění oběda.. Hned bych tam chtěl být. A to máš před sebou další zážitky u Adama. Tak ať se Ti to vše vydaří jako popisovaný víkend.

    táta

    2 máma máma | E-mail | 26. června 2013 v 22:23 | Reagovat
    Připojuji se ke kladnému hodnocení táty a navíc vyzdvihuji talíře všech barev. Koukám se teď po talířích a k bílé sadě doplňků by se mi takové talíře líbily. Co Ty na to? Meruňku můžeme dodat, ale 5 l by přece jenom bylo až dost. máma

    OdpovědětVymazat