Už si zase hrajeme

Před chvílí odešli Zamír, Elsa, Vincent a jeho Robocopine (Copine ve francouzštině znamená přítelkyně, a k tomu si umíte představit Robocopa? Tak asi tak...jen si musíme dávat pozor, aby nám tahle přezdívka neuklouzla před ním ;). Pozvala jsem je do svého nového bytečku na takovou malou kolaudaci spojenou s večeří a hrou. Zase jsme začali hrát různé společenské hry. Zamír s Elsou si nakoupili nějaké k sobě, kromě toho objevili jednu asociaci kousek od nich, kde mají snad všechny hry, které existují, přijdete tam a hrajete. Za příspěvek 6€ na rok, to se dá, ne? A je to tam fakt moc příjemný a vždycky se tam dá najít někdo, kdo si chce hrát.

---

Dneska jsem byla zase konečně na kole. Dvakrát jsem tenhle týden na rehabilitacích vyzkoušela rotoped a protože včera už mi to šlo bez problémů, rozhodla jsem se dneska jet ráno na trh na kole. Vypít si u Yvese kafíčko, dát si tekutý broskvový jogurt k snídani (víc než jogurt to byla čistá smetana, ale mmmm...jak to bylo dobrý.. :), nakoupit zeleninku, spoustu ovoce na večerní ovocný salát a smoothie na celý týden... Docela mi to chybělo. Navíc už je asi týden léto, takže je to fakt příjemný se pohybovat venku a užívat si sluníčka.

A k večeři jsem udělala francouzské brambory s hořčicovou omáčkou, ty francouzské brambory, co Francouzi nikdy v životě nejedli. Ale moc jim to chutnalo. Kromě toho byla tradičně polívka, udělala jsem vývar se zeleninou a krupicovými knedlíčky, moji oblíbenou. Salátu mi ještě zůstalo na zítra (a brambor tak do středy...), lednici jsem narvala k prasknutí, myčku zapnula hned po jídle - a po mejdanu žádná stopa. Jsem zvědavá, jak dlouho mi tohle nadšení vydrží :)

Chtěla bych vzkázat Lence, že nevím, odkud vzala, že tenhle bordýlek je možná konečné řešení, já v zásadě bordelář nejsem, ale musím mít kam ty věci uklízet. Tak pomalu hledám místo kam co dát, abych si na to taky potom ještě vzpomněla a našla to. Kromě kanape, které se mi snad povede dovézt v úterý, už je ale zařízení kompletní. Ve čtvrtek se mnou jel Zamír do IKEA, abychom nakoupili nějaký nábytek a další věci. V čemsi, co připomíná Bauhaus, jsme taky koupili kladku, provaz a košík, abych si tu mohla vyrobit malý výtah, neboť mě nebaví pořád házet věci nahoru na postel a hlavně je pak nosit dolů. Už se těším, až to zprovozním. Jen se budu muset naučit s vrtačkou, protože nemůžu pořád otravovat Amara, aby mi to udělal... Stačí, že si jí od něj budu potřebovat půjčit.

A co se týče těch her - dneska jsme hráli Smallworld, nebudu tady vysvětlovat, o co jde, je to jedna z mnoha strategií, které se poslední dobou vyrojily.

Včera jsem měla po práci sraz se Sandrou, nejdřív jsem jí dotáhla na inauguraci těch fresek, co jsem o nich kdysi psala, že jsme na tom v práci trochu dělali. Tak už to konečně domalovali, sice jsme na závěrečném řešení moc podíl neměli, a díky špatné domluvě ze strany reklamy nemáme na ceduli ani jméno v seznamu poděkování, ale i tak to bylo fajn vidět, jak to nakonec dopadlo. A navíc díky tomu znám pana starostu a dalších pár zastupitelů na radnici, což se může šiknout :)

