Jaro na plný úvazek

Tak už je to konečně tady! Venku je odpoledne přes 15° (nebo jako tento víkend třebas i 25°C), slunce zapadá v půl deváté večer, kytičky házejí nové výhonky, případně semínka klíčí, kvetou pampelišky a venku se dá chodit v sukni jen tak, bez silonek. Jupí, je tu jaro. Ještě kdybych si u toho mohla užívat kola, volejbalu a lítání venku, bylo by to ještě lepší. Ale co, i tak to není k zahození :)

---

Tenhle víkend jsme si fakt užili. Díky krásnému počasí jsme byli v sobotu odpoledne s kapelkou na ké, trochu si zahrát, trochu popít a taky si popovídat. Máme nového perkusionistu, se kterým už jsem dokonce jednou takhle hrála, s jiným týpkem, co hraje na kytaru a zpívá. A ve středu vyzkoušíme trumpeťáka, protože náš druhý saxofonista to pěkně fláká a už toho máme plný zuby.

Když jsme skončili na ké, tak našeho violonistu Corentina napadlo, že bychom mohli někam jet a udělat si barbecue. Přidal se ještě kytarista a basák vymyslel, že můžeme jet k němu. Ale on pak musel odjet do práce (pomáhá stavět kulisy koncertům a tak), takže jsme začali grilovat a potom jsme tam na něj čekali. Roman přijel později, když mu skončil jeho herní zápas. Nakonec jsem to asi v půl jedné zapíchla, protože se mi chtělo děsně spát a museli bychom čekat minimálně ještě hodinu. Nevím, jak to nakonec dopadlo, nikdo se mi nepochlubil. Ale stejně to bylo fajn ještě takhle někam vyrazit :)

A v neděli jsme jeli do Trévoux, pro změnu na grilovačku. Cestou tam jsme se stavili tradičně na trhu a dorazili jsme akorát na oběd. Spousta zeleniny na grilu (miluju cuketu a lilek, když jsou mírně polité olivovým olejem s česnekem a pak pořádně opečené) a taky nějaké to maso, aby se neřeklo (telecí bylo fakticky dobré). A taky jsem znovu upekla buchty, tedy tentokrát jsem je přichystala už v sobotu dopoledne, abych je vzala kapelce. Jen se mi trochu nepovedlo pečení, nevšimla jsem si, že je ta trouba jenom shora, takže když byly na kouknutí krásně vypečené, tak při otočení formy se mi to jaksi "vylilo" na útěrku. Takže dalších 30 minut pečení zespoda, ale docela se povedly i tak. No a ty nedělní jsem jen připravila do formy a upekli jsme je až na místě, aby byly krásně čerstvé. Nevím, jestli to byla ta noc v lednici nebo horkovzdušná trouba, ale byly krásně nakynuté a jemné. A vůbec ne suché, jako v tu sobotu.

A dneska jsem byla zase v práci. Sice mi pan doktor napsal ještě dva týdny doma, ale jelikož jsem dneska zjistila, že pojišťovna mi nic nepřiplatí k tomu, co dostávám jak základ (cca 30% platu), tak myslím, že bude lepší, když tam budu chodit. Práce doma prý možná není, že by mě nemohli hlídat. Škoda, no. Ale mám slíbeno taxi, které mě bude ráno vozit do práce a večer zpět a taky na moje kontroly a ke kiné a všechno to bude platit buď pojišťovna nebo práce. Tak aspoň že tak.

Mezitím, co jsem tam ani ne dva týdny nebyla mi někdo sebral židli, klávesnici a myš a můj účet stihnul vypršet. Na konci dne mi už nezůstal nikdo, kdo by mi dal vědět, jak ohledně toho taxi, takže jsem zavolala Romanovi a ten mě přijel vyzvednout. Zejtra ráno jdu ke kiné a pak do práce a jestli mi za celej den nikdo nebude schopen říct, jak je to s tím taxi, tak podávám moji nemocenskou a ať si trhnou nohou! :) Nehodlám si ho totiž platit ze svého, když už i tak tenhle měsíc můj plat nestál za nic. No ale aspoň Barnier měl radost, že jsem zpátky.

Ale zaměřme se na příjemnější stránky jara, a tou jsou rozkvetlé pampelišky a klíčící zahrádka za oknem. Kvetoucí stromy se mi ještě nepovedlo zachytit, tak snad na mě ještě pár dní počkají!

Vzadu rukola, před tím něco, co má kvést od žluté až po červenou a je to určeno na balkony do truhlíků, vpředu šalvěj. Den 26 pro rukolu, den 10. pro zbytek.

Den 35. nebo 19. Rukola pěkně povyrostla a vepředu se klubou malé kytičky, ze kterých možná někdy budou ty krásně barevné květy. Ale je to fakt super vidět, jak ta příroda žije. Každý den jsem se chodila koukat, kdy už konečně něco vyraší až najednou z ničeho nic přijdu dneska a koukám, co se klube ze země. Skvělý pocit.

Ředkvičky. Den 26.

Ředkvičky. Den 35. Již po rozsazení. Některé lístky už jsou fakt veliké! Doufám, že výsledné krásky budou tak krásně sexy, jak si představuju :)

Pažitka, den 26., ale druhé sazenice, protože ta si fákt dala na čas!

No tak na salát to ještě není, ale dáme jí trochu času. Den 35.

Kopr. Ten se objevil teprve předevčírem. Ale taky mu to trvalo pěkně dlouho, den 19.

Rajčátka, den 26.

Rajčátka, den 35. A letos jsem se rozhodla, že budou růst pěkně rychle. Venku jsou od začátku a nakoupila jsem si bio hnojení, protože nechci jít ty pesticidy. Stačí, že na to padá všechno to svinstvo, co ho ve městě je (a že ho teda je!).

Kaktusy, co se konečně podívaly ze sklepa ven. A po dvou týdnech pěkně šup s nimi na sluníčko :) Je jim tam dobře. Za to jsem zjistila, že nekteré pokojové rostliny neradno dávati ven, protože mi začaly žloutnout! V přítmí se jim daří daleko lépe.

Nový citrónek má teprve asi jeden centimetr, ale daří se mu k světu a je hrozně roztomilý :)

Tyhlenty mini narcisky, či co to je, jsem si přinesla před měsícem z trhu a jejich výhodou je, že i když už jsou dávno odkvetlé, tak zůstávají pořád žluté a na okrasu.

Tak krásně optimisticky žlutá a symetricky kulatá :)

Škoda, že je to takovej plevel, protože celé žluté pole vypadá fakt moc krásně.

A ještě jedna žlutá na závěr a přeji vám pěkný večer a krásné jaro!