Střípky

Tak co je nového od minule ? Happy wave pokračuje dále, i když s občasnými výkyvy, ale to je holt život, žejo :) A když je venku najednou zase šedivo po měsíci JARA, tak to taky jednoho pořádně naštve !

---

Chodím teď hodně na koncerty. Minulý týden jsem byla na dvou zpívacích a dneska večer jdu na třetí. Všechny jsou skrze sbor, kam chodím, a dneska večer navíc konečně uvidím zpívat našeho sbormistra. Sice ho asi moc neuslyším, protože zpívají skladbu pro 40 partů, jeden hlas na part, ale prý to bude super. No tak to doufám, za tu cenu ! Minulý týden ty koncerty taky nebyly špatný, hlavně ten pondělní přímo po sboru, ten byl nádherný. Zpívaly dvě paní, chvílemi unisono, chvílemi dvojhlasně, byly to gregoriánské chorály staré i novodobé a zvláště u jedné skladby tam byly tak nádherné disonance, že z toho až běhal mráz po zádech. Nechápu, jak se tohle dá uzpívat, když tam nejsou dva tóny ve shodě.

Na druhou stranu, na sboru máme jednu paní, která zpívá hrozně ráda a taky dost hlasitě. Problém je ale ten, že falešně a mimo rytmus. No a minule se mé kolegyně v altu shodly, že já se udržím docela dobře, tak mi jí šouply hned vedle. Musím říct, že teda první hodinu to byl docela záhul, nebyla jsem naprosto schopná zpívat a soustředit se na to, co dělám. Pak jsem změnila taktiku a místo toho, abych se k ní otočila zády, jsem jí začala zpívat do ouška a najednou se množství falešných not smrsklo na třetinu. Sice je stále ještě pod tónem, ale už aspoň poslouchá zpěváky okolo sebe. I naproti v sopránech už si všimli, že mám menší problémy se svou kolegyní :) Příští etapa budou basy, protože jsou všichni o čtvrt tón dole…

A ten sobotní koncert byl zase vyjímečný tím, že tam se mnou šla Sandra se svým přítelem, takže jsme se předtím posadili na náměstí na pivo a příjemně jsme si pokecali. Téma koncertu byl svatý týden v Praze - renesanční hudba od Handela. Tak tam jsem jít musela, to snad chápete :) Sice tam nic pražského nebylo, ale už z principu. Jinak tohle bylo šest chlapů a dvě ženy, chvílema to znělo, jako kdyby tam měli varhany, když chlapi zabasovali. Bylo to taky moc pěkné.

A co jinak… Od práce jsem byla v Annemasse, kam teď dělám propozice, co by se asi tak dalo udělat s tamním nádražím, když tam okolo chtějí překopat půlku města. Prohlídka města i účast na prezentaci před zástupci různých servisů byla rozhodně užitečná, ale třináctihodinové pracovní dny, kdy v tom jsou 4 hodiny strávené na cestě, jsou vcelku vyčerpávající. Navíc, když budík zvoní v pět ráno a vlak jede v 6,30. Práce teď dobrý, nestěžuju si, i když teď zrovna nějak nevím, co mám dělat, mám spoustu projektů, u kterých čekám, až se to zase rozjede a do toho dělám spoustu maličkostí, které ale netrvají dostatečně dlouho, takže se mi tam občas objeví nějaká díra.

Jo, minulý týden jsem dělala perspektivy nádraží v Clermont-Ferrand, které je postavené celé v komunistickém/sovětském stylu. Ulice před nádražím se jmenuje Sovětského svazu… To bylo takhle pátek odpoledne a my jsme se tu trochu nudili, navíc to nebyl ani nápad přímo z mé hlavy, já to jen zrealizovala - doprostřed nádražní haly jsem zakomponovala sochu Mao c'Tunga a asi hodinu se tu smála v kuse, až jsem z toho brečela. Rozesmála jsem tím více lidí a dokonce i šéf-architekt Barnier řekl, že něco na tom je. Občas může být architektova práce i vtipná.

