Jak se mám?

Děkuji za optání, docela to jde. Na nějakou dobu jsem se teď odmlčela, protože prostě nebyl ani čas, ani nálada. Vím, že mám spoustu blogových restů (Nîmes, Carcassonne, Lumières, Vánoce...), ale myslím, že si na to teď najdu čas. Momentálně ležím v nemocnici s operovaným kolenem, už podruhé, a taky doufám, že naposledy. Pan doktor je velmi starostlivý a chodí se na mě každý den koukat, ptá se mě, jestli mě to nebolí, a protože mě jednou viděl s fanfárem hrát na ulici, tak se zajímá i o to, co dělám, a co muzika. A taky se se mnou zdraví tím francouzským oblíbáváním, což značí určitý stupeň přátelství, no a nebo je prostě jen stejně pervertní jako ostatní Francouzi, kteří mají neustále potřebu se s někým oblíbávat :)

---

Začínám zase trochu fungovat, už se můžu sama zvednout a jít "na procházku" po patře v nemocnici. V pondělí mě pustí domů a pak budu mít dva měsíce nemocenskou a chodit na rehabilitace. A krom toho se těším, jak budu hrát na saxík a komponovat písničky (jednu už jsem zvládla - ABC od Jackson 5, už se těším, až jí s fanfárem dáme do kupy).

Tak nezavěšujte a zůstaňte na lince, určitě si přečtu všechny starší články od mých oblíbených bloggerů, všechny je okomentuju, a napíšu ty svoje. Jen na to musí být nálada a momentálně i síla. Někdy jsem tak unavená, že se mi nechce ani tupě čučet na seriály, a pak jsem naopak velmi produktivní, tak píšu muziku. Ale taky si ráda prohlídnu fotky z posledních několika měsíců!! :)

Zdravím s modrými kompresními punčocháči, které tu veškerý personál tak obdivuje! (nejsou na fotce)