Tak ne, no...

Dneska jsem byla na tý magnetický rezonanci a nakonec mi tu nohu řezat budou. Teda ne celou, ale v koleni mám prej slušnej guláš (co jsem tak vyčetla z tý zprávy, na obrázcích se nedá nic poznat, páč jsem nikdy neviděla, jak vypadá koleno normální) a jeden křížovej vaz je na dva kusy. Nevim, jestli je to ten předozadní, nebo zadopřední, ale francouzsky se jmenuje antérieur. A je to ten, co se trhá obvykleji (80%). Ale dobrá zpráva je, že aspoň meniskus je v pořádku :)

---

Taxi do práce se nekoná, protože se samozřejmě nikdo neshodl na ničem a jen tak s vlažnou nadějí proplacení si taxík brát nebudu. Tak mě prozatím vozí Roman a asi začnu uvažovat o tom autobusu a ranní "procházce" - cca 500m).

Až na ty výsledky tý rezonance bych si den, jako je dnešek, dala líbit klidně častěji: přišla jsem v devět, odešla ve čtvrt na dvanáct. Po rezonanci jsme si s Romanem dali oběd a do práce jsem dorazila ve dvě. A ve čtvrt na čtyři jsem šla zase pryč na jednu z posledních seancí na správné dýchání. A protože už to pak nemělo smysl se vracet, tak jsem šla rovnou domů. Ve čtyři odpoledne :)

Díky tomu jsme pak mohli vyrazit do parku, abychom se trochu projeli na kole. Teda to je jako že silné slovo, ale aspoň dvě mini kolečka jsme udělali. Cca 500m rychlostí maximálně 3km v hodině. A rozjetí bylo teda docela složitý, už vím, jak se cítí malé děcko, když má poprvé sednout na kolo. Nejhorší bylo udělat to první šlápnutí tou bolavou nohou, no ale pak už to šlo. Pěkně na lehký převod a pomalu otáčet šlapkami. Trochu mi to rozhejbalo to zatuhlé koleno, trošku to zabolelo, ale určitě mi to udělá dobře, když budeme chodit pravidelně. Musím trochu posílit tu nohu, než půjdu na operaci, abych neztratila svaly úplně všechny. Už teď mi ta ortéza začíná plandat (teda oproti začátku nenosím už džíny a nemám to nateklé...), tak se zejtra poptám pana doktora, jestli by mi nemohl předepsat nějakou menší.

No a to by bylo asi tak všechno, teď čekám na našeho houslistu, až se pro mě staví na zkoušku, protože má zase děsný zpoždění. Tak jsem díky tomu aspoň napsala tenhle blog. Ale dneska máme 4 hodiny, takže si toho užiju i tak dostatečně.