...a pak taky všechno to ostatní!

A že toho není zrovna málo. Za poslední dva týdny, které uplynuly od mého posledního zápisku jsme stihli opravdu hodně věcí. Trochu se teda podivuju nad tím, jak to s tou prací všechno zvládám, ale faktem je, že jsem pořádně unavená! Jen tak namátkou, co jsme teda dělali: super mexickou restauci s živou hudbou, výstavu obrazů Cité vegetal, dva obídky na Part Dieu se Soňou, večeře u maminky a oběd u tatínka... No máme to dost nabitý :) Tak se nedivte, že s tímhle vším dohromady nejsem ani schopná něco pořádně sepsat.

---

Jooo, a mám teda ten nový telefounek. Prozatím nejsme ještě největší kámoši, ale to přijde, už jsem na něm našla spoustu velmi příjemných funkcí, i když některé věci mi oproti tomu staršímu trochu chybí. Hlavně je to absence klávesnice, protože na tom dotykovém telefonu chybí některé rychlé možnosti, které jsem měla předtím - třebas rovnou mazat kdekoliv cokoliv, aniž bych to musela hledat ve Volbách. A taky mě rozčiluje, že si tam skoro nic nemůžu nainstalovat, protože je furt někde nějakej problém s certifikátem. Ale to se poddá, věřím tomu :) Líbí se mi, že to má rozpoznávání psaného textu, tak teď ho jen naučit česky (mluví anglicky a píše francouzsky, parchant) a najít prográmek, kde by se daly luštit křížovky :)

Mexická hospoda. Super akce. Sešlo se nás tam asi 15, či kolik, z toho nás bylo pět Čechů a vůbec jsme si užili skvělý večer. Roman se takhle jednou večer brouzdal na internetu a našel tuhle restauraci, prohlížel si videa a vůbec mu to přišlo dost fajn, k tomu tam ve čtvrtek mají živou muziku, navíc tenhle čtvrtek k tomu ještě byl fotbal Francie-Mexiko, takže si každý přišel na své. Soňa například tím, že tam přišlo tolik Čechů, Petra s Karlem, a ona dotáhla Martu, na kterou narazila někde na internetu. Roman si tam pozval půlku svojí rodiny, rodina zas dotáhla svoje kamarády a protějšky, takže jsme kompletně zaplnili tu malou místnůstku, kterou jsme měli zarezervovanou. Já jsem si zahrála na flétničku s těmi muzikanty a moc jsem si to užila, všem se to moc líbilo, takže tím líp. Jídlo bylo moc dobré, měli na výběr ze tří pokrmů pro předkrm i pro hlavní chod, takže výběr byl dost jednoduchý, a musím říct, že jsem si vybrala moc dobře, i když dost dobře nedokážu popsat, co to bylo. A navíc to nebylo ani moc drahé. No užili jsme si tam fakt super večer.

Co dál... se Soňou jsme se hned skamarádily, takže jsme už byly dvakrát na obědě, byla na tom mexickém večírku a určitě něco podnikneme i příští týden a potom taky.

V pátek večer jsme vyrazili s Romanem na výstavu obrazů a modýlků belgického architekta, co žije v Lyonu, která měla název Cité vegetal, neboli Zelené město. Bylo to o imaginaci splynutí s přírodou a obrázky tam byly hodně inspirovány přírodou a secesí. Hodně se zabývá ekologií a trvale udržitelným rozvojem, nabízí alternativu pro auta atd. Dokonce si takhle postavil i vlastní dům, který se snaží co nejvíce splynout s přírodou. Co se mi moc líbilo, byly tuším dva cykly města, jak vypadalo v roce 1900 a pak po padesáti letech až do roku 2100, jak se to bude všechno měnit, až nakonec budeme stavět jen organickou architekturu (ale rozuměj organickou ve stylu secese). Vyfotila jsem si několik věcí, co mě nejvíc zaujaly.

Na internetu jsem našla stránky tohohle projektu, na kterých je spousta obrázků a vysvětlivek, takže velmi doporučuji prohlídnout si. A i když to nebudete číst, je tam minimálně na co se koukat. http://vegetalcity.net

Lyon La Part-Dieu podle Luca Schuitena

Minulý pátek jsme slavili Romanovy narozeniny s jeho bratrancem Arnem a přítulkou Orianne. Dopředu jsme měli objednané sushi, oni k tomu donesli moc dobré bílé víno a šampaňské, a taky domácí mousse au chocolat, která se Orianne fakt povedla. Večer se vydařil, jen si příště asi dám víc pozor na naše zásoby vína, aby mi zase v sobotu nebylo tak blbě :) Kdybychom neměli zkoušku s kapelou a já mohla zůstat v posteli, tak bych byla naprosto v pohodě.

Roman odjel do Villefranche na další akci conscrits, oběd či co, a pak mi sem večer do toho bordelu z pátku dotáhnul jednoho kamaráda s přítelkyní a bratrance. Ale bylo to fajn posezení, otevřeli jsme poslední megalahev Zlatopramenu a zahráli si kulečník. Večer jsem se moc těšila do postele. V neděli se Roman ztratil v sedm ráno a odjel do Villefranche na soutěž v boules, to je něco jako petanque, ale hází se do dálky. Já jsem mezitím uklidila po bytě a trošku si odpočinula. Drahý se vrátil v devět večer, šněroval to z jednoho kouta do druhého, a pak sebou praštil do postele a na místě usnul. Kdyby se v jednu v noci nezvednul vykonat určitou ne zrovna libou činnost, tak bych se možná i docela vyspala. Ale aspoň je o další humorný zážitek víc. V pondělí zas nešel do práce, šéfovi nakukal, že dostal úpal :)

No a to by mohlo být zhruba tak všechno, tenhle víkend jsme strávili u rodičů, v sobotu večer jsme měli lasagne u maminky a dneska jsme byli na obědě u tatínka a ten králík byl překvapivě dobrej. Jen jsem se nedočkala toho, proč jsem tam vlastně chtěla jet už v sobotu...jít do bazénu, uvolnit bolavá záda, zaplavat si a užít si bublinkové koupele. Roman dělal všechno pro to, abychom tam nešli, takže když jsem navíc ještě zjistila, že jsme si nevzali lístky, tak to odpískal rovnou. Výměnou jsem dostala jednu masáž večer a druhou ráno a pak jsem se pořádně naložila do vany. Jen mi tam chyběly ty bublinky. To je tak, když někdo chodí s čokoládožroutem a medvědem :)