Prostě jí máme hezkou. Tentokráte jse, se přidala k davu turistů koukajících na dvanáct apoštolů. A propos, neměl tam na konci zakokrhat kohout, nebo zazvonit kostlivec? Byla jsem z toho nějaká zklamaná. To takovej orloj v Olomóci vyhrává snad čtvrt hodiny! Ale zas je nechutně kýčovitě dělnickej (archivní foto bohužel nemám).
1 Narci Cinerea Narci Cinerea | 24. září 2014 v 13:17 | Reagovat
OdpovědětVymazatKostlivec zvoní na začátku, mám dojem :-) Ale jistá si tím nejsem.
2 Eliška Eliška | E-mail | Web | 24. září 2014 v 15:41 | Reagovat
Mě se Praha moc líbí (to bude tím, že tam jedu jednou za uherský rok), ale je strašně velká a já se tam totálně nedokáži orientovat :D :D.
Orloj jsem viděla 4x, možná 5x a pokaždé mě nadchnou ty davy turistů, co přijeli do Prahy, hlavně proto, aby se podívali na tyhle "hodiny"... :D :D.
Krásné snímky, fotíš fakt dobře ;-). Rozhodně dávám palec nahoru; co nejvýše to jde! :-P.
3 Niké Storch Niké Storch | E-mail | Web | 24. září 2014 v 16:22 | Reagovat
Mně se teda o moc víc líbí orloj v Olomouci :) V Praze mi připade takovej...obyčejnej :D
4 máma máma | E-mail | 24. září 2014 v 20:15 | Reagovat
Podle mě by měl kohout zakokrhat na konci a určitě kokrhal. Co se týče kostlivce si nejsem jistá, kdy zvonil, jestli na začátku nebo na konci. Musím to někde zjistit, pak Ti to připíšu ke komentářům. Každopádně za zvonec ale tahal.
máma
5 máma máma | E-mail | 24. září 2014 v 20:32 | Reagovat
Ještě jsem zapomněla odpovědět Niké Storch.
Olomoucký orloj od Karla Svolinského se mi líbí taky, ale těžko bych řekla, který je lepší, zda pražský nebo olomoucký. Každopádně ten olomoucký je originální, ve světě jedinečný. Poplatnost době vyváží výtvarné kvality malíře Svolinského, podle jehož návrhu byly mozaiky dělány.
A ještě ke Tvým krásným fotkám, Lenko. V televizi jsem nedávno (hrozně unavená jak jsem se nebyla sto se zvednout a jít spát) tupě zírala na takový program, kde "puberťáci" dostali do rukou celý příjem rodiny na 1 měsíc (a pod vedením finančního poradce televize) se měli snažit za ty peníze utáhnout vše, co je nutno zaplatit a pokud možno ještě ušetřit. Byla tam 16-letá holka, která studuje fotografii a strašně toužila po nějakém SUPER foťáku a naivně si myslela, že na něj z rodinného rozpočtu ušetří. Nezvládla vůbec nic, ale zajímavé bylo, že jí televize zprostředkovala setkání se slavným slovenským fotografem Tono Stanem, co žije dnes v Praze, který jí na její touhu po SUPER foťáku řekl, že ve foťáku to není, že je to v umění dívat se a zmáčknout foťák ve správnou chvíli a že na foťáku zas až tak moc nezáleží. Tak nehudrej na svůj foťák "šunku". I v pochvalách v komentářích je vidět, že Ti to dobře až výborně jde i se zcela obyčejným foťákem.
Zdraví máma
6 Nessie Nessie | 25. září 2014 v 9:41 | Reagovat
[4]: Viď, že jsem si toho kohouta nevymyslela!
[5]: Ale já nehudruju, já tu zrcadlovku ani nechci. Dospěla jsem k názoru, že se mi s tím nechce tahat, a že jsem dřevo na to všechno štelování. Za svojí krabičku s dírou jsem velmi ráda :)
7 máma máma | E-mail | 25. září 2014 v 11:02 | Reagovat
Ani kokrhajícího kohouta, ani zvonícího kostlivce jsi si zcela určitě nevymyslela. Zatím jsem neměla čas zjistit, proč nefungují.
máma