Kytička z minulého týdne

Sice už staršího data, ale pořád jí tady ještě mám a myslím, že přečká i tento týden.

---

Opět na plný plyn, ani nestíhám asimilovat všechno, co se kolem mě děje. Mezi prací, fanfárem, muzikou, sportem a kamarády z toho mám jeden velkej guláš, ale konečně mám pocit, že žiju na plný koule.

Minulý týden jsem konečně byla na lyže. Musím říct, že to bylo fenomenální. Hrozně jsem si ten den užila a opravdu mě baví ta rychlost, velké obloučky na modrých sjezdovkách, i technická jízda na složitějších svazích... Nadšení maximální. Tak doufám, že se ještě jednou na lyže dostanu, než to všechno roztaje...teplota 20°C je ale vážně příjemná. Jenom je s tím spojena velká inverze a znečištění ovzduší nad celou Francií a předpokládám, že i Evropou. Něco za něco.. Tak teď na kole jezdím s maskou, mění se v tom i filtry, a mám pocit, že začínám cítit rozdíl, když ji mám a kdy ne. Tak snad to i nějak pomůže...měsíc bronchitidy byl fakt děsnej.

S kytaristou Nikem na horách.

Jinak bych to vzala po střípkách. Třeba vtipnej zážitek byl, když kolegyně, co byla nedávno na Martiniku, přinesla do práce flašku rumu a propriety k tomu, aby nám udělala koktejl nebo čistý rum. A pak jsme odpoledne v práci kecali blbosti a nic neudělali a kolega řek, že rum už příště pít nikdo nesmí donést :)

Pak mám samozřejmě spoustu zážitků s fanfárem. Ale hodně mě bavilo, když se na nás přišel podívat Niko a zůstal dvě hodiny až do konce a byl naprosto nadšenej a teď o nás povídá jako o nejlepším fanfáru v Lyonu. Ten den jsme byli zrovna fakt ve formě. A hrálo nám to skvěle. A minulý týden jsme zas byli hrát v jednom baru, co nám dohodil kluk, kterého znám z jam sessions, a byli jsme bohatě zásobeni alkoholem, tak jsme hráli celé odpoledne a já ještě večer jamovala s organizátory... Jak říkám, fanfár byl supr nápad :)

V práci je teď zase dobře...přeměna z toho, že nemám co dělat, a že toho mám moc, se udála fakt rychle a neočekávaně, ale jsem spokojená, dělám na zajímavých projektech a myslím, že mi to jde dobře od ruky. Každopádně Barnier mě nepřestává chválit. Pak jsem ještě byla ve Valence a ve Vichy fotit orientační cedula a proč to vypichuju, protože přednádražní prostor ve Vichy je prostě naprosto nááádherný park.

Vůbec je to Vichy pěkné město (podrobnější reportáž tady http://reddevillenka.blog.cz/1204/seminar-ve-vichy)

KOnečně jsem si doma zařídila kompost. Už mě opravdu nebavilo vyhazovat do normálního odpoadu 5kg odřezků ze zeleniny týdně a taky si od toho slibuju, že budu mít prvotřídní hnojivo pro kytičky. Pytel jsem si nechala poslat z USA a žížaly jsem sehnala u nedalekého souseda, který jako jeden z mála v Lyonu žížalky pěstuje. Kdyby tohle dělal každý, tak se množství odpadků sníží na polovinu!!!

A ještě jedna momentka...kolega v práci přines obrovské lízátko. Tak jsem neodolala a nechala se vyfotit :)

A dneska odpočívám, ani jsem nešla na fanfár. Občas potřebuju taky trochu vysadit. Ve čtvrtek jsem pozvala na večeři muzikanty, byl tu Niko a Tommy, a trošku jsme hráli, ale hlavně jsme vyžahli tři flašky vína a šli spát dost pozdě, takže pátek v práci byl dost krušnej. Ale já vlastně teď pořád hraju... Mezi Nahualem, a 6ème continent, do toho je zase krásně, takže všichni jsou venku na ké... Jo ve středu jsem byla s Paulem na bruslích a dost mě to bavilo (taky jsem na nich tři roky nebyla). Sice to nejsou lyže, ale taky je to fajn. Projeli jsme celé ké až do parku, kde jsme si dali vynikající vafli, a pak jsem ho večer vzala do Nahualu na hraní a vypadal, že ho to tam dost baví. A taky mě konečně viděl hrát a viděl, co to pro mě znamená.

Nevím, co ještě tak napsat...prostě naplno, to je moje heslo!