Po freskách (celý proslov jsme neměly sílu absolvovat) jsem vzala Sandru ke mě domů. Měly jsme v plánu koupit si dole u Amara kuskus, ale on byl bohužel v nemocnici, protože mu ve čtvrtek operovali slepáka, takže bylo zavřeno. Nakonec jsem zaimprovizovala studenou večeři CDD, anebo Co Dům Dal (a zahrádka taky - vynikající, máte chuť na salát, tak prostě za oknem utrhnete pár listů a je to), Sandra z toho byla jak u vyjevení. Já nakonec taky, že jsem toho měla tolik :) Zakončila jsem to jahodovým milkshakem (ten blender byla fakt vynikající investice), pustila jsem jí jeden díl Pata a Mata a vyrazily jsme do centra do toho herního baru. Sandře se tam nejprve moc nechtělo, ale potom byla fakt ráda, že jsem jí tam dotáhla, taky se pobavila. Hráli jsme vynikající hru s vlaky (bohužel nevím jméno), ale jde o to spojit železnicí různá města na mapě a je to opravdu dobrá strategie, protože to rychle odsejpá, jak chce každej stavět. Není to jako Carcassonne, kde každý půl hodiny obrací jednu kartičku, než jí použije.

No zkrátka a dobře, podnikáme teďka spoustu věcí, Zamíra vidím skoro denně, Elsu a Vincenta tak dvakrát týdně, Sandru jednou týdně (a pokaždý je to neskutečný, ona je z toho vždycky na větvi, kde všude jí protáhnu za jeden večer), a Thomase samozřejmě každý den v práci, občas zajdeme na oběd, sem-tam po práci na skleničku pokecat (pozor! už dva týdny jsem na detoxu, takže chodím jen na džus :-P...a ani to moc nebolí ;), na středu máme třeba domluvenou sushi párty u mě doma s tím, že mi opraví tu elektriku v koupelně, protože je to fakt nebezpečný. Nemůžu říct, že bych se zrovna nudila. Spíš nestíhám. Ráda bych psala na blog více věcí, co se dějou (protože se jich děje fakt hodně), ale v práci toho mám teďka fakt hodně, domů přijdu a buď letím někam pryč, nebo padnu rovnou do postele, protože jsem z celého dne KO... A do toho bych měla ještě dovybalit ty poslední dvě krabice, rozuklidit věci, se kterými jsem si nevěděla rady,... Zítra budu montovat nábytek a zařizovat. Má pršet, tak mě to aspoň nebude moc lákat ven.

Je to takovej mišmaš toho, co se děje, ale ono je to fakt složitý soustředit myšlenky, když je toho tolik na vyprávění.

Ale jsem rozhodně se svým novým bydlištěm spokojená, okolí se mi líbí, je tu spousta věcí, co dělat, i když ten bar přímo pode mnou mě trochu štve. Jednak mě včera přišli otravovat, že je vždycky zaleju i s kytkama (a to si dávám kurňa pozor), tak jsem to pak šla dolů žehlit, že si dám pozor (no nevím, jak to teda budu dělat...), problém je, že mají otevřeno od sedmi od rána do jedný v noci...to mi nedává moc prostoru na to zalejvání. A taky už si začínám zvykat, že ve čtvrtek, pátek a sobotu to mám i s reprodukovanou hudbou až do jedný do rána.

A v neděli dopoledne mám zase lidi, co byli v kostele na mši. Dneska odpoledne jsem dokonce viděla i jednu svatbu :) Jsem si říkala, co se to děje, že slyším varhany...tak jsem se tam byla podívat a hned jsem zase šla. Ale z okna jsem si nevěstu vyfotila ;) Na památku :)

Tak já to dneska balím, zítra vám ukážu fotky z těch fresek a možná ještě další, jen se k tomu musím dostat. A mít nějaké internetové připojení. Pořádnou lajnu budu mít ve čtvrtek, do té doby to občas funguje, většinou ne, ale tenhle víkend musím zaklepat, jde to krásně. To je tak vždycky... Ale stejně jsem chtěla mít pevnou linku, abych mohla volat domů, kromě toho budu mít taky nějakou rozumnou rychlost, ne jako teď, takže toho nelituju.

Chrrr pšííí... Zbytek zase zítra!