Super, tak se konečně dostávám k tomu zase sepsat pár blafů, a hlavně je publikovat. Což o to, já jsem i něco napsala, jen nebyl čas to dát do souvislostí a přidat k tomu fotečky. Začneme trochu více od konce, a to tím, jak nám začaly prázdniny.
středa 18.6.
Odevzdání aťáku následoval piknik s Andreou,
nakoupily jsme, co nám přišlo pod ruku (chipsy, salsu, cola lahvičky, babybel, olivy, čokoládu....) - hehe, ani blbě nám nebylo. A pozor, nekoupily jsme ŽÁDNÝ víno!!! :) Potom za náma přišel Maťo a někdy později jsme stopli Mariana vracejícího se z práce. Docela fajn večerní posezení.
Čtvrtek hned po odevzdání atelieru jsme udělali konečně pořádnej táborák s buřty, špekem, chlebem, pivem a kytarou (vše z Čech!). Byli tam s námi Amaya, Romana, Elena a Bastian. Líbilo se jim to. Tuším, že Romana říkala, že už to zná, ale všem se to líbilo a buřty chutnaly (mám od Maťa vyřídit, že byly fakt dobrý, tati), tak jsem měla radost.
Mimo naší c-s čtyřku se to zvedlo ještě před půlnocí, ale my jsme zůstali tak do dvou, ještě zpívali a koukali do ohně načež jsme v tý naprostý tmě vyrazili na kolech skrz parkoles domů.
Pavel jel první, asi měl infravizi, protože se nikde nevysekal. A taky věděl, kde je třeba dávat pozor, bez něj bysme si na těch schodech, co tam z ničeho nic vyrostly, všichni parádně namlátili papulky).
Co jsme se vrátili, oni šli ještě na ké s flaškou vína, ale já jsem šla radši spát.
Čtvrteční a páteční dopoledne jsme s Andreou zasvětily lítání po obchodech, tak jsme ukořistily pár docela pěkných věcí za nevelký peníz. A koupila jsem si nový plavky. Teď přicházejí do obchodů slevy, tak se těším, že si nakoupím nový šatník :) Už jsem trochu začala. Jen kdyby bylo dostatek peněz, no...
úterý 26.6.
-přepsáno z rukopisu psaného na pláži v Cassis-
Můj milý deníčku!
Omlouvám se Ti, že jsem do Tebe tak dlouho nic nenapsala, ale nějak moc nebyl čas. Zrovna teď se válím na pláži u moře a ten čas se konečně dostavil. Jupí!
Od mého posledního zápisu, tedy od pobytu u moře v Carké, se toho stalo docela dost, jen nevím, jestli si na tu celou dobu vzpomenu. No zkusím to.
Určitě to byly hodně pracovní dny, protože jsme museli odevzdat pět prací v rozmezí asi tří týdnů. A taky jsme museli konečně začít makat. No stálo to za to, ty dva měsíce jsem myslim neměla ani jeden den, kdy bych nebyla ve škole nebo do ní aspoň chvíli nedělala. Naštěstí nepadla žádná "nuit blanche" - nocovka - a to ani před odevzdáváním našeho skvělého projet. Jen Maťo toho tehdy moc nenaspal, to je fakt.
Začnu tedy od konce....odevzdali jsme tedy projet na pevnost L'Écluse, ve středu18.6. Prezentace proběhla v Powerpointu, nic na ní nebylo vidět, ale aspoň jsme nemuseli "tlačiť", což byla v zásadě dost úleva. Známky ještě nevíme, ale chceme ze všeho 10, víc není potřeba!
Jo taky mi konečně došel dopis ze školy, jako že mě teda berou! Do čtvrťáku, tak tam s nima budu muset pořešit nějaký individuál, abych to mohla dodělat najednou, čtvrťák i páťák. Prozatím zůstávám tedy v Lyonu, ale jak jsme včera byli v Marseille, tak by mi ani nevadilo mít v městě moře a pláž :)
Začínáme být docela hodný, co se týče pití...za těch posledních pár týdnů jsme se opili "jen" třikrát, z toho jednou teda fest, ale jinak jsme vlastně skoro nepili, mami :) K moři jsme si pár flašek koupili, to jako jo, ale nijak to nepřeháníme a já s nimi už druhou flašku nenačínám. Fakt. Posledně mě to stačilo. Taky je to dost na prd se v kempu budit s opicí a suchem v krku :)
Přijeli jsme sem v sobotu někdy odpoledne, co jsme absolvovali klikatění po Lyonu a menší štrůdlík na dálnici na Marseille. Marian nám půjčil auto. Ubytovali jsme se v kempu, který je asi 20 minut do kopce od pláže. Ale dá se to. Jen to někdy večer při únavě a připitosti bývá těžší.
Šli jsme se hned vykydlit na městskou pláž (šutroidní, jako všechny) a užívali si toho, jak moře nadnáší a jak je ta voda hnusně slaná (dneska jsem se napila a moc mi nechutnala, vážně).