Taky si začínám užívat teplého počasí, s kamarády chodím v poledne obědvat na zahrádku některého příjemného restaurantu v okolí, případně se za mnou někdo staví po práci a jdeme si někam sednout na jedno a pokecat. Je to super čas to jaro, když konečně přijde !

Taky jsem byla u pana doktora na všemožných vyšetřeních s kolenem, teda spíš to bylo jako pobyt ve fitku, aby zjistil, že se mi povedlo nabýt 70% síly stehenního svalu na operované noze, jinak koleno prý drží výtečně. Tak mi doporučil, ať zkusím trochu běhat a tu nohu zatěžovat různými kličkami, zrychlováním a tak. No prozatím jsem byla běhat jednou, sice jsem nikam daleko nedoběhla, ale byla jsem překvapená, že to šlo líp, než jsem si myslela a že jsem byla skoro tak daleko, jako před operací.

A ještě z jiného soudku - vytrvale šmirgluju stoleček (rez) a doufám, že se mi to brzo povede dokončit, abych ho mohla natřít a začít používat. Krom toho jsem začala sledovat Game of Thrones, jakoby historický seriál z produkce HBO, trošku bych řekla ve stylu Pána Prstenů, ale víc reálný, a přitom má vlastní geografii, vlastní království, postavy, atd. Kdo má možnost se na to podívat, tomu vřele doporučuju. Zatím bylo loni odvysíláno 10 dílů. Já jsem začala v neděli dopoledne a včera večer jsem se koukla už na sedmý díl. Je to opravdu dobře natočeno a odehrává se tam spousta věcí. A přitom mi bylo řečeno, že když skončí první série, že jsme vlastně jen uvedeni do děje, že to pravé se teprve začne dít. Už se těším, až budu mít zase chvilku podívat se na další díl :)

Taky jsem si našla nový byteček. Budu se stěhovat, nějak nám to s Romanem nevyšlo. Ale nesmutním, život jde dál a já už se těším na stěhování. Byla jsem si to tam změřit a minulý víkend jsem si hrála ve sketchupu, aby se mi povedlo tam nacpat všechen můj nábytek, co nechci nechat Romanovi. Je to totiž dost malinké, má to něco přes 30 metrů čtverečních, ale kromě předsíně s velkým úložným prostorem a vcelku velké koupelny tam je jen jedna velká místnost s vysokým stropem. Postel je nad koupelnou, takový mezanin nad celým pokojem. Do práce to mít daleko taky nebudu, posledně jsem to měřila, je to 15 minut od dveří ke dveřím (a z toho skoro 5 minut je od okamžiku, kdy zamknu v garáži kolo a než vyjedu výtahem do 29. patra), kromě toho budu nedaleko od ké, za rohem mám skvělý bar, kde jsou každý čtvrtek jam session a skoro každý den koncerty, takže si myslím, že co se týče sociálního života, nebude to tak špatné. Jo, a byt mám vlastně přes kolegu Thomase, protože jeho přítelkyně ho pronajímá a zrovna se jim mění nájemník. Aspoň to mám bez všech těch ptákovin jako garant, platba realitce, záloha, … A nejvtipnější je, že současní nájemníci jsou kamarádi bývalé přítelkyně zpěváka Rziho, byli nám v létě na koncertě, takže kromě toho, že mě hned poznali, tak ten byt zná i Rzi. Ten svět je prostě malej :-P

A to by bylo asi tak všechno, co se teď poslední dobou děje. A já jdu zase chvíli předstírat, že pracuju (psáno dneska dopoledne, a protože jsem nenašla nic kloudného na práci, dala jsem se do uklízení knihoven pro tvorbu těch hezkých obrázků - takže to vlastně není tak od věci občas nemít do čeho píchnout).