Dokončení...
Úterní večer po válení se u moře jsme šli oslavit večeří na břehu moře v přístavu. Oblíkli jsme se slavnostně, oranžová krásně podporovala naší zdravou červenou barvičku a vyrazili na poslední sestup dolů do "centra". Absolvovali jsme tradiční půlhodinku hledání restaurace, jelikož jsme každý chtěli něco jinýho a nechtěli za to moc platit. Jen Maťo to měl vcelku jednoduchý, chtěl Moules (mušle) a ty měli všude. Nakonec jsme někam zapadli a bylo to fajn. Jen jsme se příííšerně přežrali. Asi do tří jsme se toulali nočním Cassis až jsme se uložili na naše tři karimamči a šli spát.
|  | |
| Maťo právě dostal své vytoužené mušle | ...a začíná jíst a chutná mu... | ...no ale po tom celým kýblu už mu to nějak nejede tolik ;) |
| | |
| no a já už taky moc nemůžu, | ale Andrea nakonec chytla druhou slinu | a Maťo si dal Pastis a bylo nám všem dobře! |
Ve středu jsme se ještě šli vykoupat do moře na městskou pláž v Cassis a kolem poledne jsme vyrazili směrem Lyon přes Avignon. Hodinu jsme moc dobře nezvolili, protože fakt šíleně pražilo, asi nejvíc za těch pár dní. No takže jsme dost spařený dorazili do Avignonu a tam nás přivítalo ještě větší vedro, jelikož už nefoukal ten příjemný vánek od moře. Rhona byla úplně stojatá a taky u ní nefoukalo!
Prošli jsme si město a moc se nám líbilo, teda v těch hradbách. Ale je to dost malinký. Hledali jsme nějakou zmrzku na vzpruhu, tak jsme si ještě dali znova tu super, co byla i v Cassis, italskou, kterou nabírají lžící do tvaru takové růžičky. Mňam! :)
Navštívili jsme Papežský palác, protože na naši super kartičku studenta architektury byl vstup zadarmo, spolu s úžasným mostem, co se o něm zpívá a co se po něm ani nedá přejít na druhej břeh, jsme ušetřili každý 12,50 Euro, což už vůbec není špatný. Aspoň na něco ta škola je!
Palác se nám líbil, měli tam moc hezký stropy a celkově ten barák není špatnej. Škoda, že vevnitř se nesmí fotit :( Vylezli jsme i na střechu na vyhlídku a tam bylo snad 50°C, takže jsme vyfotili pár panorám a rychle utíkali pryč.
Ještě jsme se šli podívat po městě a pak jsme zatoužili se někam jen tak plácnout na trávu, ale to byl celkem nemožný úkol. Zalezli jsme do nějakýho parku při (slovákismus) kostelu čehosi kohosi, svalili se na trávu a do 20ti vteřin přišel hlídač, který nám svou skvělou angličtinou vysvětlil, že tam nesmíme sedět. Ať si jdeme do zahrad, co jsou za Pallais des Popes.
Hm, co nám zbejvalo jinýho, všechny lavičky ve stínu byly beznadějně obsazený, tak jsme se zase vydali přes celý město k paláci. Na sluníčku jsme vedrem zmírali. Poslední úsek byl do kopce a na sluníčku, takže se není čemu divit, že jsme se rozvalili na prvním místě, který vypadalo aspoň trochu travnatě. Vyndali jsme vodu a chipsy. Za nějaký čas, opakovaně při zavanutí větru, jsme pocítili, že v blízkosti se nachází veřejné záchodky, ale vedro a lennost byly silnější.
Chvíli před zavíračkou toho skvělého mostu Pont d'Avignon jsme se vydali zpět, ještě jsme stihli jeho bleskovou návštěvu (ukecávali jsme slečnu dvě minuty před zavíračkou, ať nás tam ještě pustí, fakt nevim, čím je ten most tak slavnej...možná jen tou písničkou :) a vyrazili jsme hledat naše vyhřáté autíčko.
Cesta dom proběhla v poklidu, poslouchali jsme muziku, zpívali si a trochu si povídali. Dorazili jsme někdy kolem desátý a ještě vyrazili na ké popovídat si, dorazil i Marian a tuším i Pavel. Spinkat jsem šla docela ráda někdy brzo po půlnoci.
Žádné komentáře:
Okomentovat