Večer po celé Francii probíhal Fête de la Musique, takže i tady bylo pár pódií a hudba. Převážně místní kapely, tak to znělo, jak to znělo. Sedli jsme si na pláž s růžovým a já jsem ho VŮBEC nepila (asi jsem nemocná, jak by řek Manžári). Trochu jsme se prošli po městě a po přístavu a dali si vejšlap na kopec. Brutálně svítil měsíc, byl kolem úplňku, a najednou poslední dvě noci úplně zmizel a mě by zajímalo, kam!:)
Usínáme tu s pohledem na hvězdnou oblohu, tedy pod širákem, a tak nás kolem sedmé budí sluníčko a ruchot v kempu, a v devět vyžene v "postele" ven. Naším domovem je Marianovo modré auto Saab s českou poznávací značkou, tři karimatky a tři spacáky.
Teda ten pohled na to moře a šplouchání vln bych vám docela přála vidět, je to vážně bezva. Hihi. Dneska se s Andreou opalujeme nahoře bez, takže Maťo si nestěžuje. Našli jsme vcelku odlehlou pláž, která není daleko, ale není tam kopa lidí, spíše skoro nikdo!
Fajn, v neděli jsme se rozhodli pro pěší výlet na Calanques, což jsou takové zátoky v horách tady v okolí a nachodili jsme docela dost. Tak 6hodin asi. Dost jsme to obcházeli. Cestou jsme se třikrát vykoupali. Příroda je tu krásná, moře, hory, super skalní útvary...myslím, že tak blbej národ jako Francouzi si to vůbec nezaslouží!! I JM už prohlásil, že jsou Francouzi blbí (?a víš, že jsi taky Francouz?) a že Francouzky jsou ještě blbější (vím, mám z vlastní zkušenosti).
Večer jsme dali poklidnou buržoa večeři z vlastních zdrojů v kempu a zalehli jsme ještě před půlnocí, protože jsme byli vážně utahaní.
V pondělí, tedy včera, jsme vyrazili do Marseille, jak již jsem psala. Prohlídli jsme si město (to starý při přístavu je fakt pěkný, to nový je dost nudný, velký a taky špinavý...jak říká Marian, jednou nohou už jste v severní Africe). No není to vůbec špatný mít ve městě pláže, byli jsme na dvou a dali tam rychlý koupání před cestou "domů" (v našem domově, heh).
V přístavu jsme zasedli do restaurace a dali si mořský oběd. Jako předkrm jsem si obědnala Assiette au saumon fumé, takže se mi splnil můj sen, sníst celej talíř uzenýho lososa jen tak, na posezení!
Jako další chod byla ryba ne úplně nejvýraznější chuti s velmi dobrými hranolkami a citronovou omáčkou, vše jsme završili zmrzlinou a pak jsme se odkutáleli přes město na již zmíněné pláže.
Návštěvu Unité d'Habitation od Corbíka jsme nestihli, protože jsme ještě potřebovali jít nakoupit jídlo a pití na večer a příští dva dny. Stejně jsme nebyli zas až tak zapálení architekti, tak jsme to přežili :) Snad příště...aspoň jsme to zahlídli z auta.
Dnešek jsme zasvětili válení se na pláži a koupání. Našli jsme pláž asi 15 minut od tý městský, přecpatý, kde téměř nikdo není a je to tu fakt krásný. Dokonce jsme i našli stín. Na sluníčku to peče, ale ve stínu je vcelku přijatelných 25°C, chválabohu, že ne víc. Když zafouká větřík, je opravdu příjemně.
Tak jsem popsala nejnovější zprávy a můžu se pustit do historie. Například, že když jsem se vracela autobusem z Prahy, tak jsem pod sedadlem zapomněla saxík. Naštěstí se našel o dva týdny později (po 3 telefonátech, aby se tam sakra podívali...), tak jsem si ho šla hrdě v sedm ráno vyzvednout na autobusové nádraží Perrache. Shodou okolností šla zrovna Andrea vyzvednout svoji kámošku, co přijela na návštěvu, tak jsme šly spolu. Taky jí tejden předtim přijela ségra s přítelem... Všímáte si, že za mnou NIKDO nepřijel, teda krom našich v listopadu....! No obě návštěvy byly spíše buchtoidní, tak jsme nic moc pořádného nepodnikli. To až přijela Maťova sestra se dvěma kamarády, to teprv přišlo....to jsme se teprv pořádně opili :)
Začalo to úplně nevinně, jako cca hodinový piknik s Marianem v parku na Croix-Rousse. Skončilo to tak, že jsme v sedmi vypili snad 12 flašek vína a někde v parku Tete d'Or jsme ztratili Mariana, který tam nakonec nocoval. A mě somů odnesla Andrea :) Uff, po této příhodě, navíc pár dní před odevzdáním atelieru, už skoro nepiju, nebo opravdu střídmě.
Myslím, že přišel čas na další koupání, už jsme všichni pořádně zpaření sluníčkem.
-konec rukopisu-
...pokračování v dalším článku : Pokračování
Žádné komentáře:
Okomentovat