Mám se fajn...prázdninově

Dovolená je supr věc. To je obecně známá věc. A léto v Praze je snad ještě lepší věc, takže dohromady to je úplně bomba :) Navíc mi prozatím vyšlo počasí, takže jsem se včera kousek od naší nové chatičky koupala poprvé v rybníce a kdyby to nebylo tak daleko, šla bych se tam dneska koupat znova!

---

Prozatím jsem se byla projít s bráchou do Stromovky, zašla jsem si nakoupit čajíčky, koupila si nové plavky a nový šátek, fialový mi ještě chyběl do sbírky, viděla jsem hru Richard III na Shakespearovských letních slavnostech na Pražském Hradě a prošla se noční Prahou jen v šatičkách na ramínka, jak bylo krásně teplo. Pak jsme taky byli s našima a bráchou s přítulkou na té chatičce, udělali jsme si živáňskou pečeni (maso, brambory a cibule pečené v alobalu v ohni), opečený špek, ojídali jsme všudepřítomné maliny, lesní jahůdky a třešně, a pak jsme taky hráli společenské hry, zvláště jsme se pobavili u hry Kufr. Fotečky bohužel nemám, protože jsem si doma zapomněla foťák, na druhou stranu atmosféra toho místa se prostě na fotce zachytit nedá, i když nějaký detail lesních jahůdek bych Vám tu ráda přiblížila :)

Další program je večerní hraní v Crossu, cesta k babičce a slovenský festival Pohoda, kde uvidím kamarádku Andreu z Erasma. Pak ještě na skok do Bratislavy, dva dny v Praze a zase zpátky do Lyonu. Už jsem začala koukat po letenkách, že bych se do Prahy ještě podívala v srpnu. Tak jenom musím přepočítat dovolenou :)

Ale abych zas neřekla, že v Lyonu se nudím, tak třeba minulý víkend byl velmi akční. V sobotu ráno jsem vyrazila na trh, jako obvykle, koupit čerstvé mléko na výrobu tvarohu, tak jsem si tam dala jako obvykle snídani. Odpoledne jsem se rozhodla vyrazit na nový dokument o Bobu Marleyovi do kina, protože jsem tak dlouho hledala někoho, kdo by šel se mnou, že bych to nakonec ani nestihla - šla jsem sama a taky to není špatné.

A na večer jsme byli domluvení s kolegou Thomasem, že půjdeme na festival pořádaný každoročně jakousi asociací. Byly tam scénky, koncerty, umění... Objevila jsem část města, velice příjemnou s velkým parkem, kterou jsem vůbec neznala, a taky jsem zjistila, že určitá undergroundová scéna se vyskytuje i v Lyonu. Jenom o tom člověk musí vědět. Tak jsem ráda, že mě s ní Tom seznámil.

A v neděli jsem vyrazila znova na trh, tentokrát koupit jahody, pak jsem je hodila k Romanovi do mrazáku (ještě stále jsem si nekoupila tu novou lednici, přeci jen nemám na velké výdaje, takové stěhování něco stojí...), cestou domů se stavila poslechnout si koncert jednoho kamaráda kousek od mého bytu, a protože jsem viděla cestou z trhu, že v bazénu u Rhony skoro nikdo není, navlíkla jsem se rychle do plavek a šla si zaplavat. Pak jsem sebou plácla na sluníčko a četla si Instinkt a užívala si nedělní pohody.

Večer jsem potom vyrobila tvaroh (zahřát sražené mléko a přecedit přes plenu) a z tvarohu potom vynikající Míša řezy, které jsem vzala ráno do práce a večer ještě druhý na večírek od sboru a oba zmizely rychlostí blesku, moc to lidem chutnalo. Taky aby ne, je to jeden z nejlepších koláčů, co se u nás dělají :) Ještě budu muset do příště pořádně odhadnout délku vaření a konzistenci tvarohu, ale časem si myslím, že dospěju k virtuozitě. Buchty už mi jdou velmi dobře, tak si myslím, že je to jen otázkou času. A strávníci se najdou vždycky!

A ještě abych tedy dokončila, v pondělí večer nás sbormistr pozval na koncert školy, kde taky učí, bylo to o improvizaci, ale na renesanční a jinou starou muziku, a bylo to fakt výtečné. Dalo mi to chuť si to zkusit taky, ale bohužel to je uzavřený kurz jen pro žáky té školy... No neva. Po koncertě (který se odehrával v kostele přímo naproti mě) jsme byli domluvení, že si uděláme malý závěrečný večírek na rozloučení před prázdninami. Poslední perlička na závěr: když jsem seděla na schodech před kostelem a čekala, až to začne, dvě babičky se zrovna bavily o tom, že "koukej, támhle v okně ta slunečnice" - tak říkám, že je to moje slunečnice :) Moc mě to potěšilo. (viz minulý článek)

A teď vyrážím do města za Přeslí na zmrzlinu k Italovi, mňam! :)