Nojo, je to fuška, tak nemám ani čas (a hlavně ani chuť po deseti hodinách před monitorem si k němu sednout znova) napsat blog a pořádně něco dělat. Tak nevím, co je lepší...jestli pracovat, mít peníze, ale nemít čas, nebo nepracovat, mít čas na všechno (což ve výsledku znamená, že nebudu dělat nic) a nemít peníze. A hlavně taky nemít stres. Ve čtvrtek jsem zdrhla už v půl čtvrté, protože jsem toho měla po třech dnech 8,30-20,00 fakticky dost, a trvalo mi minimálně dvě hodiny se z toho psychicky i fyzicky dostat. Ale jinak je to fajn práce, jsem tam opravdu za architekta, a mám radost, že můžu přemýšlet a vymýšlet, co by bylo nejlepší a tak.
Jen je trochu škoda, že jsem tam jak "mnoho psů je zajícova smrt", takže lítám mezi tou holkou, co je jako moje nadřízená, a Barnierem, což je hlavní architekt a má hlavní slovo. A teď každej chce něco jinýho a já nevím, co si z toho mám vybrat, když udělám něco pro jednoho, tak se to zas nelíbí tomu druhýmu a vůbec... Teď je víkend a já si tím nebudu zatěžovat hlavu! Zkušební dobu jsem snad přežila (deset dní skončilo v pátek), mám přijít i v pondělí (kdy máme další reunion ohledně organizace práce, tzn že budou zase prudit Marion za to, že nedělá to, co se po ní chce, a ona zas bude prudit mě, že neumím s AutoCADem) a když jsem se několikrát ptala Barniera, jestli je nějakej problém se mnou, tak mi řekl, že ne, že moje práce je moc dobrá a taky se mě přišel zeptat, co bych chtěla dělat, jestli bych nechtěla dělat na nějakém jiném projektu... No upřímně, proč ta nejméně sympatická osoba v kanceláři musí být zrovna moje nadřízená???
Ale jinak pohoda, lidi tam jsou strašně fajn, už jsem si tam našla i dvě tři kamarádky, pozvala jsem je na pondělí na Fete de la musique, chodím s nimi v poledne někam ven sehnat potravu a pak se skoro všichni sejdeme ve schůzovací místnosti a obědváme. Takže si myslím, že jakmile se nějak vyřeší ta otázka strašného stresu mojí nadřízené, případně jestli mě dají na jiný projekt, tak bude všechno v pohodě. Tak v to budeme doufat :)
1 máma máma | E-mail | 20. června 2010 v 17:51 | Reagovat
OdpovědětVymazatDíky za raport. Makej a ostatní přijde samo, máma
2 Lenka Lenka | Web | 20. června 2010 v 18:58 | Reagovat
Nu což... nadřízené si člověk nevybírá... je-li to pouze dočasné (až už ten její stres nebo Váš společný projekt), tak to co nejlépe přežij a těš se z toho, že jinak je to tam docela prima... jako, že asi je... :)
V případě mých nadřízených (obě ženy, to možná bude ten problém) je problém trvalý, ať už za to může cokoliv, a přežívám. Ten nejvyšší šéf (muž) mě má totiž vcelku rád - jestli on toto nebude ten hlavní problém :D - a ostatní manažeři (muži) vcelku také (spolupracuje se s nimi bez problému), takže co... hlavně, že se nám práce líbí a mezi kolegy jsou lidé, se kterými se dá skvěle vyjít... ;)
Tak úspěšný nový týden, Leni! :)
3 Nessie Nessie | Web | 20. června 2010 v 19:34 | Reagovat
[2]: Jo, nadřízené si člověk nevybírá... Se ženskejma je vždycky problém, chlapi jsou rozhodně lepší!!! :) Děkuju za přání a doufám, že ta schůze zítra nebude moc stresující.
[1]: Mě teda bavíš... Jako kdybych nic nedělala...
4 Monika Monika | Web | 20. června 2010 v 19:53 | Reagovat
nadřízené už takové bývají, hold to asi musíš skousnout. jinak fakt ti gratuluju se máte že u vás je jen deset sní zkušebka, né jak u nás tři měsíce :(
A je fajn, že už máš přátele(kamarády) ti se vždycky hodí
5 máma máma | E-mail | 20. června 2010 v 23:50 | Reagovat
Lenko, i když jsme obě "baby", jsme taky "baby " dost ambiciózní, a i když něco umíme, každá úměrně svému věku a zkušenostem, tak to okolí brzo vycítí, úměrně tomu, jak se cítí ohroženo. Chlapi to snesou o trochu víc, ale ne příliš, když jim začneš šlapat na paty. To Ti ale ještě dlouho nehrozí. Teď musíš makat, co to jde, a držet hubu a krok a neztratit nervy. Oni si toho příslušní šéfové všimnou, dřív, než si myslíš, že makáš nebo ne. Vyplatí se Ti dělat i přesčas, samozřejmě ne pořád, abys nebyla za blba, co všechno odedře za ostatní. Do jaké škatulky se teď zařaddíš, v takové dlouho budeš a vzhledem k tomu, že je to perspektivní práce, je třeba, aby se o Tobě říkalo, to je ta šikovná a pracovitá, co neumí, to rychle chápe a dožene a neskládá se hnes ze všeho. Daleko důležitější jsou šéfové nahoře, ale měla bys dělat vše, co jde, abys i se svou nejbližší šéfovou vyšla. Trochu mě překvapuje, že tak šílí, vždyť to nedělá poprvé, už má nějakou praxi. Šéfové to musí vidět, mluví ze mně zkušenost. Takže MAKEJ, vyplatí se Ti to! máma